Jak vypadá těžiště nových závodů o světovou hegemonii

2021-06-23 22:24:00
Sdílej:

Zaměstnanec kontroluje desku tištěných spojů s integrovanými mikročipy v CSI Electronic Manufacturing Service Ltd. v britském Withamu, 28. dubna 2021.Photo: VCG

Zaměstnanec kontroluje desku tištěných spojů s integrovanými mikročipy v CSI Electronic Manufacturing Service Ltd. v britském Withamu, 28. dubna 2021.Photo: VCG

Současný geopolitický zápas se momentálně točí kolem poněkud jiného těžiště, než tomu bývalo v nedávné minulosti. Nejdůležitější teď není ani tak obrovitost armád, velikost flotil, síla jaderného arzenálu, kontrola nad důležitými průlivy a průplavy, ale jde v první řadě o dominanci nad klíčovými špičkovými technologiemi. Není to tak neobvyklé, v minulosti se odehrávala řada zápasů o trhy na všemožných úrovních a dá se snad říci, že obvykle ty zápasy, ač se občas zvrtly i do bolestivých obchodních ochranářských konfrontací, či až do válečných střetnutí, se do velké míry staly tahounem technologického pokroku s navazujícím růstem prosperity lidstva.

Všechny tyto kladné i záporné aspekty jsou teď názorně vidět na současné konfrontaci o dominanci nad technologií polovodičových čipů. A velice názorně se v nich odráží i řada skrytých patologií současných rozvinutých společností. Skutečnost, že současné lidstvo už dávno nedosahuje tempa růstu potenciální produktivity výrobních faktorů – tj. skutečného ukazatele pokroku - jako za 2. průmyslové revoluce, je jistě způsobena útlumem technologické konkurence a vznikající závody nikoliv tak moc ve zbrojení, ale zato více o technologie, by mohly být signálem, že se z té „doby temna“ s útlumem technologického pokroku může lidstvo zase vymanit.

Jenže ty závody nemají charakter férové tržní konkurence, která je vždy přínosná, nýbrž nevraživé konfrontace, která s sebou vždy nese i doprovodné škody, a odkrývají se při nich v plné nahotě síly a mechanismy, které to dosavadní váznutí technologické rozvoje Západu brzdily. Ty protitržní mechanismy ochrany monopolního postavení na vybraných technologických trzích uplatňované teď USA, které se ocitly v situaci sesazovaného technologického lídra světa, totiž nejsou ničím jiným než projekcí stejných kartelových praktik, jakými privilegovaní tržní hráči zadusili férovou konkurenci u sebe doma, a proto u nich technologický vývoj upadl do stagnace.

Proto se zachovaly stejně i k zámořským hráčům, kteří si dovolili rychlý rozvoj zamořující trh kartelové uspořádání narušujícím pokrokem. Všechny ty povídačky o ušlechtilých motivech kolem jsou jen dost průhlednou kamufláží. Proto také uvalily různé ty exportní restrikce na vlastní výrobce čipů. Čína se s tím potýká dost dobře a mj. se pustila i do vývoje součástí, které dosud opomíjela, protože v nich neměla komparativní výhody, což vyjde sice dráž jak pro výrobce, tak pro koncové uživatele, ale nepřekonatelné to není.

Jenže účinek to přeci jen mělo a velice tvrdě ho pociťujeme na celém světě, protože obchodní válka mezi průmyslovými velmocemi ani jinak než globálním rozbitím trhu dopadnout nemůže. Právě, jak všichni víme, celou planetu postihl nedostatek čipů, který celoplanetárně omezuje výrobu a zdražuje produkty všemožného koncového zboží od běžné elektroniky až po výrobu automobilů. To je důsledek protitržního počínání americkým kartelům sloužícího státu, které je namířené nejen proti Číně, ale i proti technickému pokroku samotnému.

Nicméně přeci jen je tu naděje, že to rozpoutá závody ve skutečném technologickém pokroku, a když budeme mít velké štěstí, přijde i rozrušení kartelové dominance s přinesením svobodnějšího globálního trhu.

Situace je totiž taková, že rozrušení kartelové dominance nejenže nutí k rychlejšímu vývoji americké a čínské firmy, ale že v osvobození trhu vidí příležitosti i další hráči, kteří se na spravedlivějším trhu zkusí prosadit, a i státy samotné uvolní značné prostředky na vývoj v tomto oboru, jak v dobách kosmických či zbrojních závodů, místo aby dávaly granty na gender studies a pátrání po pachateli klimatu.

Takže se i ze spojenců USA ochotně se stavících po jejich bok proti Číně zřejmě stanou jejich konkurenti, kteří se do pokusů stát se vědeckou supervelmocí zapojí s šancí, že to přinese skutečný pokrok. Takže premiér Británie Boris Johnson předložil plán na založení Národní vědecké a technologické rady a Úřadu pro vědeckou a technologickou strategii, aby se z Británie stala „vědecká supervelmoc,“ a na výzkum a vývoj dají v rozpočtovém roce 2021částku 14,9 miliardy liber.

Ale hned se přidaly EU, samozřejmě Čína, Japonsko a Jižní Korea, že plánují značné výdaje na pomoc vývoji v polovodičovém sektoru. Takže náznaky příslibu, že lidstvo by se mohlo vrátit k někdejšímu rychlému tempu rozvoje, tu jsou, a k tomu vysoce kvalitnímu rozvoji, jaký si vytyčila Čína, by za sebou mohla strhnout i rozvinuté, leč stagnující země.

Nicméně není to bez nebezpečí. Dobře by to jistě fungovalo, kdyby světu vládl na férových pravidlech založený svobodný a otevřený tržní systém. Při snahách o globální tržní politiku úzkých kruhů, kdy by pravidla měla určovat hrstka vyvolených příslušníků kartelových dohod, se ty střety mohou zvrhnout do situací na globálním trhu, proti kterým současný nedostatek čipů bude procházka růžovou zahradou.

Proto by ty vlády, které si myslí, že jejich polovodičový průmysl by se mohl uplatnit na trhu špičky v tomto oboru, by se raději měly zkoušet zasadit o multilaterální svobodný řád, než se zkoušet s USA sdružovat do nějakého kartelu.

Krásně se na tom ukazuje, že ten „liberální“ řád s tím globálním „svobodným“ a „otevřeným“ trhem v současnosti spíše funguje jako technologický kartel, kde si neprivilegovaní přílišný pokrok nesmí dovolit. Právo na pokrok se v něm přiděluje jako feudální léno. A země, která si nepovolený pokrok jako Čína dovolí, se stane globálním padouchem.

Že nadcházející závody ve vývoji polovodičů nabývají agresivní povahu plnou ochranářství i proti spojencům a škrcení svobody trhu je vidět i na pokusu americké Nvidia, která chce pod sebe převzít britského návrháře čipů Arm. Nvidia, jejíž jméno je odvozeno od slova s významem závist, ale asi tu závist na trhu budí, tak se úřadům moc nechce toto převzetí povolit.

Všechny vlády světa, kde se vyvíjí čipy, začínají postupovat dost ochranářsky vůči ostatním včetně spojenců, protože rozbíhající se soupeření v této oblasti nevypadá na férovou tržní soutěž, ale spíš na záštiplnou rvačku, v níž budou chtít USA ostatním upřít právo na vývoj.

Snaha USA odtrhnout svůj čipový průmysl od Číny, se globální Nvidia zřejmě moc nelíbí ani přednímu tvůrci architektury čipů Arm. Skoro všechny čipy světa, které jsou v chytrých telefonech a jiných chytrých věcech, jestli v USA nebo v Číně i jinde, jsou postaveny na architektuře Arm. A ač je Nvidia natěšená, jak bude spolupracovat se všemi, hrozí, že jí v tom kartelová uskupení a washingtonská vláda budou bránit a nikdo v zahraničí jí nechce dovolit, aby převzala zámořskou firmu, od které si kdekdo objednával architekturu svých čipů.

Vznik koncertu národů dohodnutých na spravedlivém řádu pro technologický vývoj lidstva zatím není v dohledu.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze