Další místo, kde má Čína dohnat a předehnat USA, bude Lujiazui

Fotografie z 4. listopadu 2020 ukazuje světelnou show v areálu Lujiazui ve východočínské Šanghaji. [Photo/Xinhua]

V dobách, kdy USA mívaly ve všem před zbytkem světa náskok, nejen jejich soupeři jako Sovětský svaz, ale i spojenci, kteří je tedy obdivovali a chtěli se jim vyrovnat, jako Japonsko, spouštěli různé strategie – dohnat a předehnat. Když se ale podíváme na současnost, situace se poněkud obrací. Spojené státy, které donedávna nemívaly žádného rovnocenného soupeře, se náhle ocitají v situaci, kdy s hrůzou zjišťují, že to ony musí zkoušet dohnat a předehnat, protože v něčem začínají hrát druhé housle, nebo musí přidat, jinak si náskok neudrží.

Je to vidět v mnoha oborech. Třeba v kosmonautice, kdy z Číny se stala jednička výzkumu Měsíce s celou sérií nedávných průzkumných vozítek na tomto souputníku naší Země a s opětovným dovezením měsíčních hornin po více než dvou generacích přestávky v dovozu lunárních kamenů. Čína také šlape na paty jedničce ve výzkumu Marsu Spojeným státům, kdy po povrchu Rudé planety už jezdí čínské vozítko. Podobné to je u stálých kosmických stanic na oběžné dráze Země. Zatímco Mezinárodní kosmická stanice ISS, z jejíhož projektu byla Čína na nátlak USA vyloučena, dosluhuje a není zatím program na její náhradu, a klíčový účastník tohoto projektu Rusko se z ní chystá stáhnout, aby si udělalo v blízké budoucnosti vlastní stanici, Čína stálou kosmickou stanici další generace na orbitě už má a zprovozňuje její první modul.

Čína se také tvrdě pouští do výzkumného oboru, který se dost zanedbával, do průzkumu hlubokých moří, o nichž někteří říkají, že víme více o prostředí některých planet než o hlubinách vlastních moří. A to Čína zkouší napravit a začíná se v tom stávat jedničkou.

To největší, v čem se ale Čína stala jedničkou, jsou dopravní infrastruktury, které buduje jak doma, tak po celém světě, a obklopuje je následně dalšími průmyslovými a urbánními infrastrukturami, aby kolem nich vytvářela pásy prosperity, až v takové míře, že se to rozrostlo do globální Iniciativy pásu a cesty (BRI), do níž se houfně zapojují země celého rozvojového i rozvinutého světa a splétá se kolem nich kooperativní síť mezinárodních vztahů tvořících tzv. multipolární světový řád čili multilateralismus, která vystrkuje na druhou kolej hegemonické uspořádání mocenských os mono-polárního světového řádu.

Další věcí je budování skutečně tržní ekonomiky právě, díky níž se Čína stala nejrychleji se rozvíjející velkou ekonomikou a stává se jedničkou v některých technologiích jako 5G sítě.

To došlo tak daleko, že USA spustily své vlastní programy Čínu dohnat a předehnat, a přiznaly tak, že zaostávají. Zkouší spustit, jak domácí infrastrukturní plán, tak zahraniční, aby konkurovaly pásu a cestě. Svoji korporativistickou ekonomikou pod vládou monopolních syndikátů zkouší zase trochu přetvořit na tržní, aby nastartovaly i u sebe růst a inovace a do inovací chtějí nasypat spoustu prostředků, aby je nepředháněly firmy jako čínská Huawei.

Ale i Čína má co dohánět a to také začala dělat, takže se pouští více do vývoje špičkových mikročipů a v rámci zdokonalování tržního prostředí řeší hlavně svoji největší slabinu, ve které chce dohnat a předehnat, finanční systém.

Centrem čínského finančnictví se stala Šanghaj a buduje se v ní zvláštní finanční rozvojová zóna Pudong, která se má stát novým Wall Streetem, až Čína ve finančnictví USA dožene a předežene. Takovým ukázkovým modelem toho, co se tam buduje, je finanční areál Lujiazui, kde by se business model čínského finančnictví měl stát tím samým, čím je teď na technologickém trhu Huawei, a zdejší tržní ekosystém by měl dosáhnout nejvyšších světových standardů, jak mu předepisuje čínský 14. pětiletý plán. Podle něj by se z tohoto areálu o 6,89 km2 mělo stát globální centrum finančních aktiv alokovaných v čínských renminbi (yuanech).

Do konce roku 2025 by v Lujiazui mělo být přes 10 000 finančních společností. Na světovém trhu nabývají na popularitě firmy správy bohatství investující prostředky především do čínských společností, které v současnosti sídlí převážně v Hongkongu. Z Lujiazui by se ovšem měl stát jeden z hlavní uzlů fondů správy bohatství, takž tu má být kompletní řetězec finančního průmyslu, kde se vše bude metodicky a technicky dělat na špičkové úrovni.

Také tu má vyrůst národní ústředí finančního leasingu. A samozřejmě, že finanční sektor je budovaný na informačních technologiích, a tak právě tady má probíhat vývoj čínských řešení finančních technologií, které by měly být stejně inovativní jako ostatní technické sektory, s nimiž Čína dobývá svět v souběhu se zdokonalovanými postupy využívanými finančními institucemi.

Splnění takových záměrů vyžaduje jak různá uvolnění regulací finančního sektoru, tak velké uvolnění pro zahraniční subjekty, aby do zdejšího finančnictví vstupovaly. Ve finanční pilotní zóně volného obchodu v Šanghaji se rozbíhá vydávání různých v yuanech denominovaných cenných papírů, jako různých obligací, pro něž se uvolňuje snadná dosažitelnost zahraničními subjekty v naději, že to značně přispěje k větší internacionalizaci renminbi.

V Lujiazui nesmí chybět nic, co ve světě letí, a tak lokální místní správy, které realizují různé ekologické programy, a k jejich financování vydávají zelené obligace, dluhopisy uhlíkové neutrality a další věci, které by přes Lujiazui chtěli dostat na světové trhy cenných papírů.

Lijiazui je už teď pro zahraniční banky působící v Číně velice atraktivní. Dokonce 40 procent zahraničních bank, které měly povolení roku 2020 působit v Číně, mělo v Lujiazui sídlo a právě zde sídlí i 36 procent společných podniků zahraničních firem s čínskými, které působí jako společné investiční fondy. 76 procent firem živících se v Číně operacemi s cennými papíry tady má sídlo a mezi těmi, které se zaměřují na futures, je to dokonce 87 procent.

Čeká se, že tím atraktivita Lujiazui jakožto prestižní sídla korporací vyroste natolik, že kromě finančních institucí zde budou chtít mít sídla nadnárodní společnosti ze všech průmyslů.

Do roku 2025 zde má mít ústředí 200 takových společností, tj. dvojnásobek současného počtu, ale celkový počet společností zde působících má být pětkrát vyšší.

Společnosti sem má lákat i to, že odsud by mělo jít lépe se zdejšími možnostmi řídit své podniky a držet pod kontrolou dodavatelské řetězce. Jedná se např. s prodejcem sportovních potřeb Decathlon, aby si tu zřídil své největší globální inovační centrum.

A co dělají na Wall Streetu, aby si svůj prozatímní náskok před Šanghají udrželi? Něco podobného jako jiné ospalé průmysly, které se náhle ocitly v závěsu za Čínou: Vydali předpis, že firmy obchodované na NASDAQ musí splňovat kvóty na rasové menšiny a LBTQ ve správních radách.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze