Obchod Číny se střední a východní Evropou i přes pandemii závratně roste

2021-05-16 17:25:00
Sdílej:

Letecká fotografie nákladního vlaku z Číny do Evropy. Photo: Xinhua

Letecká fotografie nákladního vlaku z Číny do Evropy. Photo: Xinhua

Od časů, kdy se roku 2012 rozběhla důležitá větev Pásu a cesty táhnoucí se od čínského pobřeží Pacifiku do Evropy zvaná Eurasijský pevninský most, provoz na tomto železničním koridoru napříč celým mega-kontinentem neustále roste a s ním prudce roste business spolupráce mezi EU a Čínou. Železniční spojení se ukazují být velice výhodná a rychlá. Obchod EU s Čínou během několika let narostl natolik, že Čína předstihla jako obchodní partner Unie číslo jedna Spojené státy, které tuto pozici zastávaly po generace. Prudce rostou obchody i s jinými zeměmi Evropy mimo Unii a rozvíjí se vzájemné investice i jiné formy spolupráce.

V loňském roce situace dosáhla takové míry zatížení železniční přepravy, že v důležitých přepravních uzlech Evropy došlo k přetížení navazujících infrastruktur, takže tempo navazující logistiky, jako překládání zboží a jeho následná přeprava do konečných míst určení nestačilo. Transkontinentální vlaky tedy musí jezdit pomaleji, než by mohly, a v EU se pracuje na rozšíření kapacit následné dopravy a logistiky.

Přesto ale tempo nárůstu objemu obchodů a přepravy zboží v EU jako celku silně překonává vzepětí obchodní výměny se středoevropskými a východoevropskými zeměmi (CEEC), tedy se skupinou 17 zemí spolupracující s Čínou v rámci formátu 17+1, přičemž některé z nich nejsou součástí EU. A nárůsty jak mezi Čínou a EU, tak CEEC i v době pandemické ekonomické deprese prudce dále rostly, kdy v době pandemie do velké míry narůstal obchod se zdravotním zbožími i se spotřebním zbožím.

Ve středu 12. května řekl na tiskové konferenci náměstek čínského ministra obchodu, že čínský obchod se 17 zeměmi střední a východní Evropy od roku 2012 neustále narůstal v průměru o 8 procent ročně, což je více než dvojnásobek nárůstu obchodu mezi Čínou a EU.

Teď však během zotavení z pandemické deprese to začíná dostávat raketovou rychlost vysoce překonávající i dosavadní solidní růst. Čínský obchod se zeměmi CEEC za první čtvrtletí letošního roku v meziročním srovnání zaznamenal nárůst o 50,2 procenta na 30,13 miliardy $. Nešlo jen o nárůst dovozů čínského zboží k záchraně dodavatelských řetězců narušených epidemiologickou situací. Dovoz z těchto zemí do Číny podle Renových slov narostl o 44,7 procenta.

Doba pandemie celosvětově logicky znamenala útlum mezinárodních investičních aktivit. Ne však mezi Čínou a CEEC, s nimiž bilaterální investice dosáhly 20 miliard $. Bylo to do všeho možného od výroby autodílů a potřeb pro domácnost, až po těžbu a logistiku. Z některých průmyslových oborů, jako nové energie a zdravotnictví, se během pandemie stala tzv. „investiční žhavá ložiska.“

I v této těžké době získávají v oblasti čínské společnosti zakázky na mohutné stavební projekty a roku 2020 podepsaly v zemích CEEC kontrakty za 5,4 miliardy $, což je meziroční nárůst o 34,6 procenta. Přičemž pandemie nezabránila ani pokračování dosavadních stavebních projektů, jako je Číňany stavěná železnice z Budapešti do Bělehradu, referoval Ren.

Řada čínských společností si pochvaluje, jak je zákazníci ze zemí střední a východní Evropy zavalují zakázkami a zrovna tak, jak dovozy z této oblasti mohou uspokojovat poptávku po některém zboží v Číně. V této době mohutně narostla poptávka jak po zdravotním zboží, tak po potřebách pro domácnost.

V době, kdy si vlády vymýšlí různá opatření, jako zákazy nakupování „nikoliv nezbytného“ zboží spolu s touhou lidí zavřených doma po takovém zboží, kvete rozvoj internetových prodejních portálů a čínské společnosti, které sem své zboží přes tyto portály hojně a levně prodávají, začaly zažívat boom, jako nikdy předtím. Platforma přeshraničního internetového nakupování DHgate si libuje, jak exporty potřeb pro domácnost, jako jsou třeba televize, od dubna 2020 ve střední Evropě narostl 300 krát, zatímco drobných domácích potřeb prodali jen 77 krát tolik jako předtím. I v pobaltských zemích CEEC, které hodně slyší na ta volání, „patříme na Západ,“ to tak probíhá. Např. export z této platformy do Litvy meziročně narostl o více než 276 procent.

Když si lidé nemohli kupovat místní zboží v zavřených obchodech, rádi si ho nakoupili přes internet z Číny, a jakmile se tato nová stavidla otevřela, poroste nejspíš poptávka po čínském zboží závratným tempem i nadále. Zajímavý byl prý i nárůst drobných osobních dopravních prostředků během koronavirové pandemie. V této době např. skoro 50 krát narostl dovoz skútrů z Číny do Polska.

Asi není nic překvapivého na tom, že zrovna v této době si libuje náměstek generálního ředitele v Shaoxingu sídlící společnosti pro výrobu pokročilé medicínské elektroniky MinFound Medical Systems Co. dovážející sem CT skenery, jak jim od loňska v zemích jako Řecko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Albánie narostl odbyt o více než 300 procent. Teď zrovna se chystá tým inženýrů, že se vydá do Bulharska, aby tam instaloval CT skenery doplněné umělou inteligencí k vyšetřování tělesných funkcí spojených s koronavirem.

Ovšem samozřejmě nejde jen o to, že by střední a východní Evropa byla zaplavovaná čínským zbožím. Děje se to i naopak. Český sklářský, kdysi proslulý průmysl se už řadu let potýká s vážnými těžkostmi, o kterých nikdo nevěděl jak je řešit. Jenže zrovna během pandemie přišli Číňané na chuť českému křišťálu. Generální ředitel CEE Investment Trade Zhang Peng si např. pochvaluje, jak jeho společnost v Číně letos prodává český křišťál dvoj až trojnásobně více než předtím, neboť prý po pandemii v Číně ohromně narostla spotřební poptávka.

Nicméně řada továren vyrábějících spotřební zboží, které by Číňané rádi nakupovali, během epidemie zastavila výrobu, ale poptávka začíná se stimuly ze záchranných balíčků narůstat a zákazníci se o nedostatkové zboží přetahují cenami. Takže sehnat dost zboží pro Číňany není snadné.

Během přetížení dopravy z Číny k zásobování světa také kvůli nedostatku kontejnerů atp. narostly ceny dopravy, což prodražuje ceny středoevropského zboží, kterým by Peter Zhang chtěl Čínu zavalit. Potíží pro mezinárodního obchodníka jsou i omezení na osobní dopravu. Stěžuje si, že teď mu trvá šest týdnů, než sežene letadlo, co ho doveze na obchodní cestu do střední a východní Evropy.

Potíží jsou i současné boje o uznávání očkování jen „posvěcenou“ vakcínou, neboť jeho zaměstnanci mají všechna potvrzení o očkování a o zdravotních testech, ale získávání víz a překonání karanténních pravidel je teď pro jeho čínský personál nepříjemnou překážkou, která brzdí rozvoj obchodů v té míře, v jaké by si přál ho vést.

Karel Pavlíček, zvláštní zpravodaj CMG v Praze