Zelená politika Číny je smysluplná pro celý svět
Čínu jsem poprvé navštívil v roce 2014, a to s početnou delegací novinářů z několika zemí Evropské unie. Přijeli jsme tehdy na pozvání čínské vlády a navštívili kromě Pekingu několik dalších velkých měst, konkrétně Su-čou, Nanking, Ganzhu a Lan-čou. V opravdu nabitém programu, který byl rozpočítán doslova na každou minutu, jsme mimo jiné navštívili dvě rozlehlé venkovské ekofarmy, kde se čínští zaměstnanci ukázkově starali o svěřený park, zvířata a okolní přírodu. Již tehdy mi bylo jasné, že Číňané milují přírodu a rádi se o ni starají. V obrovských čínských metropolích si bylo možné všimnout toho, jak kladou důraz na upravenost městských parků, kam lidé chodili za klidem, přírodou a čistým vzduchem, protože kvalita ovzduší byla horší, než na jakou jsem byl zvyklý z Evropy.
Za další čtyři roky jsem do Číny, konkrétně do Pekingu, přicestoval znovu a pracovně tam zůstal rok a půl. Tehdy se mi zdálo, že záležitosti ohledně politiky zelené Číny se dávají více do pohybu. Nejenom, že se o této problematice hovořilo a psalo v médiích, ale často jsem viděl mnoho čínských zaměstnanců, jak se příkladně starají o přírodu v městských parcích, ať už se jednalo o pravidelné zavlažování stromů, úpravu trávníků, ořezávání vzrostlých stromů a podobně. Koncem jara jsem sledoval, jak si Číňané s oblibou fotí na své mobilní telefony rozkvetlé květy růží nebo třeba květy ovocných stromů a přírodu doslova milují. Bylo zřejmé, že záležitosti ohledně ekologie a ochrany životního prostředí v Číně jdou stále společensky dopředu!

Tento svůj předpoklad jsem si nedávno potvrdil, když jsem listoval anglickou verzí jednoho čínského deníku, kde jsem se dočetl, že Čína ostře zasáhne proti zločinům páchaným na životním prostředí, aby pokročila v ochraně zelené ekonomiky. To není žádný sci-fi scénář, ale je to jasný cíl, který si před časem tato světová mocnost stanovila. A pro konkrétní příklady nejdou daleko. Například úřady města Kuej-lin, jedné z nejpopulárnějších čínských turistických destinací, v posledních letech razantně přitvrdily proti nelegálnímu dobývání a těžbě písku podél řeky Li-ťiang, a to ve snaze chránit životní prostředí regionu. Tato řeka, která je jednou z nejkrásnějších řek na Zemi, se táhne více než 400 kilometrů malebnými krasovými horami a každoročně přitahuje statisíce turistů.
Zcela v souladu s touto ekologicky laděnou politikou, prohlásil koncem dubna tohoto roku čínský prezident Si Ťin-pching při inspekci části zmíněné řeky toto: „Nejhorší chování je dobývání. Bude-li toto horské pásmo zničeno, již se nikdy neobnoví.“ uvedl Si Ťin-pching, který popsal řeku jako jedinečný poklad Číny a světa a prohlásil, že její ekologické prostředí by nikdy nemělo být poškozeno. „Ti, kdo dál provádějí dobývání a těžbu písku podél řeky, by se měli nejenom zodpovídat, ale měli by být také vyšetřováni na základě jejich trestní odpovědnosti v souladu se zákonem,“ dodal Si Ťin-pching.
Jeho slova potvrzují svým chováním samotní turisté, protože díky řadě opatření pro snížení znečištění a ochranu řeky a okolních hor se v této oblasti životní prostředí už výrazně zlepšilo a přilákala jednak více návštěvníků a také pochopitelně i více příjmů.
Zmíněné Kuej-lin není jediným místem v Číně, které bojuje proti chování, které poškozuje životní prostředí. V loňském roce podle čínských médií orgány veřejné bezpečnosti v celé zemi zakročily proti 23 000 případům poškození ekologického prostředí a zdrojů, v rámci kterých byly napáchány škody ve výši 16,6 miliardy juanů, což je asi 2,6 miliardy dolarů. Zatčeno bylo více než 40 000 podezřelých, uvedlo na začátku dubna čínské ministerstvo veřejné bezpečnosti na tiskové konferenci.

Toto úsilí má silnou politickou podporu a je součástí rozsáhlé čínské kampaně na podporu komplexní ekologické transformace sociálního a hospodářského rozvoje. Tato sympatická vize byla nedávno zdůrazněna v plánu rozvoje země na příštích pět let a dále do budoucnosti.
Výše uvedená kampaň je v souladu se známou tezí prezidenta Si Ťin-pchinga v souvislosti s čínským ekologickým rozvojem: „Průzračné toky a bujné hory jsou neocenitelným majetkem,“ právě tak se nedávno poeticky vyjádřil čínský prezident o dlouhodobé kampani za ekologickou Čínu.
Apropos, druhá největší světová ekonomika, vedená zmíněnou myšlenkou zeleného rozvoje, zvýšila úsilí o podporu nízkouhlíkového rozvoje, čímž se zavázala, že do roku 2030 dosáhne vrcholu svých emisí oxidu uhličitého a do roku 2060 dosáhne uhlíkové neutrality. Na prvním letošním Summitu lídrů ke klimatu, který se konal právě v období Dne Země, potvrdil opětovně Si Ťin-pching tento závazek a vyzval celý svět, aby společně a ruku v ruce vybudoval společenství života.
Domnívám se, že Čína svým plánům ohledně ekologie v dohledné době dostojí, i proto, že je zřejmé, že pro jakýkoliv záměr nestačí něco jen naivně chtít, ale musí být k dispozici také finanční prostředky, které je možné dát na realizaci toho kterého projektu, tedy i toho ekologického. Obrovskými finančními částkami, bez kterých žádný eko-projekt realizovat nejde, Čína disponuje, takže jsem přesvědčen, že svého cíle ohledně ochrany přírody a svého přírodního bohatství prostřednictvím silné politické podpory a správně nasměrovaných financí nakonec dosáhne. Zelená politika Číny je dlouhodobý, vysoce náročný a velkorysý projekt, který je smysluplný nejenom pro Čínu, ale i pro ostatní svět. Proto mu držím palce i já.
Radovan Rybák