Čína vyšlechtí 10 000 malých obrů, aby změnila svět špičkové techniky

Lidé se prochází kolem dočasně zavřené 300metrové budovy SEG Plaza v čínském uzlu špičkových technologií Shenzhen v jihočínské provincii Guangdon, 24. května 2021. Photo: CFP

Není to dávno, co jsme v článku – „Byl kancléř Bismark čínský komunista?“ psali, jak se v Německu už od časů kancléře Bismarka vyvinul přístup pěstování a šlechtění kapitalismu jako užitečné rostlinky, aby z něj byl dobrý sluha společnosti a nikoliv její zlý pán, který v počátcích stál za přebudování agrárního Německa na průmyslovou supervelmoc a později ve zdokonalené formě pod názvem ordoliberalismus stál v poválečném Německu za německým hospodářským zázrakem. Tam jsme vysvětlili, že právě tento přístup pěstování šlechtěného produktivního trhu nedušeného monopoly stojí i za čínským hospodářským zázrakem. A právě teď o první červnový víkend došlo k události, která je ukázkovou ilustrací tohoto přístupu.

Šest „zahradníků šlechtěného trhu“, tedy čínských ekonomických ministrů, se sešlo, aby dohodli, jak zvýšit produktivitu své „tržní zahrádky“ pěstováním tzv. „malých obrů“, tj. společností zaměřených na dominanci ve specializované tržní nice, čili v úzkém segmentu trhu plnící velice specifickou poptávku, kde vítězí i nad velkými firmami zaměřenými na široký tržní segment. Tam, kde funguje hodně takových firem i jejich seskupení, je trh vysoce adaptivní a inovativní a zrychluje to svou konkurencí i vývoj tržních mamutů pokrývajících široké segmenty poptávky. Z takových firem se v 80. letech polovodičové revoluce skládalo i Silicon Valley, které přineslo náš digitální věk.

A takových „malých obrů“ mají čínští zahradníci šlechtěného trhu do roku 2025 vypěstovat 10 000 a podporovat jejich sdružování do seskupení, jakým před 40 lety bývalo původní Silicon Valley, když se ještě skládalo z „garážových firem“, leč inovativních gigantů.

Slibují si od toho rozhýbání tržního a technologického pokroku včetně např. rozbití amerického monopolu na špičkové čipy čínskými „garážovými firmami“ čili „malými obry“, takže americkým embargům se vysmějí a zaplaví světové trhy spoustou nevídaných novinek.

Těm nejšikovnějším z „malých obrů“, co mají přetvořit světové trhy a zastínit USA, Japonsko a Německo, se pak říká „skrytí šampioni.“

„Zahradníky“ pro pěstování trhů, kteří se na tom dohodli, jsou Ministerstvo průmyslu a informačních technologií, Ministerstvo vědy a technologií, Ministerstvo financí a Ministerstvo obchodu. Dohodli se jak „hnojit a zastřihovat“ nevelké firmy, aby z nich v klíčových sektorech vyrostli „malí obři“ a jak je dále kultivovat, aby se část z nich stala šampiony mezinárodního trhu v rámci tzv. „stupňovaného vzoru“.

Dohadovali, jak vytvořit tržní prostředí pro schopnosti nezávislých inovací, zprůchodňování modernizace průmyslu a dodavatelských řetězců, výchovu talentů a vytváření finančního prostředí, které těmto tržním štikám pomůže v růstu a nebude je omezovat.

Je to prý nezbytné ke stimulaci vitality účastníků trhu a k podnícení vysoce kvalitního rozvoje ve výrobním sektoru. Kdy znovu připomínám, že kvalitní rozvoj se v Číně říká rozvoji, který přináší vyšší produktivitu výrobních faktorů. Také to má odstínit od rizik vyvolávaných např. obchodními válkami, jaké teď Čína zažívá, a zvýšit soběstačnost průmyslu a dodavatelských řetězců.

Současná strategie je prý do značné míry modifikována zkušenostmi ze 13. pětiletého plánu z let 2016-20, kdy ještě Číňané naivně věřili na svobodný globální trh, netrápili se nesoběstačností v některých klíčových součástkách, když si je mohou snadno na svobodném trhu koupit za své výrobky, ve kterých jsou dobří oni a vložit je spolu s vlastními výrobky do nových produktů jako třeba komponenty 5G sítí. Když se ale kvůli svému nepovolenému pokroku dostali do příliš úspěšné konkurence s privilegovanými americkými monopoly, najednou narazili na úzká hrdla v dodavatelských řetězcích, přes které byly čínské zvláště inovativní společnosti odříznuty od některých klíčových amerických komponent jako speciální kategorie čipů.

Teď se tedy chtějí pojistit proti dušení monopoly přes úzká hrdla dodavatelských řetězců a ještě zaútočit na zatuchlé světové trhy s nedostatkem inovátorských firem u sebe vypěstovanými „skrytými šampiony“. Přitom mají pro své firmy exemplární příklad, jak by takový „skrytý šampion“ měl vypadat – jako původně nevelký holandský výrobce zařízení pro mikro-litografii ASML, který je teď v dodávkách litografických zařízení, pomocí nichž se vyrábí počítačové čipy, světovou jedničkou.

Rostoucí monopolizace v USA, Japonsku a v EU, během níž monopoly pozvolna kapitalismus přestavují na korporativismus rozvoj nových „malých obrů“ v tržních nikách a zvláště „skrytých šampionů“ zvolna dusí, a tak obnovení vitální konkurence od čínských malých obrů by zase mohlo rozhýbat konkurenci a inovativní rozvoj a znovu ku prospěchu prosperitě celého světa začít zvyšovat produktivitu výrobních faktorů, jaké od světové stagflace v 70. letech minulého století už svět nezažil.

Tyto závody v inovacích se skutečnosti už začínají rozbíhat. Bidenova administrativa údajně provádí revize dodavatelských řetězů v sektorech pro americkou ekonomiku kritických jako polovodiče a vysokokapacitní lithiové baterie, kdy i ona si chce v tomto zajistit soběstačnost a odstínit se od zranitelnosti vnějšími vlivy.

No a Čína v těchto závodech, které by mohly vést k obrození inovativnosti lidské civilizace, nedělá vlastně nic jiného. Problémy s dodávkami čipů třetí generace by měla vyřešit rozběhnutá stavba komplexu Bronze Technologies za 350 milionů yuanů v Shenzehenu v ohnisku čínského elektronického průmyslu a vývoje, v jihočínské provincii Guangdong.

Čína už teď zaujímá v některých z nejšpičkovějších oborů jedno z tří nejvyšších míst a přeskočila přitom i ty, kdo si myslí, že mají na toto místo monopol, zřejmě daný oním „na pravidlech postaveným mezinárodním řádem,“ takže je teď propagandisty malována na zeď jako děsivý čert a proto údajně „utlačuje Ujgury.“

Nejkonkurenčnější je teď Čína v 5G technologiích, kvantové komunikaci a v aero-kosmickém průmyslu.

Čína by se nejspíš dále držela ve svých tržních nikách, v nichž je nejlepší a neutrácela by prostředky k dohánění těch, kteří jsou lepší v jiných oborech, kdyby k takovým zběsilým závodům v inovacích nebyla dohnána monopolními praktikami svých z trůnu sesazených konkurentů. Teď ale nasazuje všechny prostředky, aby dohnala náskok Západních společností v oborech, v nichž je na ni vyvíjen monopolní tlak.

Dá se tedy čekat, že zkusí sesadit další Západní monopoly z jejich trůnu a že svět zachvátí inovativní závody ve špičkových technologiích s pokrokem, jaký od toho lze čekat.

Čína vytvořila pro svět roku 2020 svým největším světovým zpracovatelským průmyslem přidanou hodnotu 31,3 bilionu yuanů. Vyšší produktivita výrobních faktorů by při kvalitním rozvoji se stejnými vstupy měla vyprodukovat této hodnoty čím dál více a závody v inovacích by mohly zrychlit kvalitní rozvoj i ve zbytku světa.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze