Bidenovo nepodařené stažení z Afghánistánu zdiskreditovalo Spojené státy

Autor: Andrew Korybko je americký politický analytik se sídlem v Moskvě

Jedním z nejdůležitějších témat během čtyřletého působení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo, že ničil pověst své země doma i v zahraničí. Jeho nástupce, prezident Joe Biden, však pravděpodobně způsobil mnohem větší poškození amerického image, než kdy udělal Trump.

Katastrofální stažení USA z Afghánistánu za vlády Bidena podle odhadů opustilo na tisíce místních afghánských spojenců i Američanů v Afghánistánu. Díky tomu zbytek světa poznal, jak jsou USA jako spojenec nespolehlivé, a dokonce i mnoho Američanů si už nemyslí, že by se jejich vláda starala o jejich životy.

Dramatické scény odvíjející se na kábulském letišti od převzetí moci Tálibánem 15. srpna nejsou to, co pozorovatelé očekávali, když slyšeli, že údajně nejmocnější armáda světa se stáhne z Afghánistánu. USA zaskočilo bleskové dobytí země Tálibánem, ačkoli Ústřední zpravodajská služba (CIA) a americké ministerstvo zahraničí předpovídaly přesně tento scénář.

Není jasné, proč Bidenova administrativa tato varování neuposlechla. Někteří politici požadují politickou odpovědnost za tuto katastrofu a republikánská zástupkyně Marjorie Taylor Greene předložila tři články o obžalobě prezidenta.

Američané jsou rozhořčení, že tisíce jejich krajanů zůstaly ve válečné zóně bez pomoci a jejich životy jsou vydány na milost a nemilost Tálibánu.

Americký ministr obrany Lloyd Austin popřel Bidenovo tvrzení, že se Američané mohou bezpečně dostat na letiště v Kábulu, a řekl: „Jsme si také vědomi toho, že někteří lidé, včetně Američanů, byli Tálibánem obtěžováni a dokonce biti.“ Taková smíšená sdělení bývala charakteristikou Trumpovy éry a jen málokdo očekával, že bude pokračovat i během té Bidenovy, ale očividně ne všichni úředníci vnímají situaci stejně, pokud jde o Afghánistán.

Toto pozorování znervóznilo mnoho Američanů, kteří chtějí, aby jejich vláda zůstala jednotná tváří v tvář této bezprecedentní vojenské a humanitární katastrofě, kterou sama vytvořila. Tisíce životů jsou v ohrožení, ale mezi prezidentem a jeho ministrem obrany je nebezpečné odpojení.

Další obavou v americké společnosti je osud desítek tisíc afghánských spojenců, kteří se obávají odplaty Tálibánu za spolupráci s americkými silami. Ačkoli USA tvrdí, že zachránily tisíce afghánských spojenců, mnoho dalších je stále na letišti v Kábulu ve snaze uniknout. Biden se při nástupu do funkce prezentoval jako opak Trumpa a tvrdil, že lidská práva budou v popředí jeho zahraniční politiky. Přesto tito lidé trpí před očima světa a zdá se, že ho to nezajímá.

V mezinárodním měřítku mají navíc američtí spojenci po celém světě důvod pochybovat o závazku Ameriky k jejich bezpečnosti. Mohou obranní spojenci, jako je Japonsko, Filipíny a Korejská republika, počítat s podporou USA během krize, na rozdíl od toho, co dříve předpokládali? Pokud USA dokážou opustit tisíce vlastních občanů a místních spojenců v Afghánistánu, kde také investovaly přes 2 biliony dolarů na rekonstrukci, pak není důvod, proč by totéž neudělaly ostatním zemím.

Bidenův slogan „Amerika je zpět“ proto zní prázdně. Pověst Ameriky je v troskách. Někteří lidé se domnívají, že Trumpova vize „Amerika na prvním místě“ by zajistila, že američtí vojáci nebudou staženi z Afghánistánu před evakuací amerických civilistů, ani že nebudou opuštěni místní spojenci. Trump vyvolal ve světě strach, Bidenovo špatné chování rozptýlilo strach a respekt světa vůči USA. (Kl)