Spojené státy nejsou schopny smýt svou „skvrnu na duši“

Dne 25. května místního času se na mnoha místech USA konaly akce na památku Afroameričana George Floyda, kterého před rokem zabil bílý policista. Ačkoli hlavní policista zapojený do případu byl odsouzen, a přestože Spojené státy vyjádřily nenávist k rasismu, bezmocná a smutná realita je: o rok později Spojené státy nejenže nesnížily násilné vymáhání práva na základě rasové diskriminace, ale do jisté míry jim byla poskytnuta větší ochrana. Systémový rasismus, „skvrna na duši“ Spojených států, se zvýšil.

„Policie stále zabíjí lidi stejnou rychlostí“ - to je název článku, který 25. dubna zveřejnil americký politický zpravodajský web Politico. Časopis „Time“ také ironicky uvedl, že ačkoliv epidemie uvěznila mnoho lidí doma, mnoho vyšetřování ukázalo, že od června 2020 je míra zabíjení americkou policií téměř stejná jako za posledních pět let. Podle údajů od začátku roku 2021 do 30. dubna bylo pouze šest dní, kdy americká policie nikoho nezabila.

Horší však je násilné vymáhání práva založené na rasové diskriminaci. Podle statistik nezávislého vyšetřovacího projektu „Mapování policejního násilí (Mapping Police Violence)“ tvořili 28 % z 1.126 lidí zabitých policií ve Spojených státech v roce 2020 Afroameričané, což je mnohem více než jejich 13% podíl v populaci USA. George Floyd byl kdysi považován za poslední oběť takových případů, ale realita je úplně jiná. Nový „případ Floyd“ se stále připravuje a mnoho případů se objevilo teprve nedávno.

Dne 29. března policista v Chicagu zastřelil 13letého hispánského teenagera Adama Toleda. Dne 11. dubna v Brooklyn Center v Minnesotě bílá policistka omylem použila pistoli jako paralyzér a zabila 20letého afroamerického mladíka Danteho Wrighta...

Zároveň je často blokován proces policejní reformy, který požadují různé strany ve Spojených státech. Zákon o policejní reformě pojmenovaný po Floydovi nejenže nebyl podepsán k prvnímu výročí Floydovy vraždy, ale také velmi pravděpodobně „zemřel“ v nekonečných diskusích v Senátu. Někteří analytici se domnívají, že i když bude návrh zákona schválen, jeho závaznost v oblasti vymáhání práva bude stále omezená, protože všechny části Spojených států mají své vlastní zásady a postupy vymáhání práva.

A co víc, mnoho států ve Spojených státech, včetně Kentucky, Iowy a Arizony, se vydalo na opačnou stranu, přijalo zákony nebo opatření k posílení moci policie.

Není těžké pochopit, proč se Spojené státy tak obtížně zbavují rakoviny rasismu. Hluboce zakořeněná bílá nadvláda, dlouhodobá zvůle amerického soudního systému, nečinnost politiků a dokonce i show... Různé faktory se vzájemně prolínají, takže cíl rasové rovnosti, o který Američané usilují, je nedostupný.

Spojené státy nejsou schopny smýt svou „skvrnu na duši“, tak jak by v tom mohly vést svět?

Jia