KS Číny si osvojila schopnost obrovské empatie

Rozhovor s místopředsedou ÚV KSČM a poslancem Stanislavem Grospičem

V červenci tohoto roku si připomeneme sté výročí založení KS Číny. Jak vnímáte toto její kulaté výročí?

Koncem roku 1919 v důsledku začínajícího dělnického hnutí v zemích a pod vlivem Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku začaly mezi radikální inteligencí a studenstvem velkých průmyslových a univerzitních měst, například Pej-ťingu, Šang-chaje, Kuang-Čou, Čang-ša, vznikat první marxistické kroužky.

V jaké situaci byla v té době Čína?

Byla ve velice složité situaci. Dnes bychom ji mohli přirovnat k postavení polokolonie s výrazně omezenou suverenitou, na níž si brousily již staletí předtím zuby koloniální velmoci Anglie, Francie, carské Rusko a Japonsko, jež ji dokonce považovaly za výlučnou sféru svých životních zájmů.

Výročí založení Komunistické strany Číny vnímám osobně. Z mého pohledu to byl na jedné straně obrovský úspěch, vždyť založení mělo pouhých padesát členů a ustanovující sjezd proběhl od 28. do 31. července roku 1921.

Jaké zásadní rozměry a význam spatřujete v založení KS Číny?

Vidím zde dva základní rozměry. Za prvé obrovský význam pro samotnou Čínu a naplňování odkazu nejen marxismu a leninských idejí v zemi zmítané občanskými válkami, intervencemi, slábnoucí císařskou mocí a převážnou většinou obyvatelstva, jež tvořili prostí a ze dne na den živořící rolníci. Za druhé vidím v hodnotách Komunistické strany Číny první stát na světě, který dokázal vytvořit obrovské oblasti, jež v podstatě od třicátých let až do skončení občanské války 1949 dokázala nepřetržitě, včetně „Velkého pochodu“ kontrolovat. Chci zde důrazně říci, že tato cesta nebyla vždy jednoduchá, byla velice obtížná a mnohdy vedla z hlediska mezinárodního dělnického a komunistického hnutí ne zcela k pochopení. Svést rozhodující porážku s nacistickými japonskými okupanty a konečně vítězně porazit Čankajškův reakční režim, který zradil ideály Sun I-Sijena.

Vnímám toto výročí jako významný mezník v mezinárodním dělnickém a komunistickém hnutí. Mezník, který inspiroval mnoho národů, jak Asii, tak třeba i národy Afrického kontinentu k boji proti kolonialismu.

KS Číny si dle mnohých politologů dlouhodobě udržuje podporu svého lidu. Je to pouze tím, že se Číně daří ekonomicky nebo je těch aspektů podpory lidu více?

V Čínské lidové republice, málo se o tom hovoří, existuje systém mnoha politických stran. Z mého pohledu je to dáno hlubokou tisíciletou tradicí, do jisté míry potřebou se vyrovnat s náboženským vlivem z minulosti a jeho transformací do nových podob a také s velkým počtem obyvatel, relativní samosprávností, oblastí, velkých aglomerací a měst.

Zde si myslím je základní odpověď. Komunistická strana Číny, Lidové shromáždění, centrální, ale i místní vlády se poučily jak z neúspěchů domácích, tak z neúspěchů zahraničních. Velkým varováním pro ně byl rozpad Východoevropského bloku, včetně Sovětského svazu. Jinými slovy, politická strana (síla, která díky široké podpoře většiny lidu své země ztratí důvěru tohoto lidu, byť jej přitom od něj kdysi získala a tento svůj vliv ztratí), si jej nezaslouží.

Komunistická strana Číny si osvojila schopnost obrovské empatie. Navíc investovala i do prostých lidí, téměř vymýtila negramotnost, investuje do lidských zdrojů a vyrovnávání a zvyšování životní úrovně, včetně možnosti všestranného rozvoje člověka.

KS Číny, která má 80 milionů členů, razantně bojuje s korupcí ve své zemi. Jak nahlížíte na tento její nesmiřitelný boj s nebezpečným nešvarem každé společnosti?

Korupce je obrovský problém. Z toho co mám možnost občas sledovat, mu čínská vláda věnuje jednu ze zásadních priorit. Korupci a její potírání v Číně vidím především v boji s nelegálním vývozem zakázaných komodit, ať již živých tvorů či v různém stádiu zpracovaných omamných látek. Následně dovozu zakázaných komodit, například slonoviny, kel nosorožců a podobně, které dle tradiční čínské lidové medicíny mají nejrůznější léčebné či posilující účinky. To jsou myslím velké problémy i výzvy pro vládu Čínské lidové republiky.

Jak jste vnímal nedávné senátní aktivity a postoje směrem k Číně?

Víte, předseda Senátu Parlamentu naší země Miloš Vystrčil se neměl plést do věcí, jež mu, byť je druhým ústavním činitelem, nepřísluší. Vůbec by se měl spíš věnovat Senátu a tomu, co mu z této funkce přísluší a nikoliv bourání po mnoho desetiletí budování přátelství národů České a Čínské lidové republiky.

Číňané otevřeli svou zemi zahraničnímu kapitálu, ale zcela jinak, než je tomu třeba u nás, protože Čína není kolonií podřízená zahraničním predátorům. V čem jsou chytřejší než Češi?

Teng Siao-pching otevřel zemi zahraničnímu kapitálu, ale nevydal mu ji napospas. Si Ťin-pching od roku 2012 generální tajemník KSČ a od roku 2013 prezident ČLR a Li Kche-čchiang ve funkci předsedy vlády vyjádřili mimořádnou empatii pro čínský lid i mezinárodní úlohu ČLR.

Stará čínská moudrost praví: Mysli na minulost a porozumíš budoucnosti. Sté výročí vzniku KS Číny dokládá úctu k této moudrosti, viďte?

Plně souhlasím. Jen podotknu, že řada národů i náš slovanský má velice mnoho podobných úsloví. Řiďme se jimi, buďme nesobečtí, empatičtí. Dovolím si zde použít Antona Pavloviče Čechova, cituji: „Veškeré zlo v životě pochází z duševní prázdnoty, nudy, lenosti a vše to je nevyhnutelné, když si člověk zvykne žít na úkor druhých.“

V čem zásadním je KS Číny inspirací pro KSČM?

Komunistická strana Číny prosazuje čtyři základní principy, tedy musí zachovat cestu socialismu, musí zachovat demokratickou diktaturu lidu, musí zachovat vedoucí úlohu komunistické strany a musí zachovat marxismus-leninismus a Mao Ce-tungovo myšlení. Je to cesta čínských komunistů, vzbuzuje uznání i respekt a její naplnění ve více jak miliardové zemi znamená mnoho úsilí. Pro nás vyplývají tyto úkoly. Přemýšlet zcela jasně o lidově demokratické cestě překonání dnešní polo kapitalistické polo otrokářské společnosti, udržet jednotu Komunistické strany Čech a Moravy a nenechat si ji rozbít z vnějšku ani zevnitř, bojovat proti nadnárodnímu kapitálu spojenému s nadnárodním bankovním kapitálem, diktátem EU, USA, SRN, z polokolonie za suverénní stát, inspirovat se také Komunistickou stranou Číny, že to lze a je to dosažitelný výsledek.

Radovan Rybák