Podpora reálné ekonomiky digitálním yuanem

Digitální yuan má mít řadu funkcí, jednou z nich je ale i posílení domácí reálné ekonomiky nárůstem spotřeby.

Místní správa Suzhou spolupracuje s Čínskou centrální bankou při JD.com, kdy testuje její digitální měnu při nakupování na internetu v prosinci 2020. Photo: Courtesy of JD.com

O nové digitální měně čínské centrální banky digitálním yuanu, která je první už provozovanou digitální měnou na světě, jsme už dost psali a zmiňují se o ní média po celém světě. U některých to budí naděje, u jiných obavy. Její úspěšné zkoušky při vyrovnávání plateb mezi Čínou a řadou zemí v oblasti ukazují, že je to šikovná pomůcka pro mezinárodní obchod a slibují širší uplatnění čínské měny jako nástroje mezinárodních plateb zpočátku mezi zeměmi ASEAN a RCEP a později podél celého Pásu a cesty. To samozřejmě kromě určitých nadějí budí i obavy z vytlačování dolaru z mezinárodních plateb yuanem.

Ale Čína má i jiné záměry. Možná ještě více než prosadit digitální yuan na mezinárodním trhu by ho chtěla využít v rámci své strategie dvojí cirkulace, kdy její rozvoj má táhnout jak vzestup zahraniční poptávky, tak zejména rozvoj domácí spotřebitelské poptávky, kdy pomocí digitálního yuanu chce vlastní obyvatelstvo nalákat, aby více utrácelo.

A v sobotu se rozbíhá jedna z akcí, do které se vkládají naděje, že by u Číňanů mohla podnítit větší chuť k digitálnímu nakupování, což je Festival 5. května, který se ovšem rozbíhá už prvního. Spotřebitelům se budou rozdávat červené obálky s digitálním yuanem, čili spotřebitelské kupóny, k jejichž uplatnění bude nutno platby mechanismem digitálního yuanu použít a zvyknout si na něj. Nárůst reálné ekonomiky podporou spotřeby tak má být zaručen.

To povídání o „reálné“ ekonomice není jen slovíčkaření. V poslední době se mezi ekonomy dost diskutuje o problematice soužití reálné ekonomiky a reálného kapitálu s finanční ekonomikou a s finančním kapitálem, kdy kvalitní a rozvinutý finanční systém je pro rozvoj reálné ekonomiky velice užitečný, ale může vyvolat problémy, když hypertrofuje a jeho vliv začne být na trhu přílišný. Existují různé studie ukazující, že přehnaně velký finanční sektor brzdí rozvoj reálné ekonomiky.

A Čína je země, která na podporu své reálné ekonomiky teď posiluje finanční sektor včetně např. i zavádění své digitální měny a platebních systémů přes komunikační pojítka. U všeho si ale dává velký pozor, aby to bylo vždy přínosné pro posílení „reálné“ ekonomiky a nevedlo to k bankovnímu korporativismu.

A tak teď východočínská města Suzhou a Shanghai budou spotřebitelům rozdávat během festivalu zmíněné červené obálky. V současnosti provozuje zkoušky digitálního yuanu šest bank a ty jsou propojené s obchodními společnostmi, aby spolu rozběhly propagaci těchto online nákupů, jak o tom už minulý týden informovaly obchodní odbory městských správ Shanghaje a Suzhou.

Jednou ze společností, která do toho vkládá spoustu nadějí na Carrefour, která má v Shanghaii a v Suzhou a kolem asi 50 supermarketů, a tak se do oslav 5. května zapojuje rozběhem systému placení digitálním yuanem. Zrovna tak řada nákupních čtvrtí v Pekingu rozbíhá ve všech svých obchodech v rámci prodejního festivalu 5. května digitální platby touto měnou.

Zapojují se do toho i všechna střediska v Pekingu a navazující, která se zapojí do příprav Zimních olympijských her 2022.

Ovšem celá ta operace je pozorně plánovaná, monitorovaná a studovaná finančními a tržními experty i dalšími odborníky a ti se k ní i vyjadřují.

„Digitální měna se v Číně v současnosti prosazuje formou kombinace červených obálek se spotřebitelskými festivaly. Ty červené obálky by mohly posílit spotřebitelskou poptávku, což by mohlo zprostředkovaně posilovat reálnou ekonomiku,“ říká k tomu asistent profesor Fakulty umělé inteligence Gaolin na Renmin University of China Wang Peng.

Protože není každý takový nadšenec, aby si stáhnul aplikaci pro tyto platby na svůj chytrý telefon a začal si s tím hrát, přišlo se s různými platebními terminály pro spotřebitele, jako jsou třeba slušivé náramky. A tak se lidé snadněji přesvědčí, aby si digitální yuan vyzkoušeli s výhledem nárůstu spotřeby, jak nás o tom informuje Wang.

Právě totiž skončil čínský 4. Digitální summit, kde se veřejnosti předváděly rozmanité formy lákavých peněženek na digitální yuany. Třeba hodinky, náramky ale i hůlky pro seniory nebo slepce, aby ani těm nedělalo problém používat digitální yuan, když pro ně to bude ovladatelné i jen hmatem a bez nutnosti přístupu k internetu. Pro GT se o tom vyjádřila řada lidí z obchodů.

„Na rozdíl od peněženek přes telefon přes Alipay a WeChat lze používat digitální yuan bez internetové sítě. To je velice pohodlné. Zatím je ale omezený počet obchodů, které přijímají platby v digitálních yuanech, což se doufám brzy změní,“ říká uživatelka z Shanghaie Jian.

Ale i zelinářka v Shanghai říká, že digitální yuan bude určitě trend.

„Je to půl měsíce, co můj obchod rozběhl platby digitálním yuanem. Řada spotřebitelů teď chodí speciálně ke mně, aby si digitální yuan zkusili. Myslím, že je výhodné, že u toho není žádný poplatek za výběr a můžete to přímo převést na svoji bankovní kartu,“ říkala ve čtvrtek tato zelinářka.

Nad tím si libuje expert Wang: „V delším výhledu, až se digitální měna silně zapojí do ekonomických operací, tak vznikne řada nových platebních metod a průmyslových řetězců posilujících ekonomiku. Navíc k platbám a úsporám na funkčnosti může země přes digitální měnu zařídit dohled zabraňující praní peněz a růstu monopolů.“

Místoguvernér Lidové banky Číny si ohledně toho 18. dubna na fóru v Bao liboval: „Pilotní zkoušky byly až dosud úspěšné, ale zatím se rozběh nedělá podle žádného harmonogramu.“

Li dodal, že zkoušky se začnou rozbíhat v řadě dalších měst a brzy vyjdou potřebné zákony a pracuje se i na dozorčích mechanismech a teprve poté se digitálně měna rozběhne plošně v celé zemi.

Expert Wang ovšem říká, že pro plošné nasazení bude ještě zapotřebí, aby se ty pilotní zkoušky rozšířily a funkčnost se více doladila. Co nejdříve to půjde, by se měly rozběhnout zkoušky ve finančním systému. Jenže to vyžaduje koordinaci mnoha podniků různých typů.

„Kombinace digitálních měn a průmyslů tažených digitální ekonomikou má spoustu výhod, kdy to vše je důsledkem digitálního upgradu a digitální transformace, jakou prošly tradiční průmysly,“ vysvětluje Wang.

Tak nevím, jestli bych se místo účtu i PayPalu neměl začít rozhlížet po nějaké platformě pro digitální yuany?

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze