Po současném největším objemu zahraničního obchodu Číny by se jeho růst měl

Po současném největším objemu zahraničního obchodu Číny by se jeho růst měl zpomalit

Nákladní loď 12. července vykládá zboží v přístavu Nantong ve východočínské provincii Jiangsu. V prvním čtvrtletí tok kontejnerů tímto přístavem meziročně narostl o 51,9 procenta na 115 500 standardních kontejnerů, přičemž množství kontejnerů v zahraničním obchodě vzrostlo o 136,1 procenta. Photo: CNSphoto

13. července vydaly čínské úřady zprávu, z níž vyplývá, že čínský vývoz i dovoz kombinovaně meziročně za první polovinu roku 2021 vykázal nárůst 27,1 procenta, kdy růst trvá nepřetržitě už po 13 měsíců v řadě. Tento vzestup nebyl a není nijak snadný a hladký, kdy byl a je dále spojen s řadou těžkostí. V nedávné minulosti se potýkal např. s nedostatkem kontejnerů na světovém trhu, pomocí nichž by bylo možno taková množství zboží vozit. To se časem napravilo výrobou nových kontejnerů, kdy i ta narážela na takové problémy, jako je nedostatek stavebního dřeva na světovém pandemickou depresí postiženém trhu.

V současnosti jsou to např. rostoucí ceny surovin a opětovné vypuknutí epidemie COVID-19 právě v některých hlavních dopravních uzlech zahraničního obchodu. Kdy existuje ještě celá řada obtíží, zejména v zahraničí, které ten nárůst brzdí. Skutečnost, že se dosud všechny těžkosti tohoto růstu dařilo překonávat je mj. dokladem o odolnosti a přizpůsobivosti čínské dopravní mašinérie i dodavatelských řetězců vůbec, díky čemuž se Číně svým růstem dařilo z deprese vytahovat prakticky celou světovou ekonomiku. Nikdo si ale není jistý, že dalšímu nárůstu ve druhé polovině roku nebudou bránit jiné faktory, které se nepodaří v reálném čase překonat a ten nárůst se zbrzdí.

Celkový meziroční nárůst exportu a importu kombinovaně o 27,1 procenta znamenal, že hodnota zahraničního obchodu dosáhla 18,07 bilionu yuanů (asi 2,79 bilionu $), kdy nárůst dovozů byl meziročně 25,9 procenta a nárůst vývozů mezi ročně za těch šest měsíců 22 procent uvádí zpráva čínské celní služby z 13. července. Činitel tohoto úřadu Li Kuiwen si na tiskovém briefingu k zahraničnímu obchodu pochvaloval: „Objem celkového čínského exportu i importu se držel v růstu po 13 po sobě následujících měsíců, takže během této doby dosáhl nejlepší úrovně v historii.“

Struktura takového prudkého růstu zahraničního obchodu nebyla nijak nehomogenní. Šlo o plošné nárůsty napříč všemi významnými zahraničními obchodními partnery, přestože prakticky všichni byli značně postiženi ekonomickou depresí, ze které se obtížně zotavují. Obchod s USA přes všechny hry na obchodní války meziročně narostl o 34,6 procenta, s ASEAN o 27,8 procenta a obchod s EU o 26,7 procenta. Přitom ten obchod s USA přes všechno napětí mezi zeměmi vykázal nárůst vývozu do USA o 31,7 procenta a nárůst dovozů raketově vyskočil o 43,9 procenta. Nejvíce z toho pak vyrostl dovoz zemědělských produktů o 120,8 procenta.

Z takových růstů jsou překvapeni i sami čínští experti, že to nečekali, a že to různé těžkosti měly zákonitě vykolejit. Zástupce ředitele institutu mezinárodních trhů při Čínské akademii mezinárodního obchodu a ekonomické spolupráce Bai Ming k tomu řekl: „Dalo se jen těžko čekat, že přijdou až takové výsledky, uvážíme-li všechny ty překážky, se kterými jsme se potýkali, jako rostoucí ceny, pandemie a různé přesuny ve struktuře mezinárodního obchod a ekonomického zotavení.“

Velký problém teď nedávno byl raketový vzestup cen různých důležitých surovin jako železné rudy a všech kovů, který značně ohrozil nárůsty výroby v čínských továrnách spolu s následnými dodávkami jejich produktů. Naštěstí Čína měla pro případ těžkých časů uskladněné ohromné rezervy těchto surovin, a tak část z nich uvolnila k prodeji, čímž dokonce srazila světové ceny těchto surovin a udržela čínskou průmyslovou produkci v růstu, kdy jen málo výrobkům bylo nutno kvůli tomu zvyšovat ceny.

Zajímavá byla struktura dovozů do Číny. Nárůst jejích dovozů železné rudy byl 2,6 procenta, dovoz obilovin vyskočil o 31,85 procenta. O určitém útlumu některých aktivit, které se dosud ne zcela vzpamatovaly, svědčí, že dovoz ropy spadl o 3 procenta.

Jednou z hlavních bašt čínského průmyslu a zároveň možná nejdůležitější dopravní uzel je se svými továrnami a přístavy jihočínská provincie Guangdong. A tam bohužel koncem května znovu vypukla epidemie COVID-19 se značnými dopady na výrobu i dopravu, kdy v přístavech se dokonce vytvořily lodní zácpy.

Výše uvedený pan Bai to komentuje: „Ty problémy a ty výsledky při jejich překonávání předvedly odolnost Číny jako největší obchodní země.“ Zotavení většiny obchodních partnerů, jak v exportu, tak v importu značně závisí na Číně. A to jak u těch, u kterých pořád probíhají těžké epidemie, tak u těch, ve kterých probíhá zotavení ekonomiky.

Za pozornost např. stojí obchod s Indií, tj. se zemí, s níž se v poslední době nemálo zhoršily vztahy. Která vstoupila do proti-čínského seskupení šikovaného Amerikou Quad a s Čínou měla dokonce řadu ozbrojených pohraničních potyček. Nevstoupila ani do čerstvě uzavřeného obchodního seskupení RCEP Indo-pacifické oblasti, ač donedávna sama byla jedním z předních účastníků jednání o jeho založení, ale zřejmě kvůli rozmíškám s Čínou se k němu nepřidala. Avšak v těžkých časech epidemie si může sama na své kůži okusit, že obchodní spolupráce s Čínou se spíše vyplácí.

Čínský export s Indií s importem dohromady, ač tuto zemi postihla jedna z nejhroznějších epidemií COVID-19 na světě, stejně v první polovině letošního roku narostl o 62,7 procenta - vyjádřeno v dolarech. Tedy s žádnou jinou zemí nenarostl podle dat od čínské celní služby obchod tolik jako s Indií.

Pan Bai však perspektivu podobných nárůstů pro druhé pololetí už nevidí tak optimisticky, jako dosud probíhala. Teď to prý narazí na závažné problémy.

Také pan Li z čínské celní služby si myslí, že růst jak exportů, tak importů by se v druhém letošním pololetí měl zpomalit. Na mnoha místech světa se prý zase rozbíhají epidemie COVID-19, které to zpomalí, přičemž nikdo neví, kdy a jak to bude probíhat. Celý světový trh je vystaven spoustě nejistot a nestabilit s potenciálem trendy zotavení nepříjemně přibrzdit.

Čínská vláda čeká, že druhá polovina roku bude značně nejistá, proto v posledních dnech přišla s určitými balíčky pomoci pro společnosti, zvláště pro malé a středně velké podniky, které s dost vysokou pravděpodobností čekají v blízké době kvůli této nejistotě nemalé těžkosti.

Ač druhá polovina roku nemá být plná takového růstu jako dosavadní půlrok, tak to pan Li nijak chmurně nevidí: „Je pořád naděje, že relativně nemalé tempo růstu by si jak importy, tak exporty pořád mohly udržet.“

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze