Co se můžeme dozvědět z čínského sčítání lidu v roce 2020?

Autorka: Zheng Zhenzhen (Čeng Čen-čen) je profesorka na Ústavu populace a ekonomiky práce, Čínské akademie sociálních věd.

Podle údajů ze sedmého celostátního sčítání lidu zveřejněných čínským Národním statistickým úřadem 11. května se celková populace čínské pevniny v roce 2020 zvýšila na 1,4118 miliardy.

Není překvapivé, že výsledky ukázaly, že čínská populace je v době nízké plodnosti a stárnutí a populační růst se téměř zastavil.

V uplynulých sedmi desetiletích od založení Čínské lidové republiky došlo k významným změnám v počtu a struktuře populace, jakož i v plodnosti, úmrtnosti a migraci. Čína za půl století zažila úplný demografický přechod od vysoké plodnosti a vysoké úmrtnosti k nízké plodnosti a nízké úmrtnosti a zaznamenala vysokou míru růstu v 60. a 70. letech.

V blízké budoucnosti se očekává negativní růst populace s maximální velikostí o něco více než 1,4 miliardy. Sčítání lidu v roce 2020 bude pravděpodobně posledním, které ukáže růst počtu obyvatel Číny v tomto století.

Proces přechodu obyvatelstva v Číně proběhl ve velmi krátkém časovém období, což přineslo socioekonomický rozvoj a institucionální změny včetně příslušných politik. Míra úmrtnosti v Číně v padesátých letech prudce poklesla, za osm let poklesla o 50 procent a na konci 70. let dále klesla na méně než sedm promile.

Díky zlepšování veřejného zdraví, kontroly nad infekčními chorobami a rozvoji péče o matku a dítě v městských i venkovských oblastech se míra dětské úmrtnosti dramaticky snížila z přibližně 200 promile v roce 1949 na 107 promile v roce 1955 a dále na 48 promile v roce 1975. Úmrtnost dětí do 5 let během těchto 20 let také významně poklesla. Nově publikovaná kojenecká úmrtnost je pro rok 2020 5,4 promile a úmrtnost dětí mladších 5 let je 7,5 promile.

Přechod v oblasti plodnosti v Číně měl několik faktorů, podobně jako ve většině ostatních asijských zemí. Přechod v plodnosti, který byl zahájen poklesem městské plodnosti v roce 1964, proběhl během tří desetiletí. Celková míra plodnosti zůstala v 21. století na 1,6 nebo nižší, s výjimkou mírného nárůstu v letech 2016 a 2017 v důsledku úpravy porodní politiky, která uvolnila kumulovaný potenciál druhého porodu.

Počet dětí, které se narodily ženám do věku 50 let, byl v roce 2015 1,65 a postupně klesal podle věku na 1,52 ve věku 40 let, což naznačuje přetrvávání nízké plodnosti u mladších věkových skupin. Vzhledem k poklesu počtu žen v plodném věku a stárnutí této skupiny a trvale nízké porodnosti klesl počet porodů v roce 2019 na 14,65 milionu, což je nejnižší za přibližně 50 let, a dále klesal i v roce 2020, sestupný trend se zdá být nevratný.

Snížená míra plodnosti vyvolala změnu věkové struktury populace, tj. stárnutí populace. V důsledku poklesu počtu narozených se velikost populace ve věku 0-14 let v Číně od roku 1998 nadále snižuje a její podíl na celkové populaci se podle toho postupně snižoval.

Protože věková skupina „baby boomu“ narozená v 60. letech nadále opouští produktivní věk, pokles populace v produktivním věku se zrychluje. Mezitím také stárne populace v produktivním věku a zvyšuje se podíl lidí ve věku od 45 let. Stárnutí čínské populace rychle postupuje. Počet lidí ve věku nad 65 let činil v roce 2020 190,64 milionu, tj. 13,5 procenta z celkové populace.

Míra přirozeného přírůstku čínské populace činila na konci 60. let zhruba 2,7 procenta, v roce 1998 klesla pod jedno procento. Průměrná roční míra přirozeného přírůstku od roku 2000 do roku 2010 činila 0,57 procenta a dále klesla na 0,53 procenta v desetiletém období v letech 2010 až 2020.

Populace Číny se blíží nulovému růstu a její pokles se očekává dříve než u mnoha předchozích projekcí. Některé provincie v Číně již zaznamenaly negativní růst populace v prvním desetiletí 21. století v důsledku odchodu mladých lidí, zatímco tři provincie v severní Číně (Liaoning/Liao-ning, Heilongjiang/Chej-lung-ťiang a Jilin/Ťi-lin) zaznamenávají od roku 2011 negativní míru přirozeného přírůstku kvůli nízké plodnosti a stárnutí.

Zatímco mladší a vzdělanější lidé se stěhují z méně rozvinutých venkovských oblastí do rozvinutějších městských oblastí, některá venkovská společenství zažívají pokročilejší stárnutí populace. Vzhledem k tomu, že nízká plodnost a nízká úmrtnost jsou relativně stabilní a předvídatelné, se populační mobilita v Číně v budoucnu stane důležitým determinantem přerozdělování populace a změny regionální struktury populace.

Populace Číny se posunula z velmi rychlého růstu v polovině a na konci 60. let k rychlému poklesu. Protože k této rychlé změně populace došlo u velké populace, nepochybně to přinese relativně větší dopady.

Pokles populace bude pro Čínu realitou, jeho socioekonomické dopady na všechny aspekty a na rodiny i jednotlivce by v budoucnu neměly být podceňovány a měli bychom být připraveni reagovat co nejdříve.

Mnoho politik, systémů, sociálních norem, rodinných tradic a praktik v Číně se vyvinulo, když byla vyšší míra plodnosti a struktura populace byla mladší, což zjevně přestává odpovídat současné populační situaci. Je nutné přizpůsobit institucionální změny populačním změnám.

Čína právě formulovala 14. pětiletý plán (2021–2025), který navrhuje implementovat národní strategii proaktivní reakce na stárnutí populace, včetně snižování zátěže při porodu, výchově dětí a vzdělávání dětí, zlepšení politického systému na podporu služeb péče o děti a jejich vývoj v raném dětství a zdokonalování systému služeb péče ve stáří.

Sociálně-ekonomický rozvoj a veřejné politiky hrály důležitou roli během demografického přechodu v Číně. V nové éře budou hrát důležitou roli také veřejné politiky, zejména politiky vstřícné k rodinám. (Kl)