Bizarní střety mezi ideologismem a pragmatismem v EU

V EU v poslední době zažíváme cosi podobného, jak náš kontinent zažil za 30leté války. Střety mezi těmi, kdo věřili na jakýsi univerzalismus, podle kterého je všem nutno vnutit ty jedině správné hodnoty a modely společnosti, a těmi, kdo si chtěli dělat věci pragmaticky, po svém a spolupracovat s každým, s kým se to vyplatí.

I teď tu zase máme vyznavače jakýchsi principů, které kdo nevyznává, je nevěřící/kacíř/káfir a je proti němu nutno vést svatý boj. Vidíme to na naší politické scéně, kde vyznavači jakéhosi ideologického džihádu těch svatých „hodnot“ v našem senátu chtějí svému boji s nevěřícími v jejich ideologii obětovat naše sportovce bojkotem Zimní Olympiády v Číně. Olympiáda byla už od časů Starého Řecka událostí, která musí jít napříč konfliktními liniemi a nesmí se mařit kvůli sporům politikářů a ideologů. Naopak údělem sportu je vzájemně celé lidstvo sbližovat i přes politické, ideologické aj. bariéry. Ovšem naši senátoři Fischer a Láska to vidí jinak. Ambice sportovců, pro které je Olympiáda největší životní šancí, na kterou se roky plni nadějí připravují, se musí zmařit a obětovat politickým hrám, ideologickým tanečkům a jakési formě „svaté války“.

Naštěstí to vypadá, že tím senátoři Láska a Fischer budí více zděšení než nadšení. Budeme-li mít štěstí, mohli by tímto přístupem, se kterým hluboce zraňuji cítění většiny národa, dost zdiskreditovat i ty ideology v řadách našich politiků, kteří z jakýchsi důvodů, kterého nikoho moc nezajímají, chtějí poškodit ekonomickou spolupráci mezi naším businessem a čínským businessem, kdy mají sice plná ústa výkřiků o svobodném trhu, ale chtějí businessmanům vnutit politické a v podstatě i etnické kádrování svých obchodních partnerů.

Ale ideologové nevidí nic než „svaté cíle a svatý boj,“ a tak na odpor jiných politiků, organizací a národa na sociálních sítích reagují po svém.

„Vytáčí mě přístup sportovních organizací, které nám říkají: netahejte nám politiku do sportu,“ prohlásil senátor Václav Láska. „Jsou tu i vyšší principy. Přístup, dát někomu olympijské hry a zlepší se tam lidská práva, selhal,“ reagoval senátor Láska.

Na sociálních sítích se na to reaguje už i pochybnostmi o jejich příčetnosti a doporučeními, že senátoři by měli odložit všechny své telefony, počítače, ale i jiná zařízení včetně i oděvu, protože dnes je dost těžko na světě a zvláště v Evropě možno vyhledat jakýkoliv výrobek, na jehož tvorbě by se alespoň zčásti nepodílela Čína.

Ovšem, jak víme, spousta takových mimo realitu v ideologické bublině žijících kazatelů podivných hodnotových doktrín, kterými chtějí těm, co vytváří skutečné hodnoty, kazit obchody, je i v Evropském parlamentu, jak jsme to probírali např. v předchozích článcích o blokování schválení investiční dohody mezi EU a Čínou. Naštěstí většina evropských vlád, které musí poslouchat i business a ne jen ideology, nejvýnosnější zdroj mezinárodní spolupráce, jaký EU má, tj. obchodování s Čínou, obětovat ideologům nechce. I když se evidentně začínají obětovat i výjimky.

Jako příklad takové výjimky by mohlo posloužit nedávné rozhodnutí Litvy vystoupit z formátu spolupráce s Čínou 17+1. Pobaltským státům, mezi nimiž je i Litva, se někteří geopolitičtí cynici posmívají, že při vojenském ohrazování Ruska ze strany NATO přijaly roli „celonárodních sebevražedných atentátníků“ v zájmu zámořských mocností. Teď to vypadá, že Litevští političtí ideologové by tu roli chtěli rozšířit i na ekonomické sebevražedné atentátníky v ideologickém boji proti Číně.

Naštěstí však stejně, jako business, ti politici, kteří opravdu vyznávají svobodný globální trh, a většina běžného obyvatelstva, je i většina evropských vlád – zvláště ve Střední a Východní Evropě – opačného názoru, ač ne všichni se své opačné názory odvažují vyjádřit otevřeně jako oficiální postoj své vlády. Mezi ty, kteří se k takovému postoji otevřeně hlásí, patří především Maďarsko, jak o tom píše např. maďarský mediální kanál Hungary Today.

„Maďarsko naléhá na Evropskou unii, aby v nadcházejícím období podepsala tolik dohod o volném obchodu, kolik to jen jde,“ řekl během přestávky při zasedání ve čtvrtek v Bruselu s jeho protějšky z EU ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó.

Szijjártó v rozhovoru s maďarskými reportéry řekl, že EU by už měla, pokud jde o podepisování obchodních dohod, zapomenout na ty „politické předběžné podmínky,“ kdy argumentoval, že ty nemají „žádný smysl“. „EU by neměla míchat dohromady obchod a ekonomiku s problémy, které s tím nemají vůbec nic společného,“ dodal.

„Maďarsko na tento blok tlačí, aby vstoupil do užší institucionální spolupráce s celou oblastí volného obchodu na Dálném východě,“ řekl Szijjártó. Ztráta příležitostí spolupracovat s tímto obchodním blokem by EU hodně stála a mohla by mít dopady na obchodní bilance jeho členských států,“ dodal.

Jindy se z dalších záležitostí vyjadřoval např. k pokusům zastavit globální daňovou konkurenci mezi zeměmi prosazovaným prezidentem Bidenem, který se snaží, aby ekonomicky úspěšné země se skutečně svobodným trhem nemohly konkurovat daňovým peklům a kapitál neunikal k nim.

Maďarsko odmítne zavedení globální minimální daně, jelikož takové opatření by přineslo v zemi nárůst daní, řekl MTI ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó poté, co se v Paříži sešel s Mathiasem Cormannem nastupujícím generálním tajemníkem OECD.

Současnou protitržní politikou včetně kapitál vyhánějící daňové zátěže vysvětluje i relativní úpadek významu EU ve světě.

„Naléhavě potřebujeme přijmout kroky k obnově bývalé váhy EU ve světové ekonomice a obchodu,“ říkal. To je pro Maďarsko nejdůležitější, když loni na export připadalo 83 procent jeho HDP, tj. globálně 11. nejvyšší podíl exportu.“

Szijjártó říkal, že se vynořil nový globálně ekonomický a obchodní řád, což připisoval třem faktorům. Zaprvé pandemie loni přivodila asi 9,2 procentní pokles globálního obchodu. Zadruhé se na Dálném východě objevila největší oblast volného obchodu všech dob, když na 15 zemí této zóny připadá 30 procent světového obchodu a 28 procent světové populace. A zatřetí Východ dohnal Západ v technologiích a ve financích, což přivodilo posuv globálního obchodu na východ.

Podíl EU na globálním HDP za posledních 20 let poklesl z 24 na 15 procent, protože EU začala své obchodní dohody zatěžovat břemeny takových klauzulí, „které nemají nic společného s ekonomickou spoluprací a obchodem,“ řekl Szijjártó.

„Stanovování předběžných podmínek pro obchodní dohody na základě genderových politik a lidských práv vytvoří situaci, ve které nám nakonec už nikdo, s kým bychom mohli obchodovat, nezbyde,“ řekl s dodatkem, že s takovou praxí by se mělo přestat.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze