Čínský zahraniční obchod skáče do výšin, export za 1. kvartál rostl o 29,2%

Obrázek: Čínský zahraniční obchod v 1. kvartále 2021. Grafika Global Times

Svět, ač pandemii ještě nepřekonal, přeci jen se začíná alespoň zotavovat z ekonomické deprese pandemií vyvolané. A čím více se zotavuje, tím v něm roste poptávka po zboží všeho druhu, přičemž jelikož ne všude jsou schopni obnovit své někdejší výrobní kapacity a předivo dodavatelsko-odběratelských vztahů po celém světě je tedy do velké míry zpřetrhané, tak roste význam těch výrobců, kterým se již podařilo se rozhýbat. A takovíto výrobci do velké míry sídlí v Číně, proto čínský zahraniční obchod právě v těchto časech prudce roste a Čína přes něj vytahuje svět z deprese.

Čínský zahraniční obchod z roku na rok narostl o ohromujících 29,2 procent, aby v prvním kvartále 2021 dosáhl objemu 8,47 bilionu yuanů (tj. 1,29 bilionu $), neboť ho táhne lavinovitý nárůst globální poptávky po všemožných čínských komoditách včetně spotřebního zboží každodenní potřeby, přes zdravotní pomůcky a techniku ke strojům až po elektronické pomůcky sloužící k práci z domova, které jdou teď také na dračku.

Zotavení a poptávka má růst dále, takže analytici čekají ve druhém kvartále trend k růstu, ale rychlosti nárůstu už tak vysoké nečekají. Ve světě roste geopolitická nejistota, jak se eufemicky říká narůstající hrozbě konfliktních situací, ovšem navíc do toho zasahují takové faktory, které budou působit, i kdyby se ve světě neharašilo zbraněmi a ekonomickými sankcemi, neboť se nestíhá dost rychle zvyšovat výroba takových věcí, jako jsou suroviny a jejich ceny proto i rostou, což se následně promítá do cen koncových výrobků a poptávané množství proto musí klesnout. Růst cen také živí různé ty záchranné balíčky v USA a v EU financované tiskem nových peněz, tudíž inflací, růstem cen a devalvací vlastních měn.

Stejně se ale předpovídá, že čínský obchod za celý rok vyroste asi tak o 9 až 10 procent a ekonomická obnova Číny bude tudíž po roce pandemie 2020 dost dramatická i tak. A každopádně bude Čína asi tou hlavní lokomotivou růstu, co za sebou svět vytáhne z deprese.

Loni to ale vypadalo hororově. Čínský zahraniční obchod se během prvních tří měsíců z roku na rok propadl o 6,4 procenta na pouhých 6,57 bilionu yuanů. Tehdy to bylo více než mezinárodní situací způsobeno extrémně přísným lockdownem uvaleným pekingskou vládou na celou zemi.

„Čínský růst zahraničního obchodu za první čtvrtletí vypadá slibně, čemuž částečně napomohla nízká základna loňského roku, proti které se to počítá. Ale i když takové faktory vyloučíme, zůstane hybnost, jakou nabylo zotavení, dost mohutná,“ říká Global Times náměstek ředitele pekingské Asociace ekonomických operací, přičemž poukázal i na lačnou poptávku ze zahraničí, kterou živí i plány fiskálních a finančních stimulů v řadě ekonomik.

Obrázek: Hlavní obchodní partneři Číny v prvním kvartále roku 2021. Grafika Global Times

Rozložíme-li si ten obchod podle nejdůležitějších exportních partnerů Číny, uvidíme, že s USA obchod za první čtvrtletí prolomil rekordy růstem 61,3 procenta, takže dosáhl 1,08 bilionu yuanů. Ač celkovým objemem je za dvěma hlavními obchodními partnery, tak to znamená nejrychlejší relativní nárůst za všech obchodních partnerů. Harašení studenou válkou, obchodními tarify a pokusy jednat s Čínou z pozice síly, vypadají tedy ve světle těchto ohromujících čísel jako dost směšné popírání reality a ukazují, že obchodními omezeními uvalují USA asi ještě větší sankce na sebe samé. Také přesvědčování ostatních z deprese obchodem s Čínou vytahovaných zemí, aby se obětovaly a přidaly se k politice ohrazování a izolace Číny, jsou odsouzeny k neúspěchu.

Je to jasně vidět na dalších číslech o nárůstu čínského zahraničního obchodu. Pro EU se Čína stala největším zahraničním obchodním partnerem a odsunula tak Spojené státy na druhé místo, kdy obchod s ní se vyšplhal do výšin nárůstem 36,4 procenta, kdy vyhlídky jsou na ještě větší růst jak proto, že ekonomika EU se jistě časem zotaví z pandemické deprese, tak i proto, že se něco udělá s úzkými hrdly přepravy zboží jak přes námořní cesty, tak přes železnice Pásu a cesty (BRI), kde růst přepravy naráží zejména na dosud nedostavěné dopravní a logistické infrastruktury navazující na železnice Eurasijského pevninského mostu i na současný nedostatek kontejnerů, jak pro železniční, tak ještě více pro lodní dopravu.

Prudce narostl i obchod Číny se sousedními zeměmi, mezi nimiž jde především o seskupení zemí ASEAN, s nimiž narostl o 26,1 procenta a je ještě vyšší než obchod s EU.

Do roku 2020 se držely USA jako největší obchodní partner Číny ale i největší obchodní partner EU. Rok 2020 přinesl dramatický zlom. V obchodu s EU se USA propadly na druhé místo, kdy první místo zaujala Čína, a také v obchodu s Čínou se USA propady až na třetí místo, za EU a ASEAN. Hraje v tom svou úlohu jistě řada faktorů, mezi nimiž nemalou úlohu sehrála obchodní válka vedená USA proti Číně.

Tato čísla svědčí o mohutném růstu HDP v Číně, kdy podle některých odhadů by mělo jít až o 18 procentní meziroční růst. Přesná čísla ještě ale nejsou k dispozici, neboť se čeká jejich zveřejnění za první tři měsíce až v pátek 16. dubna.

„Růst HDP Číny podle konzervativních projekcí bude roku 2021 pokračovat podle křivky zotavení ve tvaru V, takže se očekává dosažení 9 procentního růstu,“ říká Tian. „To čínskou ekonomiku na konci letošního roku přivede k produkci 110 bilionů yuanů.“

Šéf Investičního výzkumného institutu Zhixin pan Lian Ping pro Global Times řekl, že zahraniční nárůst poptávky po komoditách vyrobených v Číně bude pokračovat a potáhne ekonomiku jak ve druhém čtvrtletí, tak i ve druhém pololetí. Varoval ale, že část toho růstu je způsobena tím, že z dodavatelských řetězců vypadly jiné ekonomiky, ale až se ty začnou také z deprese zotavovat, některé obchodní objednávky se začnou přesměrovávat od Číny k nim.

Svou roli může sehrát i nejistá a konfliktní situace ve světě, říká Lian, jako je třeba to nedávné americké házení špíny na bavlnu z Xinjiangu, což by mohlo způsobit i 20 procentní pokles vývozů textilu z Číny do USA, Evropy a Japonska.

Právě v tomto exportu Čína podle dat celní služby vykázala během prvních dvou měsíců roku 2021 nárůst o 50,1 procenta. Musíte tedy pochopit, že takováto nehorázná konkurenceschopnost čínského textilu si v liberální zemi, jako USA s jejich svobodným a férovým trhem, přímo říká o objevení zločinů při výrobě bavlny v Xinjiangu, aby čínský textil vyklidil místo pro odbyt privilegovanějších výrobců.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze