Pilotní zóny volného obchodu jsou inkubátory inovací institucionálních

Pilotní zóny volného obchodu jsou inkubátory inovací institucionálních reforem Číny

Čína se velmi rychle a úspěšně rozvíjí a překonává přitom všechny různé meze růstu, na které každou chvíli naráží a které by podle odhadů všemožných expertů měly její prudký rozvoj už dávno vykolejit, jako se to stalo v mnoha rychle se rozvíjejících zemích včetně třeba Brazílie či i Japonska. I země Západu, který si o sobě donedávna myslel, že je nepostradatelným tahounem rozvoje, bez nějž rozvoj světa hluboce upadne, naráží na jakousi éru stagnace, v níž jeho ekonomiky váznou. Taková stagnace může být dost nebezpečná pro celý systém. Ukázkovým příkladem je např. upadnutí Sovětského svazu a jeho bloku do éry stagnace, ze které se nakonec pokusil vybřednout reformou zvanou Přestavba – rusky Pěrestrojka – během čehož se zhroutil.

Neschopnost se reformovat, když společnost narazí na určitou mez svého standardního modelu růstu, zpravidla pro společnost přináší úpadek a hrozí jí zhroucení systému. Rychlý rozvoj bez občasných reforem není možný, ale reformy jsou tak trochu jako vývoj nového modelu stroje, technologického procesu nebo vývoj nového software. Není to nic snadného. Nestačí to jen chytře vymyslet, nýbrž se to musí zkoušet vylaďovat a upravovat. A zrovna tak jako při vývoji třeba nových kosmických nosičů na zkušebním polygonu občas „bouchne raketa“, je i vytváření a dolaďování reforem třeba ekonomického systému takovým pokusničením, které není bez rizika a může se při něm zhroutit i supervelmoc, jako se to stalo Sovětskému svazu. Rychlé reformy však nesou rychlý růst a zachraňují před upadnutím do stagnace.

Čína proto své reformy vyvíjí tak trochu jako rakety. Zřizuje něco jako „zkušební polygony“, kde se experimentuje s novým institucionálním rámcem, ladí se nové zákony a procesy, které mají vyladit tržní mechanismy, aby inovace probíhaly rychleji, ekonomika více rostla a investoři se sem hrnuli, ale kdyby to náhodou „bouchlo“, aby to nerozvrátilo celou zemi, šlo to lokalizovat a vyřešit. Těmto svým „vývojovým laboratořím“ pro „pěstování“ rychleji se rozvíjejících trhů se říká čínské pilotní zóny volného obchodu (FTZ).

Ty fungují v posledních osmi letech a mají značnou autonomii, aby dělaly reformy posvém a vyvíjí postupně institucionální inovace vedoucí k lepším rozvojovým výsledkům, kdy první takovou zkušební laboratoři tržních institucionálních inovací byla původně Šanghaj.

Tento postup se velice osvědčil. Budování pilotních FTZ přináší nové modely institucionálního a tržního fungování, které se po vyladění přenáší do zbytku Číny, a celý svět zírá na čínský hospodářský zázrak. V Číně je pro vedení reformy zřízena Ústřední komise pro prohlubování celkové reformy, a ta měla tento měsíc své 20. zasedání, kde se zdůrazňovalo prohlubování institucionální přestavby pro větší otvírání trhů, v čemž mají ty FTZ zásadní roli, a také se některé z nich mají přetvořit na tzv. obchodní parky s velkou přítomností zahraničního kapitálu a se značně konkurenčním prostředím.

Na uvedeném zasedání se převážně schvalovaly revize dokumentů vytyčujících cestu k prohloubení celkové reformy, kdy klíčovou roli hrály inovace obchodních a investičních uspořádání v FTZ.

FTZ mají za sebou od roku 2013, kdy Čína zřídila jako první pilotní zónu volného obchodu Šanghaj, už úctyhodnou historii úspěchů. Kdy proběhlo už pět kol rozšiřování jejich počtu, takže nyní už jich je 21. V těch je vysoká úroveň otevřenosti trhů jak na místní úrovni, tak pro zahraniční účastníky a prostředí tu prochází rychlými reformami a institucionálními inovacemi. Od zde vyvinutých reforem se chce, aby byly replikovatelné a přenositelné jinam, a ke každé reformě se musí vyvinout opatření na kontrolu rizika, která s sebou nese, s jejich řádným odzkoušením v terénu. Na čínském ministerstvu obchodu je Odbor pro pilotní zóny volného obchodu a pro přístavy volného obchodu (MOC), kde se všechny vývojové výsledky revidují, konzultují a případně rozšiřují i jinam mimo prvotní „zkušební polygon“ včetně Číny jako takové.

Na národní úroveň tedy k plošnému zavedení do celé Číny se tedy už zavedlo 278 inovací institucionálních reforem, kdy se díky tomu např. i omezily seznamy odvětví, kam zahraniční společnosti nesmí investovat a stanovily se podmínky, za kterých smí. Některé reformy odzkoušené v 18 pilotních FTZ se sice ještě nezavedly na celonárodní úrovni, ale zavedly se v provinciích či přilehlých regionech, kde ty FTZ působí, kde se dále zkouší, a takových institucionálních inovací už je 1 400.

6. července MOC přišel s tzv. čtvrtým balíčky osvědčených postupů, tj. s posledními 18 reformními inovacemi, které se mají z vývojových inkubátorů reforem v podobě FTZ přenést do celé Číny, týkajících se institucionálního rámce investic a obchodu, finančních služeb pro reálnou ekonomiku, reformy státních podniků a ochrany životního prostředí. Údajně se to už stihlo setkat s pozitivní odezvou jak od tržních hráčů, tak od místních správ, takže vzniká nová rozvojová filosofie a zkouší se nové rozvojové vzory.

Např. FTZ Šanghaj zřídila Mezinárodní uzel rozvoje talentů Pudong, kam se lákají talenty z Číny i celého světa a poskytují se jim zde podmínky, aby se uplatnily, což jednou z klíčových podmínek požadovaného vysoce kvalitního rozvoje. Zdokonalením procesů správních řízení a schvalování se podařilo přilákat přes 400 projektů nových startupů s 240 000 lidmi z domova i ze zahraničí za dobu, za jakou by nás asi neproběhlo schválení větší stavby.

V oblasti Wuhanu ve střední Číně se nachází pilotní FTZ proslulá vědeckým a technologickým výzkumem a vývojem, kde vyvinuli i hodnotící mechanismus k udílení kreditů za přínosnost vědeckých a technologických výsledků, aby se poskytovala cílená finanční podpora vědeckým a technickým inovacím.

Ty to nově zavedené od FTZ převzaté institucionální a procesní inovace posílí vysoce kvalitní rozvoj, poslouží strategii Číny, zaměří se na věci, na kterých lidem záleží, a stimuluje to vitalitu tržních hráčů, slibuje k tomu MOC, kdy podle nich je velice důležité, aby vyvinuté postupy šlo replikovat a aby se při zavádění zavedení takových institucionálních inovací zařídila školení a výměny k hladkému zavedení a provedla se propagace, aby bylo všem jasné, co reformy z pilotních FTZ přinesou.

Ve 14. pětiletém plánu rozvoje obchodu, který MOC při příležitosti tohoto zasedání zveřejnil, se slibuje více úsilí, aby FTZ prozkoumaly otvírání ekonomiky vysoce autonomně a na vysoké úrovni, aby tak našly cesty k podněcování a k motivaci k vysoce kvalitnímu růstu.

Že klíčem k rychlému rozvoji Číny, která dohání svižným tempem Ameriku, je především svobodná tržní ekonomika pěstěná v institucionálním rámci nejvyšší kvality, dochází už i USA. Proto se prezident Joe Biden chystá během pár dnů podepsat vládní vyhlášku o reformě amerického tržního rámce, aby se omezil korporativismus a více se připustil svobodný trh.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze