Jak Čína pracuje na otvírání svého trhu světu

ákazníci v duty-free shopu v Haikou v jihočínské provincii Hainan, 31. ledna 2021. [Photo/Xinhua]

Jedním z hlavních ekonomických cílů Číny v poslední době je otvírat svůj trh světu. Už teď je Čína asi největším lákadlem zahraničního kapitálu na planetě, kdy tento trend se zrychluje. Čína je přitom odhodlána jednak zvyšovat standarty fungování vlastních trhů, aby se zde žádný tržní aktér nemusel obávat, že narazí na neférovou konkurenci, zbytečné administrativní zábrany či dokonce šikanu. Z pevninské Číny je už teď velké lákadlo, ale nejúžasnějším lákadlem je asi zvláštní administrativní oblast Hongkong.

Do Hongkongu proudí kapitál z celého světa a zvláště ten, který si z něj chce udělat předmostí přístupu na trh Číny i jiných zemí oblasti, zejména Jihovýchodní Asie. Je to dost možná pro pevninskou Čínu takový vzor, jak by se měla transformovat, aby se z celé Číny stal takový ráj podnikatelů světa jako z tohoto ostrovního území. A Čína na tom pracuje. A když Čína pracuje na transformacích svého tržního systému a veřejné správy, pod jejíž jurisdikcí by takový trh měl fungovat, postupuje tak trochu jako vývojáři v technických oborech, když vyvíjí nový stroj nebo nový software. Ti také vytváří nejdříve prototypy technických či softwarových řešení. Ty pak podrobují zkušebním testům a později zkušebnímu provozu, aby je postupně vylaďovali, než dojde k rozhodnutí o hromadné výrobě nebo o hromadném nasazení.

Čína proto provozuje řadu zvláštních ekonomických zón fungujících jako prototypy nových tržních a administrativních pořádků, kde dost často fungují i firmy v různých podnikatelských parcích, které se také věnují vývoji nových technologií či nových business modelů. Nejznámější a největší z takových oblastí je Oblast velkého zálivu, do které patří sám Hongkong a Macao spolu ovšem s celou přilehlou pevninskou oblastí Číny, kde kvete především digitální průmysl a technologický vývoj. Asi neméně známou oblastí, která proslula jako hlavní finanční centrum Číny a místo, kde se vyvíjí nové business modely pro finančnictví je Šanghaj, kde teď vzniká zvláštní finanční zóna Pudong.

A teď vzniká nové středisko pro vývoj tržních a veřejnosprávních modelů soustřeďující se zejména na rozvoj nových typů přeshraničního obchodu a fungující jako zóna mezinárodního volného obchodu – takový rozsáhlý „duty-free obchod“ – je jižní ostrov Hainan s naprosto rovným tržním přístupem pro zahraniční podniky jako pro ty čínské. Má tu být zóna naprosto volného obchodu a podnikání, už od počátku plně komplexně vyvinutá, s profesionálními službami, s dopravou a financemi i s úzkým propojením na pevninskou Čínu a budující stejná propojení i s okolím, zejména se zeměmi ASEAN. Řada zde vyvíjených řešení se pak má promítat do postupně stále více otvíraného trhu celé pevninské Číny.

Čína jako člen Světové tržní organizace (WTO) musí splňovat určité závazky otevřenosti trhů. Na tomto ostrově však 120 ze 160 sub-sektorů služeb, jejichž otevřenost je stanovena WTO, bude daleko otevřenějších, než jak stanovují tyto požadavky.

Tato zvláštní zóna nebude jistě sloužit jen tomu, aby se stala novým Hongkongem fungujícím jako předmostí na trh pevninské Číny a zemí ASEAN a vývojová laboratoř pro nová řešení postupně nasazovaná i na trzích a ve veřejné správě pevninské Číny, ale i jako jakýsi příslib světovému kapitálu, že tak nějak podobně to postupně začne v Číně všude a že tedy stojí zato sem plánovat vstupy na trh a investice.

Těžiště zdejší činnosti by mělo spočívat v sektorech obchodu a služeb včetně takových, jako je práce s daty, ale i některých pokročilých technologií a výchovy špičkových talentů.

Postupné otvírání čínské ekonomiky probíhá už přes 40 let a nikdy neztratilo na tempu, spíše zrychluje. Dokonce i za takových podmínek jako světová pandemie spíše zrychlovalo a právě teď, kdy pandemie ještě neodezněla, se do tempa dostávají celé série nových opatření k otvírání ekonomiky.

Během otvírání ekonomiky v posledních letech, kdy se nová řešení vyvíjela především v různých zónách volného obchodu na čínském mořském pobřeží i na menších ostrovech, se z toho rodil směrný plán na takovouto větší a komplexnější zónu, jakou se má stát Hainan.

Zřejmě dochází k určitému přechodu od zkušebních zón volného obchodu v menších měřítcích na mohutné projekty celých „nových Hongkongů“, protože v souběhu s Hainanem se rozbíhá i svobodná ekonomická zóna značného rozsahu pro finančnictví šanghajský Pudong.

Pudong je zvláště pozoruhodný. Zkušební zóny pro technické parky, kde rostou startupy nových technologií a kde funguje volný obchod, jsou už zavedeny delší dobu. Jenže pokud jde o finanční sektor, k tomu se Čína chová vždy s maximální opatrností. Jak co se týče pouštění zahraničních finančních společností na svůj trh, tak i co se týče domácího finančního sektoru, aby některé banky nenabyly nepatřičnou tržní moc, v níž by se svobodný trh, jaký si Čína hýčká, mohl začít zvrhávat na korporativismus pod vládou monopolistů.

Teď se však má v Pudongu rozběhnout pilotní program s takovou inovativní platformou mezinárodních investic a finančnictví, jako je Nasdaq a fungovat k posilování role yuanu v mezinárodním obchodu a financích. Takové prostředí má na čínský trh nalákat nejen odvážné obchodní a investiční dobrodruhy, nýbrž se očekává, že se sem pohrnou i nadnárodní mamuti včetně finančních a investičních.

Už teď je ovšem investiční přitažlivost Číny kvůli dobrým podnikatelským příležitostem, kvalitnímu tržnímu prostředí a značné stabilitě a odolnosti čínské ekonomiky jako celku značná. Ukázalo se to i na nedávno skončeném Mezinárodním summitu Qingdao o čínském trhu, jehož se zúčastnilo 390 společností ze seznamu Fortune 500. Během dvou dnů jeho trvání bylo podepsáno 96 velkých projektů zahraničních investic o celkové investiční hodnotě 11,85 miliardy dolarů.

Přímé zahraniční investice do pevninské Číny za letošní první pololetí meziročně vyjádřeno v yuanech stouply o 28,7 procenta a vyjádřeno v dolarech, kvůli rostoucímu kurzu yuanu a klesajícímu kurzu dolaru, o 33,9 procenta. Tempo hospodářského růstu bylo za první pololetí nejvyšší skoro za deset let, ať už se vyjádří ve stoupajících yuanech nebo klesajících dolarech.

Čínský úplný průmyslový řetězec a dobré a zároveň zlepšující se tržní prostředí z ní dělají asi největší lákadlo pro světový kapitál. Málokdo má už dnes obavy, že Čína ve svém růstu spadne do pasti středních příjmů jako na hranici svého růstu. Její přechod od extenzivního rozvoje vyznačujícího se vyšším rozsahem industrializace na intenzivní vysoce kvalitní rozvoj tažený nárůstem produktivity výrobních faktorů je příslibem jejího trvalého růstu. Ráda by přitom lákala zejména investory do sektorů špičkových technologií.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze