Čelení klimatickým změnám by se nemělo stát geopolitickou vyjednávací pákou

„Čelení klimatickým změnám je společná záležitost celého lidstva, nemělo by se stát geopolitickou vyjednávací pákou, útočným cílem jiných zemí či záminkou pro vytváření obchodních překážek.“ To je významný názor čínského prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pchinga) o čelení klimatickým změnám z nedávného video-summitu vedoucích představitelů Číny, Francie, a Německa. Upřímně poukázal na hlavní výzvy stojící před lidstvem v oblasti čelení klimatickým změnám.

Na video-summitu vedoucích představitelů Číny, Francie a Německa prezident Xi Jinping, prezident Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová jednomyslně prohlásili, že je třeba trvat na multilateralismu, všestranně prosazovat Pařížskou dohodu, společně vytvářet spravedlivý, rozumný a vzájemně výhodný systém pro čelení globálnímu klimatu a učinit čelení klimatickým změnám významným pilířem spolupráce mezi Čínou a Evropou.

Jedná se o velmi klíčový konsenzus jak pro Čínu a Evropu, tak pro celý svět.

V poslední době se někteří evropští politici v otázkách týkajících se čínského Xinjiangu a Hongkongu připojili k proti-čínskému svazu, který vedou Spojené státy, což destabilizuje vztahy mezi Čínou a Evropou. Francie a Německo jsou nejdůležitějšími členskými zeměmi EU, v současnosti jednají s čínskou stranou o spolupráci v oblasti klimatu a dosáhly konsenzu, což dokazuje, že hlavní síla evropských politických kruhů stále přikládá význam spolupráci s Čínou. Je stále možné, aby vzájemné zájmy obou stran překonaly ideologické a politické faktory. To do určité míry uklidnilo úzkost světa.

Několik dnů před uspořádáním tohoto video-summitu rozhodlo Japonsko vypustit jadernou odpadní vodu z havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě, což vyvolalo silné odsouzení mezinárodního společenství. Zvláštní reportér OSN pro otázky lidských práv a životního prostředí David R. Boyd a další uvedli, že japonské kroky „pravděpodobně vytvořily riziko pro lidstvo a životní prostředí po dobu více než 100 let.“

Ale Washington se rozhodl nechat tokijské sobectví být. Geopolitika je bezpochyby důležitým faktorem, protože Spojené státy chtějí z Tokia udělat pěšáka pro svou indicko-pacifickou strategii a proti-čínskou strategii. To však prohloubilo obavy lidí: Mohou země, které jsou hlavně odpovědné za globální snižování emisí, opustit své vlastní zájmy a skutečně plnit své závazky?

Spojené státy a Evropa vytvořily v historii více než polovinu kumulativních globálních emisí, jejich znečištění na obyvatele nyní daleko převyšuje ostatní země. Rozvinuté ekonomiky by měly jít příkladem při snižování emisí a plnění svých závazků ohledně finančních opatření v oblasti klimatu a poskytovat dostatečnou technickou podporu a podporu budování kapacit rozvojovým zemím v reakci na změnu klimatu.

Vedoucí představitelé Číny, Francie a Německa už ukázali světu své odhodlání a kroky. Jako iniciátor globálního klimatického summitu by Spojené státy měly světu prokázat svou upřímnost při čelení klimatickým změnám, spíše než se při té to příležitosti znovu stát takzvaným „klimatickým lídrem“.

(Sve)