Pokud Čína obviní USA z “genocidy” ...

Zneužívání výrazu „genocida“ škodí historii, právu a mezinárodním vztahům.

Nepodložená tvrzení týkající se takzvané „genocidy“ v čínském Sin-ťiangu jsou ostudná pro každou zemi, zejména pro země, které si přejí jednat jako primární obránci takzvaných mezinárodních lidských práv. Pokud by se Rafael Lemkin, polsko-židovský právník známý bojem proti genocidě, dozvěděl, že zločin „genocida“ byl extrémně hrubě používán k tomu, aby zněl jako buben války proti Číně, neměl by v klid. Náhlý zájem USA o osud lidí v Sin-ťiangu není motivován takzvanou „ochranou lidských práv“, jako spíše plagiátorstvím těch nejhorších stránek machiavelistických geopolitických postupů.

Pojem „genocida“ je jasně definován v mezinárodním právu - v Úmluvě o prevenci a trestání zločinu genocidy z roku 1948 a v článku 6 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Nejuznávanější mezinárodní soudy se jednomyslně domnívají, že důkazy o zločinu genocidy závisí na poskytnutí mimořádně přesvědčivých faktických důkazů o záměru zničit celou nebo část národní, rasové, etnické nebo náboženské skupiny, včetně písemných záznamů.

Tvrzení bývalého amerického ministra zahraničí Pompea, že Čína v Sin-ťiangu provádí takzvanou „genocidu“, nemá ani nejmenší důkazy na její podporu. Toto je obzvláště nezodpovědný příklad nejhoršího ideologického postoje a víry v bezohlednou geopolitiku. Jedná se o nezodpovědné, nepřiměřené, neprofesionální a nebezpečné obvinění. Pokud se Čína rozhodne učinit protiopatření stejné povahy, situace se může snadno vymknout kontrole. Pokud má Čína obvinit USA z „pokračující genocidy“ domorodých amerických kmenů, dokáže najít přesvědčivější základ než Pompeo nebo americké ministerstvo zahraničí.

Nepotvrzená obvinění vlády USA vážně narušují její autoritu a důvěryhodnost, aby znovu získala svou roli globálního vůdce. Používání „lidských práv“ jako zbraně proti Číně neukazuje pozici převzetí této konstruktivní mezinárodní role.

Jia