Nesmysly a polopravdy Gordona Changa

Gordon Chang je Američan čínského původu, který je na veřejnosti nejznámější svými protičínskými názory. Jeho oblíbených tezí je několik, ale v zásadě by se daly shrnout jako „za všechno může Čína“, „Čína je hlavní nepřítel“ a „Čínský režim se co nevidět rozpadne“.

Nemá mnoho smyslu hledat vnitřní rozpory mezi jeho jednotlivými tezemi. Ostatně nezdá se, že panu Changovi jde o nalezení či šíření pravdy, jinak by si jistě využil svůj čas, aby si rozšířil obzory a měl komplexnější pohled na věc. Gordon Chang je mistr přehlížení různých skutečností.

Vezměme si třeba jeho postoj k opiátové krizi USA. Jeden z nejčastěji zneužívaných léků typu syntetických opiátů v USA je fentanyl. Gordon Chang došel k závěru, že protože se fentanyl vyrábí v Číně, může za závislost amerických občanů Čína.

Řada amerických občanů závislých na syntetických opiátech fentanyl potají nakupuje na černých trzích v temných zákoutích internetu a nechává si ho od překupníků z různých částí světa zasílat do USA. Miliony Američanů se však na syntetických opiátech nestaly závislými přes noc a důvod, proč se opiátová závislost masově rozšířila mezi Američany do té míry, že se problém užívání syntetických opiátů stal závažnějším než zneužívání jakékoli jiné návykové látky včetně tradičních drog, nemá s Čínou nic společného.

Syntetické opiáty jsou lékařské přípravky, které se používají v závažných případech ke tlumení bolesti, jedná se o legitimní přípravek moderní medicíny. Jako celá řada léků však mají vedlejší účinky a musí být používány opatrně a pouze v nutných případech. Ostatně jak název napovídá, syntetické opiáty jsou silně návykové.

Následuje typický postup Gordona Changa, který v duchu sobě vlastním vynechává celou řadu faktů a pohodlně přeskakuje ke své oblíbené tezi, že za všechno může Čína. V tomto případě za krizi závislosti na opiátech. Pokud bychom z ní však měli někoho vinit, pak se jedná o společnost Purdue.

Společnost Purdue je velká americká farmaceutická společnost ovládaná rodinou Sackler. Sacklerovi jsou rodina miliardářů, kteří zbohatli právě prodáváním legálních návykových farmak. Nejprve již v 60. letech 20. století přišly s návykovým benzodiazepinem známým pod obchodním jménem Valium. Jedná se o legitimní farmaceutický přípravek používaný pro tlumení depresí či úzkostí. Pro větší obohacení rodiny Sacklerů docházelo k falešné reklamně a korumpování lékařů, kteří Valium předepisovali bez náležité péče a v nadměrném množství. Následovala epidemie závislosti na Valiu. Nejslavnější osoba, díky které se problém se závislostí na Valiu dostal na pořad dne, byla Betty Fordová, žena prezidenta Geralda Forda, která se přihlásila k závislosti na Valium v 70. letech.

Od té doby se začal trend přecházení na psychofarmaka k léčbě úzkostí a depresí s méně závažnými vedlejšími účinky, ale závislost na benzodiazepinech je v USA vážným problémem dodnes. Valium bylo ale ve srovnání se syntetickými opiáty dětskou hrou. Farmaceutická společnost Purdue se pro maximalizaci zisku neštítila k praktikám jako uplácení doktorů a dalším trikům, které se naučila při propagaci Valia a od osmdesátých let minulého století až do nedávna svým vlastníkům vydělávala obrovské jmění prodáváním syntetického opia.

Za případem epidemie závislosti na syntetických opiátech je naprosté selhání amerických institucí chránit své občany před kapitálem, kterému nejde o nic jiného, než maximalizovat zisk a zajistit co nejvyšší návratnost z investice. Tento případ je ale mimořádně záludný i na divoký kapitalismus. Odráží se v něm systémová korupce lékařů, kteří tak porušili svoji povinnost péče o pacienty a vědomě jim předepisovali léky, které možná ani nepotřebovali a na které si následně vyvinuli závislost.

Ačkoli v posledních letech tento příběh hrabivosti, která jde přes mrtvoly, amerického kapitalistického rodu vyplynul na povrch a šokoval americkou i světovou veřejnost, Gordon Chang se ani v nejmenším neštítí vzít tuto skutečnost a z opiátové krize obviňoval Čínu. Tento postup je o to směšnější, že hlavní zisk z prodeje syntetických opiátů generovala americká společnost Purdue, byli to tedy Američané a americký kapitál, který se obohacoval na utrpení a ničení životů ostatních Američanů.

Gordon Chang má ale hroší kůži a toto obviňování Číny mu není trapné. Proto se není čemu divit, že si nepřipadá směšně, když už dvacet let vytrvale tvrdí, že Komunistická strana Číny je na pokraji rozpadu. Jeho nejnovější teze, proč čínská vláda v čele s komunistickou stranou musí padnout, je nová mutace koronaviru, takzvaná Delta.

Pan Chang předvídá, že se Delta rozšíří po Číně a následně dojde k lidovým nepokojům a politickému převratu. Přitom se ani nepozastavuje nad tím, že USA se čtvrtinou populace má tisíckrát víc denně nakažených než Čína. To je nepoměr tří řádů, naprosto nesrovnatelná situace. Zatímco v Číně je díky účinným opatřením pandemická situace pod kontrolou, ve Spojených státech koronavirus řádí jako neřízená střela.

Gordon Chang kritizuje omezení dopravy v Číně. Ty jsou ve skutečnosti zanedbatelné a jedná se spíš o bezpečnostní úkony jako testování před cestami než o cokoli jiného. Dále popisuje karantény, které se týkají malé části populace, a pak popisuje lockdowny, které jsou preventivními opatřeními. Pokračuje tvrzením, že se jedná o totalitní praktiky, což nijak neodráží ani realitu, ani podporu rázných opatření mezi čínskou populací. Opatření, které zajistily, že Čína je jednou z nejúspěšnějších zemích v boji proti pandemii.

Pro pana Changa je typické, že zatímco účinná opatření proti nákaze nového koronaviru COVID-19 jsou v Číně známkou totality, lockdowny v jiných zemích jako třeba v Austrálii nestojí za zmínku. Changovy útoky na Čínu vychází z předsudků a cílené interpretace faktů s úmyslem vykreslit Čínu ve špatném světle.

Pan Gordon Chang je typickou ukázkou toho, jak komentátoři západních médií ani neusilují o objektivitu, když jde o Čínu. Fakta jsou vykreslena v nesmyslných barvách, informování čtenářů či posluchačů není na pořadu dne. Jediné, o co jde, je vzbudit u publika pocit nadřazenosti nad Čínou a zároveň posílit negativní pocity vůči Číně. Tento postup se zcela vymyká novinářské etice, ale ještě problematičtější a smutnější je, že v době, kdy bychom se všichni měli sjednotit a táhnout za jeden provaz v boji proti pandemii se Gordon Chang podobně jako celá řada jiných snaží prostě jen okopávat kotníky ostatních.

Komentáře Gordona Changa do světa nevnáší ani víc pravdy, ani víc porozumění, jedná se o ukázku nestydatosti. Nestydatosti vědomě lidem lhát i nestydatosti být ochoten dávat na odiv své názory, které byly prokazatelně chybné už několik desítek let.

Václav Vyskočil, zvláštní zpravodaj CMG v Praze