Bidenovy pohádky o rusko-čínských vztazích jsou neskutečně humorné

Illustration: Liu Rui/GT

Celý svět věděl, že k hlavním cílům USA na nedávné schůzce prezidentů obou zemí patřilo odvrátit Rusko od Číny a postavit ho proti ní. A Biden byl také těsně před schůzkou a hned po ní ve vyjadřování postojů vůči Rusku a jeho prezidentovi náhle jak vyměněný, aby se předváděl jak je on a Amerika teď na Rusko a prezidenta Putina hodná. Dokonce tím rozzuřil novináře z vlastní propagandistické mašinérie, kterým se nelíbilo, že náhle popírá jejich propagandu o zlém Rusku a Putinovi. Dokonce se na závěr tiskové konference po setkání žurnalistka z hlásné trouby Demokratů CNN – nechápající, že z jestřába Bidena je náhle holubice, a kvůli čemuž ho dotěrně sugestivními otázkami nutila k agresivnímu vyjadřování k Rusku, dočkala Bidenova emotivního výbuchu, kdy se po mírném vulgarismu Biden vyjádřil, že jestli to nechápe, tak nemá ve svém jobu co dělat.

Nicméně pokud snad prezident Biden zkoušel při rozhovorech s ruským protějškem argumentaci, jakou použil při následné tiskové konferenci, tak musel prezidenta Putina hodně pobavit a pokus o šikování Ruska proti Číně nemohl ani na jedno promile zabrat. Při ní totiž vysvětloval, jak je Rusko Čínou ohroženo a až zneužíváno způsobem, jaký může zbaštit jen někdo až tak naivní, že uvěří i propagandě CNN, těžko však ruská hlava státu.

„Rusko se teď nachází ve velice, velice obtížné pozici, když je v sevření Číny,“ vysvětloval nutnost se z něj vymanit, snad i za pomoci osvoboditele USA. „Má s Čínou tisíce mil dlouhou hranici,“ strašil. „Čína postupuje vpřed ve snaze stát se nejmocnější ekonomikou světa s největšími a nejmocnějšími vojsky na světě,“ varoval. Měl by si však uvědomit, že na druhou stranu, když se Čína chová slušně a přátelsky, znamená to, že být s ní zadobře je výhoda. „A vy Rusové jste přitom v situaci, kdy se vaše ekonomika potýká s potížemi,“ zkoušel deprimovat Rusy Biden, ale asi mu zapomněli vysvětlit, že většina Rusů nejsou idioti.

Rusové snad nevědí, že jsou v sevření USA a NATO budovaném už generace. Nevědí, že většina ekonomických těžkostí jejich země je důsledkem Západních sankcí a tržních manipulací namířených k oslabování Rublu? Nevědí, že jednou z hlavních opor Ruska, která jim pomáhá překonat tyto uměle stranou představovanou Bidenem vyvolané potíže, je Čína? Mají si snad myslet, že za jejich potíže může Čína, a doufat, že USA je ze „sevření“ Číny vysvobodí?

Přes třicet let sledují, jak se NATO pod vedením USA v rozporu s původními dohodami rozrůstá na území bývalých států Varšavské smlouvy i bývalých sovětských republik, aby sevření Ruska bylo co nejtěsnější. Organizuje u ruských spojenců barevné revoluce. Zkouší rozšiřovat projekci své moci do ruské Arktidy. Až svého času ruský ministr zahraničí pronesl na mezinárodní scéně vůči USA a NATO adresovaný vtip: „Promiňte, že tu svoji zem cpeme mezi ty vaše vojenské základny.“

Takovou mají Rusové představu, že vypadá sevření. Jak vypadá sevření Čínou, to by se jim muselo vysvětlit. Zatím to asi dost těžko chápou.

Nedávno USA přetvořily na svůj satelit Ukrajinu, předtím Gruzii a pořád to zkouší s Arménií a zejména pak s Běloruskem. Nic takového Čína nikdy nezkoušela, naopak se musí mít na pozoru před podobným počínáním USA ve svém blízkém okolí a bojovat proti takovým sevřením je společným cílem Ruska s Čínou nikoliv, že by takové problémy měly tyto země mezi sebou.

Hlavním zdrojem ekonomických potíží jak pro Rusko, tak pro Čínu jsou sankce USA případně i jejich spojenců a pro obě země je tedy společným cílem jim vzdorovat a pomáhat si přitom. Rusko s Čínou na sebe žádné sankce neuvalují, ale Rusko samotné je terčem více než 90 amerických sankcí. Více než 400 Rusů a přes 500 organizací a společností je terčem amerických a evropských sankcí.

V dobách normálních vztahů roku 2013 byl objem obchodů mezi Ruskem a Evropou 410 miliard $. Americké a evropské sankce postihly řadu ruských odvětví a znemožnily mu financování svými bankami. Dokonce hrozily vyloučením Ruska z mezinárodní sítě k provádění finančních transakcí SWIFT. Útočily na tržní pozici ruského rublu, aby ho oslabovaly, jak to jen jde. Motivují ruské investory k úniku kapitálu a odrazují vlastní podniky od investic v Rusku a obchodu s ním i v odvětvích nezasažených sankcemi.

Čína s Ruskem mají opravdu mnoho tisíc mil hranic, leč moc vojáků na nich nemají, spíše je umisťují do oblastí, z nichž něco hrozí, takže moc ne na vzájemné hranice. Na těch hranicích je ale stále více živo, neboť se rozrůstá ekonomická přeshraniční spolupráce. Buzení strachu nezabralo ani, když se Putina před schůzkou ptali, co říká čínské čtvrté letadlové lodi, kdy jasně neznačil, že starostí jsou pro něj jen ty početnější americké lodi a ty čínské možná vnímá spíše jako záštitu. Američanům Čína ovšem nahání obavy především tím, jak rychle se rozvíjí a sílí. Ptali se tedy i Putina, co tomuto „nebezpečnému“ vývoji říká, a ten jim odvětil, že Rusko to nestraší. Konec konců, proč by také mělo, pro Rusko je Čína spíše lokomotivou růstu, která táhne i je k vyšší prosperitě a nabízí jim rostoucí příležitosti.

Rusko americký obchod se v důsledku nevraživosti USA propadl na trochu přes 20 miliard $ ročně, ale čínsko-ruský je přes 100 miliard $ ročně.

V mnoha technických odvětvích, která Západ obzvláště straší, a v nichž na tyto země uvaluje proto sankce, obě vzájemně o to více rozšiřují technickou spolupráci, aby tato odvětví rozvíjely společnými silami. Obě se dohodly na společném budování mezinárodní lunární výzkumné stanice. Minulý měsíc spustily projekt spolupráce v jaderné energetice. Delší dobu už spolupracují na vývoji letadel. Vzájemně si hodně pomáhají s energetickou bezpečností, Čína z Ruska dováží spoustu plynu a loni v něm nakoupila 83,57 milionů tun ropy.

Jestli snad mají tyto prosperitu přinášející vazby mezi oběma zeměmi být „sevřením,“ tak to Rusko nejspíše vnímá jako „sevření“ v milém obětí. A najít stejně cenné náhrady za takové partnery, jimiž jsou si obě země vzájemně, by se jim jinde asi těžko dařilo. Z jejich spolupráce se dlouhodobě vyvinula hluboká důvěra, zatímco obě země se dost poučily, že USA se moc jako partnerovi věřit nedá.

Prezident Putin proto dal jasně na srozuměnou, že pokusy vnutit jim představu o sevření Čínou a strašení jejím růstem, který je lokomotivou růstu v Rusku, považuje za šálení snažící se marně vyvolat zavádějící iluze. Řekl to slovy: „Neděláme si žádné iluze a ani si je dělat nemůžeme.“

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze