Co projednával Davos východu - Boao Fórum

2021-05-06 10:58:42
Sdílej:

Asi každý ví, co je Světové ekonomické fórum čili Davos. Ale od roku 2001 se koná podobné fórum soustřeďující se především na Asii a přilehlé země Indického a Tichého oceánu. Koná se to každoročně v nevelkém pobřežním městě nejjižnější čínské provincie Hainan v Boao. Loni bylo fórum kvůli propuknutí pandemie suspendováno, letos se tam však 18. až 21. dubna sešlo přes 2 600 expertů, podnikatelů, politiků a dalších osobnosti z více než 60 zemí a regionů, aby podpořili multilateralismus (tedy světový řád bez globální dominance), globalizaci (ovšem tu multilaterální bez hegemonů) a správu globálních záležitostí (multilaterálním způsobem) v éře po pandemii, tedy v době, kdy Davos plánuje svůj Velký reset (restart). Řada účastníků se zapojila i na dálku online. Letos si ten tzv. Davos východu vytkl téma „Měnící se svět: Spojme paže k posílení správy globálních záležitostí a k pokroku při spolupráci na Pásu a cestě.“

Prezident Xi zde pronesl projev nazvaný - „Semkněme se proti těm těžkostem a vydejme se k sdílené budoucnosti pro všechny.“ K bodům, jimiž se v projevu zabýval, mj. patřilo urychlení Iniciativy pásu a cesty (BRI) a rozhýbání světové ekonomiky. Vyjádřil se ke spolupráci světa v boji proti COVID a namítal proti řadě Západních skeptiků k realizovatelnosti strategických záměrů Číny, kteří vždy zpochybňovali realizovatelnosti i těch předchozích čínských záměrů, které už Čína realizovala. A ujišťoval, jak se Čína nenechá odradit od otvírání se světu a (zdravé multilaterální) globalizace.

Zahájení Výroční asijské konference Boao fórum 2021 v jihočínské provincii Hainan, 18. dubna 2021. Wang Tianyu/CGTN<br>http://www.cnfocus.com/wp-content/uploads/2021/04/360d0b1ddd1e4dc8b1c724d8488457bc.png

Zahájení Výroční asijské konference Boao fórum 2021 v jihočínské provincii Hainan, 18. dubna 2021. Wang Tianyu/CGTN
http://www.cnfocus.com/wp-content/uploads/2021/04/360d0b1ddd1e4dc8b1c724d8488457bc.png

Ovšem z jeho projevu zazníval v jistém smyslu i tón ambicí, před kterými Západní ideologové u Číny varují, ambicí propracovat se k více vůdčí globální pozici Číny, chce to však dělat iniciativním pouštěním se do řešení globálních problémů a své místo si chce vydobýt jako jejich řešitel. Varoval také před tím největším nebezpečím, které by mohlo představovat nejhorší překážku pro zdravý vývoj světa, před protekcionismem.

„Ve správě globálních záležitostí by se mělo odrážet to, jak se politické a ekonomické prostředí světa vyvíjí, a měla by být v souladu s historickým trendem směřování k míru a k vzájemně výhodné spolupráci.“

Zatímco někdejší lokomotiva globalizace a svobodných trhů Amerika v poslední době přistupuje k ochranářství a couvá ze smluv o volném obchodu, tak prezident Xi propagoval opak, tj. globalizaci, nicméně globalizaci ne jen pro privilegované, nýbrž inkluzivní, a varoval před ochranářstvím i těmi formami populismu, které k němu tíhnou, jako před možnou příčinou války a chudoby.

Místo unilateralismu a protekcionismu vyzýval k mezinárodnímu systému opírajícímu se o OSN a i k multilaterálnímu systému světového obchodu opírajícímu se o Světovou obchodní organizaci. Multilaterální systém podle něj „potřebuje spravedlnost, ne hegemonii“ a velké země by se měly „chovat patřičně, aby to odpovídalo jejich statutu.“ O USA se vůbec nezmiňoval, ale tvrdě kritizoval hrubé vměšování do vnitřních čínských záležitostí v Xinjiangu, na Taiwanu a v Hong Kongu, jehož jsou USA hlavním zdrojem. Vyzýval i k odmítání hegemonického způsobu myšlení, které je pro USA charakteristické, unilateralismu, jehož se např. svými jednostrannými sankcemi bez opory v OSN USA hojně dopouští, a mentalitu Studené války.

Napomenul i geopolitické frajírky hrající si na hegemony: „Sekýrováním ostatních a vměšováním se do vnitřních záležitostí jiných si nikdo podporu ostatních nezíská.“

Vyjadřoval se i k současné světové zdravotní krizi s pandemií COVID-19, kterou by chtěl řešit společným úsilím se Světovou zdravotnickou organizací v jeho těžišti, větším sdílením užitečných informací atp. Káral některé významné země za „vakcinační nacionalismus“ a „vakcinační přídělové systémy“ a vysvětloval, jak má Čína v úmyslu zachraňovat po celém světě životy, bezpečnost a zdraví a z vakcín činit záležitost obecného blaha světa, aby se k nim dostali i chudí v nízkopříjmových zemích silně pandemií postižených a nebyly jen privilegiem bohatých a vlivných.

Uvedl, že do 31. března Čína kromě toho, že své vakcíny Sinopharm, Sinovac a CanSino vyvezla do 40 zemí, tak je též čínská vláda darovala 80 chudým zemím a třem mezinárodním organizacím.

Prezident Xi by chtěl jako ke globálnímu veřejnému blahu multilaterálně přistupovat i k Iniciativě pásu a cesty (BRI) čili k Nové Hedvábné stezce.

„Budeme jednat v duchu otevřenosti a inkluzivnosti ve spolupráci se všemi ochotnými účastníky tak, abychom budovali BRI jako cestu zbavující chudoby a přivádějící k růstu, která pozitivně přispěje ke společné prosperitě lidstva,“ řekl.

BRI, před kterou Spojené státy donedávna důrazně leč neúspěšně varovaly celý svět, kterou by ale teď chtěli spolu s Británií napodobovat a nalákat do toho i zbytek Západu většinou už se spokojeně napojujícího na budované železnice, přístavy a logistické uzly této trasy, hrála pochopitelně na Fóru Boao a v řeči prezidenta Xiho ústřední roli. Od roku 2013, kdy se tato iniciativa rozběhla, se všude po světě setkává s příznivým přístupem a ochotou se zapojit.

Už teď se z ní stává největší projekt současného lidstva, který všude, kam sahá, zvyšuje prosperitu a prohlubuje vzájemnou spolupráci lidí podél těchto tras, takže se už do něj zapojilo přes sto zemí. Extrémní důležitost tento projekt předvedl během současné zdravotní krize a překonávání pandemií vyvolané ekonomické deprese, kdy v podstatě po celé Eurasii a Africe zachránil dodavatelské řetězce a prohloubil spolupráci mezi zeměmi, které propojuje.

Mnoho zemí, do tohoto projektu zapojených také rozběhlo společnou výrobu vakcín s Čínou, např. Indonésie, Brazílie, Spojené arabské emiráty, Malajsie, Pákistán a Turecko.

Xi se o BRI vyjádřil jako o prostředku veřejné správy zdravotnictví, což se mnoha účastníkům Fóra dost líbilo. Např. bývalý francouzský ministerský předseda Jean-Pierre Raffarin, zanícený zastánce eurasijské spolupráce v rámci BRI čínské tiskové agentuře Xinhua říkal, že BRI by se mohla stát laboratoří iniciativ, které jsou dobré pro zdraví a udržitelnou budoucnost planety.

Takže Xi během proslovu k Boao řekl, že se Čína od otevřenosti a od formy globalizace založené na vzájemně výhodných dobrovolných partnerstvích napříč planetou nenechá odradit. Že chce nadále vést projekty, které spojují svět ve všestranně přínosné spolupráci, která se má stát základem řádu, ke kterému svět spěje, místo hegemonie. Kdy k takovým projektům, které spojují svět a řeší jeho problémy, patří zejména BRI, ale také projekty zdravotní spolupráce atp. Ten „hrozný“ světový řád, který by podle amerických jestřábů prý Čína chtěla nastolit, v jeho řeči nabírá obrysy dobrovolné multilaterální spolupráce. A přístup Číny, jakým by si chtěla v takovém řádu vytvořit jednu z vůdčích pozic, není „rozděl a panuj,“ nýbrž „spoj k dobrovolné vzájemně výhodné spolupráci a povedeš.“

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze