Jak vidí někteří světoví analytici hospodářský růst Číny za druhé čtvrtletí

Minulý týden některá světová média uveřejnila aktuální data a komentáře k vývoji hrubého domácího produktu (HDP) čínské ekonomiky za druhé čtvrtletí letošního roku. Souhlasně konstatovala, že HDP vzrostlo o 7,9 %, což je však ve srovnání s prvním čtvrtletím, kdy čínská ekonomika zaznamenala závratný meziroční růst ve výši 18,3 % - vůbec nejvyšší od roku 1992, kdy Čína začala tento údaj sledovat - vlastně poloviční výsledek. I tak se však jedná o páté růstové čtvrtletí za sebou. Za hlavní viníky nižšího růstu HDP označují analytici vyšší ceny surovin na světových trzích, narušené dodavatelské řetězce, větší kontrolu znečištění i menší aktivitu spotřebitelů ovlivněnou pandemií covidu-19, růst brzdí i malá ohniska šíření koronaviru, který omezoval narůstající spotřebitelské výdaje obyvatel.

Čísla jsou to však hodně zkreslená, protože srovnávají stejná období letošního a loňského roku, kdy se Čína krátkodobě jako první ocitla v potížích a v prvním čtvrtletí 2020 zaznamenala vůbec největší hospodářský pokles za několik posledních desetiletí ve výši 6,8 procenta. Kvůli šíření koronaviru zavřely obchody i některé továrny,… ale jako první velká ekonomika světa se začala zotavovat, když v celém loňském roce vzrostlo její HDP o 2,3 %, což byl nejslabší výsledek za posledních 44 let. Čína však byla jedinou velkou ekonomikou, která rostla i za pandemie. Přispěla k němu i celosvětová poptávka po čínských rouškách a dalším zdravotnickém materiálu a další výše uvedené faktory. Ve čtvrtém čtvrtletí činil meziroční nárůst HDP již slušných 6,5 %.

Druhá největší světová ekonomika výrazně oživila i díky vládní podpoře zvláště malým podnikům a vyšší domácí i zahraniční poptávce po čínském zboží. Továrny se snaží splnit objednávky ze zahraničí a v poslední době roste i domácí spotřeba, neboť zákazníci se vracejí do restaurací, nákupních center i do autosalonů.

Ve stejném období ekonomiky Evropské unie i Spojených států amerických výrazně klesly, v některých zemích byl propad rekordní - například ve Velké Británii ekonomika klesla o 9,8 % a zaznamenala tak nejhlubší propad za více než 300 posledních let a nejhlubší ze všech zemí sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 37 hospodářsky vyspělých států včetně České republiky. Česká ekonomika loni klesla o 5,6 %.

Nicméně proti předchozímu čtvrtletí zaznamenala reálně nárůst HDP o 1,3 %. "Celkově se zdá, že čínská ekonomika je na cestě k oživení, a nyní zpomaluje na svůj dlouhodobý průměr", konstatoval analytik Čchao-pching Ču z finanční společnosti JP Morgan.

Podle analytiků hospodářský výhled Číny poněkud zatemňuje přetrvávající obchodní válka s Washingtonem. Nový americký prezident Joe Biden sice několikrát opakoval, že si přeje lepší vztahy s Čínou, ale zatím třeba neupřesnil, kdy zruší zvýšení cel na čínské zboží, které zavedl jeho předchůdce Donald Trump. Čínská ekonomika však není zatížená výraznými inflačními tlaky v prodejních cenách (přestože ceny vstupních komodit rostou), což ve svém důsledku může vést k posilování stability čínského hospodářství – ceny zahraničních dovozů narůstají rychleji než ceny čínských exportů. Vše záleží na síle domácí a zahraniční poptávky – pokud bude vyšší, firmy nakonec budou moci promítnout stoupající ceny vstupů do výsledné ceny a tím se zvýší spotřebitelská inflace. Opačná tendence - dlouhodobé zvyšování nákladů na vstupu bez adekvátní šance na vidinu vyššího zisku - by pro korporátní sektor bylo docela bolestivé.

Přes poměrně příznivé hospodářské výsledky Číny tak vlastně přišlo do světa varování, že i po ústupu pandemie nemusí dojít k tak rychlému oživení světové ekonomiky, jak se ještě před půl rokem předpokládalo, protože globální poptávka je stále slabá a některé vlády znovu zavádějí karanténní omezení, která narušují podnikání a obchod. Důležitější však než výše růstu bude zejména zotavení sektoru služeb a činnost menších firem, kde přetrvávají problémy, což nějaký čas jistě potrvá. Agentura Bloomberg Roba Subbaramana, ústy vedoucího výzkumu globálních trhů ve společnosti Nomura Holdings, k tomu dodává: „Covidový status Číny, kdy byla první v potížích a první se začala zotavovat, by mohl ovlivnit očekávání trhu. Pokud se čínská ekonomika již nyní ochlazuje, budou ji brzy následovat i ostatní země.“

Krátce jen připomeňme, že reálný HDP Číny se od konce 80. let 20. století každoročně zvyšoval o neuvěřitelných téměř 10 % a zajistil Číně, aby se stala jedním z nejsilnějších motorů celosvětového růstu. Od roku 2010 dochází k postupnému zpomalování růstu, ale i tak v roce 2018 vykázala růst HDP o úctyhodných 6,6 %. Podle studií MMF by se její roční výkon v následujících letech měl udržovat nad 5 % růstu se snahou o stabilitu a udržitelný rozvoj, střízlivou měnovou politiku s kontrolou finančních rizik v přehřátých částech ekonomiky.

Mezinárodní ratingová agentura S&P Global Ratings nedávno potvrdila hlavní rating Číny na stupni A+/A-1 se stabilním výhledem. Očekává, že země si udrží silný hospodářský růst, který bude i v příštích pěti letech nad průměrem ostatních středně příjmových zemí. Zemi se poměrně daří. "Částečně je to díky účinnému zamezení dalšího šíření koronavirové pandemie v Číně a také díky rychlému postupu očkování," uvedla ratingová agentura. "Očekáváme, že reálný růst HDP v letošním roce dosáhne 8,3 procenta, než se v letech 2022 až 2024 zmírní zhruba na pět procent," cituje ze zprávy agentura Reuters. Ratingová agentura se také domnívá, že Čína v příštích třech až čtyřech letech zlepší fiskální výkonnost. Měnovou politiku Číny považuje S&P za důvěryhodnou a efektivní, což podle ní dokládá mimo jiné nízká inflace.

Rovněž se očekává se, že do roku 2028 Čína vystřídá Spojené státy americké na pozici největší světové ekonomiky. Pandemie covid-19 tomu kupodivu napomůže a urychlí vývoj o pět let, právě proto, že Čína zvládla pandemii jako první a nemusí zavádět tvrdá ekonomická opatření. “Ostatní asijské ekonomiky se také derou nahoru. Lekce pro západní politiky, kteří si během pandemie vedli relativně špatně, je, že musí věnovat mnohem větší pozornost tomu, co se děje v Asii, než se jen dívat jeden na druhého,” řekl britskému deníku místopředseda CEBR Douglas McWilliams.

Průměrný Číňan však zůstane chudší než průměrný Američan i poté, co se Čína, kde žije čtyřikrát více lidí než ve Spojených státech, stane největší světovou ekonomikou.

Zdroje: Bloomberg Markets, čínský statistický úřad, MMF, Centre for Economics and Business Research (CEBR), The Guardien, JP Morgan, S&P Global Ratings.

Miroslav Hrdlička, zvláštní zpravodaj CMG v Praze