Západní bojkot zboží z Xinjiangu se pro něj stal nejlepší reklamou

Moderní mechanizovaná sklizeň bavlny na poli v Xinjiangu

V poslední době se začala dost rozvíjet donedávna zaostávající čínská autonomní oblast Xinjiang. A její rozvoj se do velké míry točí kolem bavlny. Je to ohromný producent této komodity, kdy vysoká mechanizace a modernizace zemědělství v poslední době prudce zvyšuje produktivitu a výnosnost tohoto zemědělského sektoru a táhne za sebou rychlý nárůst navazujícího textilního průmyslu, takže se z Xinjiangu stala dost rychle bavlnářská a textilní světová velmoc, což vytáhlo místní obyvatelstvo z chudoby, slibuje to další výborný růst, tvorbu pracovních míst a místní obyvatelé se už tolik nestěhují do měst v rozvinutých oblastech Číny.

Také se ale bavlna a textilní výrobky odsud začaly velice konkurenceschopně uplatňovat na světovém trhu k nemalému zármutku těch, co si ten trh mezi sebou rozdělili a nehodlali trpět, aby jim někdo konkuroval příliš levnými a přitom vysoce kvalitními produkty z hebkých tkanin blížících se svými kvalitami proslulému čínskému hedvábí. A tak bylo nutno Xinjiangu zasadit tvrdý úder a zdejší lid potkalo tudíž to nejhorší, co je v současnosti možné: USA je vyhlásily za oběti útlaku, jimž se odpírají lidská práva. To je to nejhorší, co může nějaký lid potkat. Zpravidla následuje „osvobození“ vybombardováním země do základů, jako třeba Libye, vysláním zahraničních džihádistů k rozpoutání občanské války či jiná forma „ochrany jim upíraných práv.“

Součást Číny ale takto „standardně osvobozovat“ nešlo. A tak „z lásky k utlačovanému“ lidu ujgurské autonomní oblasti, na něj uvalili sankce, kdy „ušlechtilé“ firmy začaly bojkotovat zdejší textil a „osvobozovat“ tak místní obyvatelstvo od možnosti obživy, neboť ta kýžená pracovní místa, jaká si v bavlnářství zdejší lidé našli, jsou „nucená práce,“ jak to odhalili experti stejně věrohodní, jako ti, co zařídili intervenci do Iráku pod záminkou „objevených“ Saddámových zbraní hromadného ničení

Pachatelé takovýchto „ušlechtilostí“ se tím ale ukázali jako mimoni, co situaci a vývoj, který přinese, přečíst vůbec neuměli. Jejich výrobky v té době patřily v Číně k oblíbenému zboží, které nosil každý, kdo chtěl ukázat, že je šik. Najednou se jim ale trh s 1,4 miliardou spotřebitelů rozplynul pod rukama, neboť vlna patriotismu Číňanů vyvolala přirozený bojkot jejich výrobků v Číně, který nemusel nikdo vyhlašovat, neboť hněv Číňanů si zařídili sami. Zároveň vlna solidarity s bratry v Xinjiangu vystavenými agresi pod záminkou údajné solidarity s nimi prudce v Číně zvedla poptávku po výrobcích odsud a investice do industrializace zdejšího zemědělství a vysoce kvalitní textilní výroby jsou vysoce návratné a proto sem proudí dál.

Snad žádná reklamní kampaň na světě ještě nevyvolala takovou sháňku po nějakém zboží, jako je teď v Číně sháňka po výrobcích z textilu z Xinjiangu.

Např. manažer jedné tamní textilky pan Zhang si libuje, že sice náhle přišel o veškerý export svých výrobků, ale nikdy neměl takový odbyt na domácím trhu jako v uplynulých měsících. Komentuje to: „Je to daleko více než jen vlastenecký krok. Je to hlasování o důvěře v kvalitu bavlny z Xinjiangu.“

Nejsou to ale jen hotové výrobky zdejších textilek přímo pro malospotřebitele ale i polo-produkty. V poslední době jde ohromně na dračku i zdejší příze a další komodity, které použijí výrobci koncových produktů jinde, aby ze zdejší bavlny sami zhotovili koncové produkty.

Generální ředitel obrovského zdejšího textilního konglomerátu Xinjiang Lihua Group Co pan Li Dehua k tomu říká, že výnosy textilních výrobců odsud jsou rekordní a nejsou to už jen domácí objednávky. Náhle se nesmírně oživuje i zahraniční poptávka. „Pokles zahraničních objednávek nebyl nijak dramatický, ale z hlediska dlouhodobého výhledu je zatím perspektiva na zahraniční objednávky dost nejistá,“ vysvětloval.

Tyto komentáře novinářům poskytli uvedení manažeři během mezinárodní konference o bavlně 2021 China International Cotton Conference probíhající ve čtvrtek a v pátek v Suzhou ve východočínské provincii Jinagsu. Tato letošní výroční konference ve stínu Západních útoků na toto odvětví se točí kolem Programu čínského trvale udržitelného rozvoje bavlnářství, v jehož rámci má být vyvinut nezávislý, udržitelný systém domácích standardů a certifikací.

Ovšem nedivte se Západu. Vypracování vlastních nezávislých standardů je přeci projevem toho nahrazování „světového řádu“ vlastním „světovým řádem,“ před kterým USA neustále své spojence varují.

Výrobci z celé Číny ve všech částech dodavatelského řetězce na konferenci vyjádřili důvěru a podporu budování bavlnářství Xinjiangu pod značkou čínská bavlna. Loni Xinjiang vyrobil 87 procent čínské bavlny, tj. 5,161 milionu tun.

„S tím jak Washington pořád bavlně z Xinjiangu zlořečí, je naší povinností a pociťujeme nutnost vybudovat si reputaci nejen na čínském, ale i na globálním trhu. Všichni hráči by se měli spojit a projevovat hrdost na používání bavlny z Xinjiangu,“ říká pan Li.

Toto počínání má širší důsledky. Prodejce bavlnářské firmy Purcotton z Shenzhen na této konferenci vysvětloval, že jeho firma už od loňska prosazuje „de-amerikanizaci“ a vše, co dovážela z dodavatelských řetězců nějak spojených s Amerikou, nahrazuje bavlnou z Xinjiangu, aby se tak zaštítila proti geopolitickým rizikům.

Oděvní čínské značky napojené na Purcotton jako Lining, Anta a Hilan Home vydali prohlášení na podporu bavlny z Xinjiangu a vyplatilo se jim to. Na platformě e-komerce Suning, kde své oděvy prodávají, Purcotton jako Lining jim do 18. června narostly tržby o 29 a 25 procent.

Opatření proti Západním sankcím organizují i místní správy v Xinjiangu na poradách s textilkami a prodejci přes domácí obchodní kanály, aby se zdejší bavlnářské výrobky lépe na trhu prosazovaly.

„Jsme připraveni se hájit proti americkému očerňování a poradit si s novými překážkami,“ vysvětloval na uvedené konferenci předseda bavlnářského agrokombinátu Xinjiang Shifa Agriculture Co. Vysvětloval také, jaký zavádí computerizovaný systém komplexního řízení kvality napříč všemi procesy od pěstování, přes nákupy, zpracování, prodeje i při souvisejících procesech ve spolupracujících společnostech.

Zavádějí se prý i další opatření, např. při pěstování počínaje zařizováním špičkové kvality u bavlněného osiva a všech postupů zemědělského obhospodařování a sklizně, aby vyráběli bavlnu, která má být určena pro trhy vyžadující jen to nejlepší ze světové bavlnářské produkce.

Loni v severním Xinjiangu vysoce mechanizovaná výroba nejmodernějšími postupy průmyslového zemědělství obnášela 95 procent tamní produkce, kdy v jižním Xinjaingu ještě s industrializací zemědělství tak daleko nejsou a takováto produkce tam obnáší zatím jen 80 procent veškeré sklizně.

Takže, jak vidíte, lid Xinjiangu v solidaritě se zbytkem Číny je schopen „ochranu svých lidských práv“ dost úspěšně zvládnout.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze