Do roku 2030 má mít Čína na Měsíci taikoauty

Obrázek z prezentace čínského raketového šéf-konstruktéra Long Lehao předvádí, jak by měl vypadat čínský pán na pilotovanou lunární misi, který visí ve vzduchu. Foto: Snímek obrazovky s Longovým výkresem

Poslední dobou se zase probouzí různá soupeření takového typu, jaká v historii vždy přinášela pokrok, jako byly v poválečné éře závody v dobývání kosmu mezi USA a Sovětským svazem. A rozběh něčeho podobného by zase lidstvu mohl přinést různé inovace. A jelikož v poslední době mezi kosmické velmoci vstoupila Čína, začala provádět věci, které už generace nikdo nedělal, jako lunární robotické mise a návrat měsíčních hornin na Zemi, začíná to trochu probouzet i další hráče. A tak USA za prezidenta Trumpa, který sliboval, že Ameriku učiní opět velikou, rozběhly program Artemis, který by měl na Měsíc vrátit lidskou posádku, tedy jak je teď zvykem, první další stopu v lunárním regolitu po půl století by měla roku 2024 zanechat žena. A ani prezident Biden na Trumpově programu nic nezměnil, asi chce ukázat, že „Amerika je zpět“ nejen na Zemi, ale i na Měsíci. Ale ať je Amerika zpět, nebo ne, je Čína pořád ve hře, a to nejen na Zemi, ale i na Měsíci.

Všichni tedy se zatajeným dechem čekali, kdy se Čína ozve s plánem, na taikonauty poskakující po regolitu. A první hlas o těchto plánech se už ozval a zaplnil čínské sociální sítě nadšením, i když s neoficiální zprávou, tak přesto vrcholně věrohodnou, protože pochází od kohosi obdobného, jako v Sovětském svazu býval akademik Koroljov nebo v USA od Německa převzatý Werner von Braun. Je to totiž Long Lehao, kdo tvrdí, že dva taikonauti by po Měsíci měli pobíhat zhruba roku 2030.

Člen Čínské akademie inženýrství a hlavní konstruktér raket Dlouhý pochod Long to tvrdil na akci 35. soutěže vědeckých a technologických inovací čínských adolescentů a video s jeho řečí zaplavilo v noci 29.8 čínská sociální média. Jeho projev měl formu jakési prezentace, kdy ukazoval slajdy, jak to bude vypadat. K misi má být použita nová varianta nejnovějšího a nejsilnějšího těžkého raketového nosiče kosmických nákladů Dlouhý pochod – 5, jak to ukazoval na slajdech.

Dlouhý pochod – 5 je 57 metrů dlouhé monstrum se vzletovou hmotností 870 tun s tahem 1 000 tun. Jde o dvojstupňový nosič. Když se uvádí nosnosti kosmických raket, je základním parametrem užitečný náklad, jaký vynese na nízkou oběžnou dráhu, což je u Dlouhého pochodu – 5 hmotnost 25 tun, tedy asi 16 osobních automobilů na orbitě. Na geostacionární dráhu, tj. na dráhu, kdy má satelit stejnou dobu oběhu, jako je otočka země kolem své osy, a zůstává tedy pro pozemského pozorovatele zhruba stále na stejném místě na obloze, by vynesl 14 tun. Geostacionární dráha, na které se pohybují např. všechny ty satelity, přes které se díváme na televizi, se nachází 35 800 km nad rovníkem. Na oběžnou dráhu Měsíce může dopravit 8 tun a 5 tun na orbitu Marsu. Oproti dosavadním Dlouhým pochodům má tedy asi dvojnásobnou nosnost.

Měsíční misi by měly realizovat speciální modifikace této rakety, kdy každou výpravu by tam měly vynést dva takové nosiče. Jeden ponese ten kosmický koráb s posádkou a ten druhý lunární modul. Potkají se těsně před Měsícem, aby se spojily do většího celku. Pak mají proběhnout následné manévry včetně samotného přistání a vysazení dvou taikonautů, kteří mají na povrchu pracovat asi 6 hodin, jak to ukazovaly Longovy slajdy. Nezmiňoval žádné tipy na místo přistání. Americká mise má přistát u jižního pólu a i čínské robotické mise se také zajímaly o polární oblasti, kde by měl být regolit plný látek přinesených slunečním větrem např. vody využitelné pro dlouhodobé pobytové mise nebo třeba k výrobě raketových paliv na Měsíci.

Pak přistávací modul opět odstartuje, zase se spojí s orbitálním modulem zatím obíhajícím Měsíc a výprava vyrazí zpět na Zemi.

Zdroje např. z čínské Akademie technologií raketových nosičů místními tisku opatrně sice potvrdily, že takové plány už existují, ale nejsou např. ještě schválené státem. Nicméně bychom se brzy mohli dovědět více, neboť se chystá čínská Mezinárodní výstava letectví a kosmonautiky v Zhuhai v jihočínské provincii Guangdong, která by měla proběhnout konce září nebo počátkem října. Na ní by prý měla být k této expedici svolána tisková konference.

Zatím je tedy vše dost předběžné, ale všichni zasvěcení se shodují, že tyto neoficiální zdroje, jako Long, jsou nanejvýš věrohodné. Plán na to, že misi má provést celek skládající se ze dvou částí vynesených při dvou startech speciální modifikace Dlouhého pochodu – 5 má být prý také spolehlivější a bezpečnější, než kdyby vše vzlétlo při jednom startu.

Rovněž se ozývají fámy, že raketou, která tam má pilotovanou misi donést, nebude Dlouhý pochod – 5, nýbrž Dlouhý pochod – 9, který je v podstatě určitou úpravou Dlouhého pochodu – 5 a do roku 2030 bude nejspíš jeho vývoj už dokončen včetně všech těch dlouhých testů nutných ke schválení nosiče a ještě delších, když je nosič schválen pro pilotované mise. Každopádně ale vše už dostává poměrně konkrétní obrysy.

V USA nefunguje jediný plán na měsíční mise s lidskou posádkou. Jelikož se tam kosmonautika stává čím dál více soukromou záležitostí, když tamní firmy nechtějí už čekat, jestli něco přijde od NASA, tak tam funguje soukromý plán skupiny firem Blue Origin. Také tento podnik chce svou misi smontovat až ve vesmíru a má jít dokonce o tři starty raket, které tam vynesou jednotlivé části, o čemž tvrdí, že je bezpečnější a rentabilnější než jediný nosič. Obdobně se postupovalo za dob kosmických závodů i v Sovětském svazu. Tam měli rozpracovaný projekt na cesty na Měsíc, který také plánoval dva starty a složení konečného zařízení až v kosmu. Každopádně však se musí s Čínou na Měsíci zhruba v tomto výhledu počítat, a kosmické závody, které tu byly před více než půl stoletím, by mohly být zpět.

Na Longově slajdu se objevil i obrázek nosiče Dlouhý pochod – 5 se skoro stejným únikovým věžovým modulem na špici rakety, jaký se teď pro taikonauty používá v jediných čínských pilotovaných raketových nosičích Dlouhý pochod – 2F. Ne všichni jsou si jisti, že Dlouhý pochod -9 bude v roce 2030 určitě k dispozici, ale Dlouhý pochod – 5 by k takové misi měl nepochybně stačit a ten do té doby už bude dávno důkladně odzkoušený a rutinně nasazený, takže obavy, že nosič by mohl být slabým článkem vývoje takového projektu, nejsou na místě.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze