Zahraniční firmy z Hongkongu před národně bezpečnostním zákonem neutíkají

Noční pohled na Kowloon, Hongkong Photo: VCG

Hongkong je tradičně považován vyznavači volného trhu a toho pravého kapitalismu za jakousi jejich „Mekku“ a investoři se k němu chovají v tom smyslu, že je to pravda. A přes všechny naděje, že až už nebude patřit kolonií kapitalistické Británii a stane se zvláštní administrativní oblastí pod svrchovaností Číny, tak z něj kapitál uteče, k ničemu takovému nedošlo, spíše kapitál dál do Hongkongu plynul. Navíc spolu s Hongkongem a s podobným poblíž ležícím Macaem se jakýmsi novým větším „Hongkongem“ ještě zkříženým se Silicon Valley stala i přilehlá oblast pevninské Číny, tj. Guandong (pevninská oblast kolem zdejšího zálivu), tak tak vznikla celá velká rozvojová oblast zahrnující Hongkong s Macaem dohromady s pevninským Guandongem, které se teď říká Oblast velkého zálivu (GBA). Guandong se přeměnil na jakési „rozšíření“ hongkongského kapitalismu a zároveň je z něj největší líheň nových technologií a výrobna nejpokročilejší techniky.

Jestřábím geopolitickým stratégům se jakýkoliv prudký rozvoj Číny nelíbí a rozvoj v Oblasti velkého zálivu se jim líbí ještě méně než rychlý rozvoj Xinjiangu. Proto se rozhodli zdejší rozvoj podvrátit, přes liberální se Západem provázaný Hongkong a ještě se těšili, že k nim odsud začne utíkat kapitál, zvláště Británie se těšila, neboť byla zklamaná, že k ní hongkongský kapitál neutekl už po připojení k Číně. V liberálním Hongkongu tedy rozpoutali jakýsi pokus o „barevnou revoluci.“ Účinek to mělo hlavně k vytírání očí světu Západními médii a obyvatelstvo města asi dost těžko přesvědčili, že výtržníci, co rozbíjí veřejný majetek, jsou těmi pravými vůdci, co je dovedou ke světlým zítřkům. Ale určitý účinek to mělo v tom, že Čína pro Hongkong zavedla národně bezpečnostní zákon. A do toho tedy všichni, co by rozvoj Hongkongu a nejradši celé Oblasti velkého zálivu zarazili, a kapitál odsud vylákali do Británie, vkládali naději. Těšili se, že když Čínu vyprovokovali k zavedení působnosti tohoto zákona pro Hongkong, tak odsud vylákají kapitál k sobě a zdejší rozvoj podvrátí, což jejich „experti“ spolehlivě předpovídali. Ale mají smůlu, rok po zavedení národně bezpečnostního zákona 30.6 je sem příliv zahraničního kapitálu větší, než býval před tímto zákonem.

V březnu 2020, před tímto zákonem, byl Hongkong 6. nejvýznamnějším finančním centrem světa. Zavedení tohoto zákona odsud mělo podle proti-čínských expertů „určitě“ vyhnat kapitál, zvláště do Británie, ale město se v září 2020 stalo už 5. nejvýznamnějším globálním finančním centrem a do března 2021 to dotáhlo na 4. nejvýznamnější finanční centrum světa. Oni ti investoři zřetelně oceňují více stabilitu než barevnou revoluci.

Ne snad, že by odsud žádný kapitál během té doby neodešel. Jenže na tomto místě zvláště pro finanční instituce panuje vysoce konkurenční prostředí, daleko soutěživější než v zemích Západu, kde funguje, zvláště ve finančním prostředí, více korporativismus než volná tržní soutěž, a tak třeba holandská banka ABN AMRO, odsud utekla, ale ne před zákonem zaručujícím bezpečnost, nýbrž před konkurencí.

Během bouří „za svobodu“ odsud několik institucí kvůli tomu, že čekali pokračování této nestability, uteklo, teď se ale vrací nebo se vrátit chystají, jakmile ustoupí pandemie.

Řada zahraničních institucí, které zde sídlí, např. americká, po celém světě rozprostřená a svou schopností chytit se nových trendů a nových příležitostí proslulá banka Citigroup Inc. zde své aktivity výrazně rozšiřuje. Posiluje pobočku pro správu bohatství atp. Zvyšuje stavy svých špičkových profesionálů o 1000, z čehož má být 550 soukromých bankéřů a manažerů spolupráce banky se zákazníky. Zatím jich najala prvních 75, ale bude ve své činnosti pokračovat. Citigroup Inc. vždy ví, kde jsou a budou příležitosti, a kde je to správné business prostředí.

Horké uzly kapitálových toků, jako je toto místo, vždy zažívají mohutné přílivy kapitálu i s odlivy. Důležitá je ale celková bilance a ta je v Hongkongu výrazně kladná. A jak vzhledem k očekávané stabilitě zdejšího prostředí, tak vzhledem např. i ohromnému rozvoji celé Oblasti velkého zálivu je Hongkong právě tím místem, kde lze z tohoto růstu sklízet úrodu.

Podle statistik hongkongských úřadů už roku 2020 po odeznění bouří i přes řádící pandemii a ekonomickou depresi zažil Hongkong čistý příliv kapitálu i nárůst zahraničních finančních společností, např. společnosti, které se zabývají správou kapitálu oproti roku 2019, kdy jich bylo 1 808, narostly roku 2020 o dalších 70 nově příchozích společností tohoto odvětví.

V nejistých časech Hongkongu ohroženého v nedávných letech barevnou revolucí došlo k určitému poklesu tamních akciových trhů. Ale od zajištění jeho stability, mj. jiné tím národně bezpečnostním zákonem, i přes pandemii a s ní spojenou depresi a nejistotu došlo k obratu a akciový trh letí nahoru, jak ukazuje následující obrázek.

Obrat akciového trhu Hong Kongu k růstu. Graphic: GT

Místní vláda Hongkongu kromě běžných opatření ke stabilizaci, aby jí v ulicích neřádili výtržníci, provedla řadu opatření pro zajištění funkčnosti Hongkongu jako významného finančního uzlu světa a jako předmostí, odkud se zbytku světa může dobře dařit pronikat s investováním do Oblasti velkého zálivu i zbytku pevninské Číny za pomoci zdejších fondů správy bohatství, které dobře zvládají situaci na čínském trhu a vstup na něj je proto dost výhodný za pomoci hongkongských institucí.

Ač řada médií v EU se přidala k chóru anglosaských médií při očerňování Hongkongu a ve slibech, jak odsud bude kvůli novému bezpečnostnímu zákonu unikat hromadně kapitál, tak podniky z Evropy to zřetelně vidí jinak než pisálci. Asi 1 600 podniků z EU, které tu sídlí, odsud neutíkají, a jestli mají z něčeho obavy, tak to není národně bezpečnostní zákon.

Zahraniční podniky rovněž, kromě tradiční role, jakou Hongkong ve světě financí a dalšího podnikání vždy hrál, vidí značnou příležitost v pronikání do Oblasti velkého zálivu, tj. snad nejrychleji se rozvíjející oblasti Číny, tedy i světa, nabízející investiční možnosti zejména do špičkových technických oborů. Jako rozhraní mezi Západem a Čínou pro veškeré činnosti bankovnictví a správy bohatství se právě Hongkong jeví jako ideální.

Např. banka Standard Charter, která v květnu 2020 zřídila možnost provádět přímé bankovní transakce v Oblasti velkého zálivu přes ni a zařídila si tam pobočku, tak se její činnosti rozšiřují, musí do toho investovat 40 milionů $ a nabrat asi 1 600 nových zaměstnanců.

Mezinárodnímu kapitálu se na rozdíl od mezinárodních médií v Hongkongu více líbí bezpečnost než barevné revoluce.

Karel pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze