Čína se chce stát líhní nových chytrých a digitalizovaných průmyslů

Roboti obsluhují výrobní linku v automatizované sklárně společnosti Fuyao Glass Industry Group Co., Ltd. ve městě Fuqing ve Fuzhou ve východočínské provincii Fujian, 12. ledna 2021. [Photo/Xinhua]

Čína se v našich časech, kdy se údajně rozbíhá tzv. průmyslová revoluce 4.0, stala, stala tím, čím v dobách té první průmyslové revoluce bývala Velká Británie, tj. „dílnou světa“. Vyrábí se zde všechno možné, kdy většina průmyslových dodavatelsko-odběratelských řetězců je také uvnitř samotné této země. Má tedy nejkomplexnější průmyslový řetězec na světě a vše, včetně výrobků pro které je nutné špičkové dílenské zpracování, odsud vychází za velice přívětivé ceny. Jenže se chce rozvíjet dále svým velmi prudkým tempem a najít průchodnou cestu dalšího prudkého rozvoje.

To v zemi, která je v podstatě už vysoce industrializovaná a má vysoce rozvinuté infrastruktury, už není tak snadné jako v dosavadních časech, kdy bylo možnost růst stavět na tzv. extenzivním rozvoji se stavbou nových infrastruktur, s budováním nových továren atp. V takové situaci by rozvoj země mohl narazit na různé překážky, kterých si je Čína samozřejmě dobře vědoma, a je nachystána jako všechny předchozí překážky růstu i tyto nové hranice chytře překonat. Proto vymyslela svoji strategii tzv. „dvojí cirkulace,“ tj. metody, kdy se rozvoj Číny má točit (čili cirkulovat) kolem dvou základních os: vysoce kvalitního rozvoje a nárůstu domácí spotřeby bohatnoucího obyvatelstva.

Rozvoj země, která je už řekněme „nasycená“ industrializací, nelze dále stavět na stavbě nových továren aj. Musí se postavit na zvyšování produktivity výrobních faktorů taženém technickým pokrokem, což je ten vysoce „kvalitní rozvoj“ stanovený v čínských rozvojových plánech. Růst tedy musí být tažen hlavně výrobci špičkových technologií – high-tech.

A poslední čísla o hospodářském růstu ukazují, jak se jí to zatím daří. V květnu produkce výrobců high-tech meziročně oproti stejnému období narostla o 17,5 procenta, tj. růst byl ještě o 4,5 procenta vyšší než v dubnu. Nárůst koncových výrobků představujících nově se rozvíjející technologie jako vozidla poháněná novými energiemi byl o 166,3 procenta, výroba průmyslových robotů o 50,1 procenta a výroba integrovaných obvodů o 50,1 procenta.

Na tom je zřetelně vidět, že Čína už přestává být přejímatelem technologických pokroků, které pak využívá k masové výrobě pomocí své levné práce, nýbrž že začíná být jasným tahounem vzniku pokročilých technologií s veškerými výhodami, které to v hodnotovém řetězci nese, kdy teď už z něj „sbírá smetanu“. Její ekonomická síla už nemusí stát jen na velkém počtu „kouřících továrních komínů,“ nýbrž může rozšiřovat průmysly, o které se bude opírat postup do technicky nového věku.

A to je přesně tím, co si naplánovala do svých rozvojových plánů, které byly nedávno schváleny během tzv. dvojího zasedání. Ty plány vytyčují digitalizaci, chytré továrny, průmyslový internet, přes který se koordinují stroje atp. a stanovují pro to i konkrétní cíle. Např. všechny podniky s obratem alespoň 20 milionů yuanů (asi 3,1 milionu amerických dolarů) musí mít do roku 2035 podle předpisů stanovených ministerstvem průmyslu a informačních technologií zavedenou digitalizaci.

V těch předpisech se ale stanovují i cíle pro restrukturaci trhu, aby šlo o špičkový trh i z hlediska tržního prostředí s vysokou konkurenceschopností a s velkým posilováním technikou inteligentní výroby s využíváním průmyslového softwaru už do roku 2025.

Prudký růst na bázi zvyšování potenciální produktivity výrobních faktorů a technologií prolamujících hranice nových možností je stanoven ve 14. pětiletém plánu pro období 2021-2025 jako vrcholná priorita. V něm se stanovuje, že přidaná hodnota čínské výroby musí tvořit z nově vznikajících strategických průmyslů jako biotechnologie, nové materiály a produkce pro ochranu životního prostředí více než 17 procent veškerého HDP. A prozatím to vypadá, že to není jen vyřknutí zbožného přání, nýbrž že přesně k tomu čínský průmysl směřuje.

Podle dat od MIIT dosáhla míra nasycenosti klíčových výrobních procesů numerickým řízením 52,1 procenta a obsazenost digitálního výzkumu a vývoje a konstrukce zařízení domácími řešeními dosáhla 73 procent. Přes 70 milionů strojních systémů je vzájemně propojených platformami průmyslového internetu.

V Číně se v různých zeměpisných oblastech vytváří jakási ohniska špičkových výrob a jejich vývojových středisek. Např. provincie Hubei ve střední Číně je tahounem rychlého růstu výroby a vývoje integrovaných obvodů a systémů pro inteligentní výrobní procesy, provincie Hunan je hlavním centrem klasické strojírenské výroby a vývoje strojů ovšem i s vývojem nových strojírenských řešení, což je vidět třeba na tom, že všechny ty nové čínské rychlovlaky a veškerá výroba pro železniční dopravu jsou průlomovými špičkami v tomto oboru. V Číně se mohutně rozvíjí i biomedicínský průmysl a vývoj, který se soustřeďuje do delty legendární řeky Yangtze.

Čína si ovšem uvědomuje, že aby se její výzkum a vývoj hýbal hbitě dopředu, nemůže se zabývat jen tím, co přináší rychlý prospěch, jako vývoj vlaků, léků či robotů. Je třeba snažit se prolamovat vzdálenější hranice, což však, ač užitek nemusí být v daném okamžiku úplně jasný, přinese v delší perspektivně řadu často překvapivých přínosů. A tak Čínu vidíme, jak vyvíjí úplně nová zařízení pro hlubokomořský průzkum a provádí v nevídaném měřítku výzkum oceánských hlubin. A úplně nejviditelnější to je na čínském rychle se rozbíhajícím dobývání kosmu s průlomy v dobývání Měsíce a teď už i Marsu a se třemi kosmonauty (taikonauty), kteří zrovna zprovozňují stálou kosmickou stanici na oběžné dráze kolem Země. Ta momentálně představuje jedinou fungující alternativu pro lidstvo k dosluhující Mezinárodní kosmické stanici.

Pochopitelně, že když vláda chce, aby její výrobní sektor byl tažen vysoce kvalitním průmyslem, musí být k těm, kdo ho táhnou, štědrá a vytvářet pobídky, aby se tak riziková činnost, jako hledání nových řešení vyplatila, aby finanční břímě s tím spojené nebylo tak tíživé.

Od letošního prvního ledna si tedy výrobní firmy mohou účtovat na výdaje na výzkum a vývoj spoustu daňových odpočtů. Už loni vláda firmám provádějícím vývoj odpustila 360 miliard yuanů na daních a v důsledku nových pobídek by letos měly vývoj provádějící firmy odvést o dalších 80 miliard yuanů méně.

Ovšem tahouny rozvoje tržního prostředí a často i inovací jsou malí a středně velcí výrobci a těm se má teď věnovat značná pozornost. Ti nejenže by si měli užívat daňových výhod stejně jako mamutí korporace, ale vláda pro ně vyčlenila 10 miliard yuanů ze svého rozpočtu, neboť si údajně chce vypěstovat tzv. „malé obry,“ čili firmy, které si vypracovaly vlastní nosné technologie, mají ohromné inovativní schopnosti, prudce jim roste tržní podíl a vykazují mohutnou ziskovost.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze