Americko-čínský obchod za leden až duben narostl o 50%

China US Photo: Global Times

Ti, kteří se pasují na vládce Ameriky, snažící se o izolaci Číny jak obchodními restrikcemi vůči Číně na domácím trhu USA, tak pokud možno ve všech zemích, které mají s USA dobré vztahy, ale zřejmě Ameriku jako takovou moc nepředstavují, spíše v ní působí jako jakási okupační síla, snažící se vnutit Američanům svou vůli, leč s dost omezeným účinkem. Američané s Čínou spolupracovat chtějí. Touží po čínském zboží a doufají, že najdou dobré příležitosti pro vlastní obživu na čínských zakázkách, investicích a vůbec ve vzájemně výhodné spolupráci.

Během těchto časů vybičované anti-čínské hysterie, kdy však zároveň probíhá ekonomické zotavení z pandemií vyvolané hospodářské deprese, se krásně ukazuje, jak jsou ekonomiky obou zemí neoddělitelně provázané a jak je Čína pro USA nepostradatelným partnerem. Americký tržní systém se politikářům nepodařilo si podmanit a pokusy uvalit ideologický diktát na podnikatele nevychází.

Během prvních čtyř měsíců letošního roku obchod Číny s USA meziročně narostl o 50,3 procenta na 1,44 bilionů yuanů (222,8 miliardy $), takže Amerika se stala pro Čínu třetím největším obchodním partnerem po Asociaci národů Jižní Asie (ASEAN) a po EU, ukázala 7. května zveřejněná data Generál správy celních záležitostí.

Čínský export do USA prahnoucích po čínském zboží narostl o 49,3 procenta, ale i naopak, americké podniky a jejich zaměstnanci během pandemie ohrožení nezaměstnaností do Číny vyvezli o 53,3 procenta více zboží, takže USA se podařil obchodní přebytek 653,89 miliardy yuanů, což je 47 procentní nárůst obchodního přebytku. Přes všechny mocenské, propagandistické aj. hry se americký trh nedá zkrotit a řídí se vlastními zákony a záměry vzájemné vstřícnosti s čínským trhem.

Ten prudký nárůst prvních třech měsíců se ve čtvrtém měsíci poněkud zpomalil, ale pořád vzájemný obchod roste. A i přes ohromující čísla o růstu, říkají někteří čínští ekonomové, že pořád ještě nesplňuje požadavky. Proto, aby se věci vylepšily, by se hodilo pokračující budování obchodní dohody mezi Čínou a USA, která by v nadcházejících letech mohla přecházet do dalších fází.

„Ten ohromný nárůst jak importů, tak exportů mezi Čínou a USA ukazuje, že na obou stranách je poptávka,“ říká Global Times náměstek ředitele pekingské Asociace ekonomických operací Tian Yun s dodatkem, že Čína realizuje fázi jedna čínsko-americké obchodní dohody, ale Čína se nesnaží jen slepě zvyšovat dovozy do USA, nýbrž také hodně zvyšuje poptávku po americkém zboží.

Trhům v obou zemích, které k sobě lačně tíhnou, ale k Číně nevraživá politika moc neprospívá. O tomto rozporu mezi vůli politiků a vůlí trhu se teď tedy mluví jako o „politickém mrazu a ekonomické žáru.“ A ten žár by pro americký trh mohl být ještě daleko výnosnější, kdyby americká věrchuška, jednající více jako okupační síla nad Americkou společností než síla ve službách americké ekonomiky, svůj obchod s touto zemí liberalizovala, místo aby vlastnímu trhu stavěly překážky, které mu brání více vydělávat.

Pro restrikce na obchod s Čínou však američtí politici uváděli i jiné důvody než ideologické. Trumpova administrativa uváděla např. jako důvod zvyšování tarifů na čínské zboží zabránění přílišnému obchodnímu přebytku Číny prý způsobenému tou nekalou obchodní čínskou praktikou, že Čína má nehorázně podhodnocený kurz své měny. Jenže ten narůstající přebytek amerického exportu krásně ukazuje, že tento důvod není moc na místě a že Amerika se svou restriktivní politikou naopak zbavuje mnoha příležitostí na spolupráci s Čínou vydělávat a že ekonomické předpoklady, ze kterých se při rozpoutání obchodní války s Čínou vycházelo k jejímu zdůvodnění, mají hodně daleko k realitě.

Ale přestože se tržní skutečnost teď ukazuje dost jasně a je zřejmé, že opatření zavedená na základě pomýlených očekávání mají úplně jiný účinek než zamýšlený, tak Bidenova administrativa v tarifech dále pokračuje.

Čína např. zásobovala a zatím zásobuje USA do velké míry anti-epidemickými materiály, a tak se Američanům boj s pandemií v důsledku vlastních cel dost prodražuje. Čína si však nechce sama doma nic moc zdražovat, a tak tarify na americké zboží raději nepřehání a pečlivě postupuje podle dohody o liberalizaci obchodu mezi oběma zeměmi, tudíž americké vývozy do Číny, k radosti businessu na obou stranách Pacifiku, rostou. Kdy ten nárůst měřený ve finančních objemech je ve skutečnosti způsoben také tím, jak kurz dolaru při americké inflační politice neustále padá, takže americké zboží je nominálně dražší a finančně vyjádřený objem narůstá rychleji než reálná hodnota dovezeného zboží. Ale i tak jsou ty nárůsty působivé a pro americký trh přitažlivé, i když tu nekalou tržní praktiku příliš podhodnocené měny, ze které Trump obviňoval Čínu, teď otevřeně do očí bijícím způsobem předvádí USA.

Ovšem tato tvrdá realita trhu a života se už přeci jen do americké politiky začíná promítat. Americký trh nechce, aby americká politika kousala do ruky, která je krmí, a vypadá to, že svoboda trhu zase nabývá převahu nad ideologií. Americká obchodní zástupkyně Katherine Tai se ve středu nechala slyšet, že: „Ve střednědobém výhledu očekává, že se sejde s čínskými činiteli, aby vyhodnotili realizaci Čínsko-americké dohody fáze jedna a že výsledek bude mít u Bidenovy administrativy dopady na trestní tarify uvalené na čínské zboží,“ hlásí Reuters.

Ovšem s tím, jak americkou vládu tlačí trh a jak poprvé od nástupu prezidenta Joe Bidena do Bílého domu vyjadřuje vláda očekávání o uspořádání dialogu mezi hlavními obchodními činiteli obou zemí, tak čínští experti na USA naléhají, aby už před jednáními zrušily alespoň část trestních tarifů uvalených na čínské výrobky, aby tak předvedly, že je možno je brát vážně a obchodní dohoda se snadněji realizovala.

Obchod mezi Čínou a USA vyjádřený v yuanech za první čtvrtletí letošního roku povyskočil o ohromujících 61,3 procenta, aby dosáhl 1,08 bilionu yuanů. Čínský obchod narůstá i s jinými trhy jako se zeměmi ASEAN a s Japonskem v čínském sousedství. Také obchod s EU, která se stala největším obchodním partnerem Číny, prudce narůstá a přes pokřik některých ideologů, kteří by nejraději v EU uvalili svůj diktát nad trhem a s obchodem s Čínou ke škodě vlastních zemí zacházeli jako s politickou nátlakovou pákou, tak, jak naznačují postoje např. vlád Německa a Francie, dále narůstat bude. Přesto tempo tohoto nárůstu je největší právě s USA.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze