Ohromný příliv zahraničních investic do Číny svědčí o vysoké důvěře kapitál

Soudný člověk většinou ví, že Západním médiím se moc věřit nedá. Jenže na základě čeho si tedy má dělat věrohodné závěry? Odpověď zní, ze sledování peněz. Investoři obvykle mají jasno v tom, jak to je, a vidí realitu o dost objektivněji, než jak ji líčí mediální povídačky. A ti informovaní a uvážliví investoři se mediálními horory o Číně nenechávají zmást a valí teď do této věrohodně dobře fungující společnosti své přímé zahraniční investice (FDI) ohromujícím tempem.

Za první čtvrtletí, tj. leden až březen 2021, Čínu zaplavili 302,4 miliardami yuanů v FDI, což je o 39,9 procenta více než ve stejném období loni. V dolarech to obnáší 44,86 miliardy $, tj. meziroční nárůst 43,8 procenta. Možná si říkáte, že to není tak úplně překvapivé, když loni byl vrchol pandemie a letos se rozbíhá zotavení, ale ta čísla za leden až březen překračují o více než 24,8 procenta příliv FDI ve stejném období roku 2019, kdy ekonomický rozvoj běžel plnou parou. A to přes mediální i politické hysterie hororového očerňování Číny kolem Xinjiangu a snahy vyvolat atmosféru, že „ctnostní“ se s Čínou nesmí zahazovat.

Ti, co to Číně nepřejí, se nejdříve opájeli nadějí, že loňské vypuknutí epidemie ve Wuhanu a následující přísné lockdowny vyvolají kolaps čínské ekonomiky. Teď si dělají naděje, že jakmile Západ epidemii utlumí a začne se naplno zotavovat, tak to ten příval investic do Číny zaškrtí. Ale zotavení Západu a konec locdownů není zatím v dohledu a jestli ti investoři v Číně zapustí kořeny a předvedou výnosnost svého počínání, bude to fungovat jako dobré lákadlo na další investice i jako dobrý doklad o kvalitní funkčnosti čínské společnosti.

A že to tam funguje dobře, se ukázalo, když během loňska i přes obrovitý, epidemií vyvolaný, propad ekonomiky v prvním pololetí Čína koncem roku ekonomiku rozhýbala natolik, že stihla za celý rok 2020 růst HDP o 2,3 procenta, a stala se tedy jedinou významnou světovou ekonomikou, které se toho roku povedl nárůst.

A jelikož, jak je známo, peníze jdou vždy za penězi a investoři věří více úspěchu investorů, kteří se dobře chytili, než řečičkám novinářů a politikářů, tak je to spíše rozběh trendu než krátkodobý jev, od něhož by šlo očekávat, že po pandemii ustane nebo se obrátí. Ukazuje se to i v tom, do čeho investují.

Podle Shangai Daily 40 procent přílivu FDI šlo do stálých aktiv jako nemovitosti, průmyslová výroba a infrastruktury. Do sektoru služeb šlo 237,79 miliardy yuanů FDI, tj. meziroční nárůst o 51,5 procent, a čínský závratně se rozvíjející průmysl špičkových technologií přilákal 43,9 procent nárůstu zahraničních investic. Nárůst investic přicházejících z dalších asijských zemí byl o 60 procent vyšší a ze zemí spojených s Inciativou Pásu a cesty o 58,2 procenta. Nárůst z EU byl o 7,5 procenta.

Za to první čtvrtletí 2021 vzniklo v zemi a bylo registrováno 10 263 nových firem s účastí zahraničních investorů. Prudce narůstá provázanost zejména s podnikatelským prostředím zemí ASEAN a nově podepsaného Regionálního ekonomického partnerství (RCEP) tvořícího zónu volného obchodu kromě ASEAN v ještě širším asijsko-pacifickém prostředí.

Značně roste i přeshraniční obchod Číny se sousedními zeměmi, zejména s ASEAN, a ty s Čínou naplno spolupracují i na Iniciativě Pásu a cesty (BRI).

Zákazníci si užívají nákupu v duty-free shopu v Haikou, v jihočínské provincii Hainan, 31. ledna 2021. (Photo/Xinhua)

Že se Číně daří nejen zahraniční spolupráce, ale v rámci její strategie dvojí rotace i rozvoj domácího spotřebitelského trhu, se ukazuje na meziročním nárůstu maloobchodních prodejů v prvním kvartále. Investice do stálých aktiv narostly o 25,6 procenta.

Mohutný rozběh čínské ekonomiky rovněž přivodil ohromný nárůst čínského importu, čímž za sebou Čína vytáhla značnou část světového průmyslu k růstu. Číňané během takového boomu, kdy vše roste a nemusí mít strach o práci, začali ohromně nakupovat jak zahraniční spotřební zboží, tak domácí z jejich rychle rostoucího sektoru spotřebitelské výroby, jenž se v rámci dvojí cirkulace stal jednou z priorit a do kterého je šikovné investovat ze zahraničí.

V Číně v posledních letech prudce rostla turistika a pohostinský sektor, který teď ve většině světa kvůli epidemii umdlévá, jenže v Číně se rychle zotavuje a v podstatě nestíhá poptávku, takže pro zahraniční investice se tam otvírají nemalé příležitosti. Číňané přišli na chuť cestování, festivalům atp. A ani v rychle rostoucí Číně nestíhá tento sektor růst tak rychle, jak rychle roste poptávka. Zvláště teď, kdy omezení na zahraniční cesty přivodilo přetížení turistických a pohostinských kapacit doma, neboť v současnosti lidé cestují a užívají si dovolené ve vlasti.

Čína se také rozhodla, že její rozvoj musí táhnout rozvoj vědy a špičkových technologií. A to se jí i daří natolik úspěšně, že teď Washington zkouší tyto čínské průmysly odříznout od trhů a společností jak v USA, tak u jejich spojenců, a uvaluje sankce na technicky špičkové firmy jako Huawei. Na to je ale už pozdě. Tyto společnosti jsou již silně zakořeněné v Západních dodavatelských řetězcích a investičně, společnými podniky a projekty, hluboce provázané se Západními technologickými společnostmi a jakákoliv izolace od této výnosné spolupráce by pro tyto společnosti a ekonomiky takových zemí měla charakter krutého sebepoškozování, na které nikdo rozumný nechce přistoupit a sám sebe tak odepsat. Rozvoj této spolupráce a nárůst investic do takových sektorů je tedy zajištěn.

A pro investory a spolupracující společnosti, které by rády na čínském boomu high-tech průmyslu na vývoji nových technologií bohatly a nechaly se tím táhnout k dalšímu růstu i u sebe doma, je otevřené obrovité čínské „Silicon Valley“ v Shenzhenu a v přilehlých městech provincie Guangdong. To je oblast přilehlá k Hong Kongu a občas se na ni pohlíží jako na takový do pevninské Číny „přerostlý“ Hong Kong, která se profiluje jako jeden z největších rájů pro podnikatele a investory ve světě s ohromným zastoupením špičkových technologií a nových start-upů.

Kdo by tedy chtěl investovat do 5G telekomunikačních sítí, automatických výrobních linek, robotizovaných logistických uzlů nebo i automatizovaných a robotizovaných domácích spotřebičů, má šanci investovat právě sem.

Jedno je jisté, příliv zahraničních investic do Číny se letos určitě neutlumí a i v delším výhledu bude o přímé zahraniční investice do této důvěru investorů budící země zájem.

Karel Pavlíček, Zvláštní komentátor CMG v Praze