Čínské super-komputery se drží na špičce i přes americké sabotáže

Vědec pracuje v Národních superpočítačovém centru ve Wuxi ve východočínské provincii Jiangsu, srpen 2020. Photo: cnsphoto

Nepovoleně příliš rychlý rozvoj Číny a jejích technologií je pro washingtonský „Olymp“ stejným zločinem, jako kdysi ukradení ohně Prométheem, a tak je čínský sektor špičkových IT technologií za nelicencovaný pokrok, stejně jako bájný Titán také terčem destruktivní ofenzívy. Čínský IT sektor však očekává, že Amerika jejich obranné linie neprolomí a že čínští ajťáci, jakmile vyřeší problémy s výrobou speciálních čipů, tak přejdou do protiútoku.

Na posledním seznamu 500 nejvýkonnějších super-komputerů světa jich 186 je čínských. Takové skoro 40 procentní zastoupení na seznamu z ní činí číslo jedna mezi světovými super-počítači už poosmé od listopadu 2017. Je to ale více úspěch odolnosti, než aby to byl úspěch postupu vpřed, neboť v listopadu 2020 jich v té první pětistovce měla Čína 212. Seznam super-počítačů Top-500 se vede od roku 1993 a obnovuje se dvakrát ročně.

Na čtvrtém místě tohoto seznamu se podle jeho červnové aktualizace od listopadu 2020 drží počítač Sunway TaihuLigh od China's National Research Center of Parallel Computer Engineering & Technology. Při standardizovaných benchmarkových testech výkonnosti Linpack předvedl vrcholný výkon s 93 petaflopů, tudíž biliard početních úkonů na sekundu.

Sedmým v pořadí je paralelní výpočetní systém Tianhe-2A vyvinutý China's National University of Defense Technology, který vlastní Národní centrum superpočítačů v městě Guangzhou v jihočínské provincii Guangdong.

USA mají v tomto seznamu nejrychlejších výpočetních systémů světa méně počítačů, jen 123, ale mají důvody k radosti. Na posledním seznamu jich měly jen 113. A ty nejrychlejší jsou rychlejší než čínské. Americká IBM má počítače Summit a Sierra, které jsou v seznamu na druhém a třetím místě. Tato firma, měla vždy s Čínou extrémně dobré vztahy a některé současné top-technické čínské firmy jsou jejími žáky.

Úplně nejrychlejším super-komputerem světa je však japonský Fugaku se svými 442 petaflopy třikrát rychlejší než americká chlouba Summit.

Super-komputery jsou soustavy paralelně spolupracujících procesorů, disků, pamětí, sběrnic atp. využívané hlavně pro komplexní modelování toho, jak poletující elektrony molekulou, jak se se všemi svými záhyby a víry hýbou mořské proudy nebo pře-uspořádávají galaxie, či jak do všech detailů kmitá letecké křídlo, automobilová pneumatika či probíhá spalovací proces v motoru.

Čína šla v seznamu Top-500 trvale nahoru, teď je ale vidět, že se dostala do problémů. Ty problémy čínští experti přičítají dopadům americké razie na čínské špičkové IT firmy, kdy nejšpičkovější čipy pořád vyrábí Amerika, a ta postavila stavitele čínských super-počítačů na černou listinu, takže ti si smí koupit nejlepší čipy jen, když si od amerických úřadů vyprosí speciální povolení.

Kvůli tomuto dušení „nepatřičně“ rychlého pokroku čínských firem americkými proti-rozvojovými sankcemi se tedy prý bohužel dá čekat, že v dalším letošním seznamu Top-500 bude ještě méně čínských strojů. Zatím ještě Čína za tyto čipy náhradu nemá. Donedávna o ni ani neusilovala, když na svobodném trhu je výhodnější vydělávat na tom, v čem jsme dobří my, a to, v čem jsou lepší jiní, z výdělků ve svém oboru kupovat, než se hrnout do drahého dohánění a předhánění.

Jenže svým pánovitým počínáním USA Čínu nutí, aby své kapacity v ohromné míře na vývoj těch nejšpičkovějších čipů vrhla, a zadělávají si na to, aby je Čína, ač vynuceně, ve vývoji a výrobě těch nejrychlejších čipů také doháněla a konkurovala jim. A až se jí to povede, budou mít ti „prozíraví“ geopolitičtí stratégové, co dirigují americké podnikatele a techniky, jak se mají k Číně chovat, další důvod lamentovat nad přílišným čínským vývojem v oboru, do kterého ji sami dohnali.

To, co čínské vývojáře čeká, bude ovšem přeci jen extrémní výzva. Zřídit vlastní výrobní řetězec čipů v té třídě, jakou zatím umí jen Amerika, nebude žádná hračka. Jenomže jestli si s tím poradí, tak se pak rozběhne extrémně rychlý následný vývoj, na který bude svět zírat možná ohromeněji, než v současnosti zírá na čínský rozvoj 5G technologií, kdy jedničky těchto technologií jako Huawei a SMIC se dostaly na černou listinu amerického ministerstva obchodu jako první. A teď se černá listina rozšiřuje o ty, kdo dělají příliš rychlé super-komputery. V dubnu toto americké ministerstvo mezi sankcionované firmy připsalo sedm čínských subjektů zabývajících se vývojem super-počítačů.

Tím možná na chvíli poněkud sníží počet čínských firem pyšnících se svými stroji mezi Top-500 nejrychlejšími počítači světa, ale bude to mít určité vedlejší účinky, které se USA určitě nebudou líbit. Generální ředitel v Pekingu sídlící Information Consumption Alliance pan Xiang Ligang tvrdí, že čínské subjekty, vyvíjející super-počítače na nich budou sice usilovně pracovat, ale místo aby se předváděly někde mezi Top-500, budou své úspěchy pečlivě tajit, aby se také nedostaly na černou listinu. Bude to mít tedy asi takový účinek, jaký měla americká prohibice na výrobu, prodej a spotřebu alkoholu a vytvoření paralelní ekonomiky, ovšem na mezinárodním trhu IT technologií.

Nicméně ač Čína začala v poslední době v oboru super-komputerů rychle Ameriku dohánět, tak si USA určitý náskok dále drží. A ač je Čína velice dobrá v hardware, jak u super-počítačů, tak i v jiných oborech, americký náskok je ještě více ve vývoji software napříč všemi obory a u super-počítačů obzvlášť.

Super-počítače také dosud Čína brala tak trochu jako „marnivý koníček“. Mezi čínskými subjekty ve skutečnosti nijak zvlášť velká poptávka po práci super-počítačů není. V Číně se dosud vždy zabývali spíš tím, jak uřídit průmyslového robota nebo vypočítat pevnost průmyslové konstrukce, k čemuž superpočítač není nutný. Obory, které by nějak zvlášť potřebovaly superpočítače či umělou inteligenci se v Číně spíše zatím rodí.

Čínští experti si však dělají naděje, že průmysl pozvolna nachází leccos, k čemu by se super-počítače mohly s hmatatelným ekonomickým přínosem hodit, a pak teprve tento obor nabude na veliké hybnosti.

Zatím je to prý jen přepych pouze pro pár vyvolených subjektů s ohromným rozpočtem pro speciální účely. Teprve až dojde k poklesu nákladů, začne se to lavinovitě šířit průmyslem. Zatím je to pro běžné využití těmi, jejichž investice musí vynášet, dost nerentabilní. Takže si všichni dělají hlavně naděje z dalšího vývoje oboru směrem k rentabilitě, než z počtu pentaflopů při benchmarkovém testu.

Praktické obory, kde by superpočítače mohly najít rentabilní uplatnění už teď, jsou v Číně hlavně v předpovědích počasí, geofyzikálním průzkumu včetně monitorování zemětřesení, hromadném plánování dopravy a při modelování přírodních procesů za účelem ochrany životního prostředí. Postupně se však jejich rentabilní využitelnost bude dále rozšiřovat do ostatních oborů.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze