Růst čínského HDP tažený především růstem exportu má být letos 9%

Fotografie pořízená 15. srpna 2021 ukazuje pohled na nejzatíženější nákladní přístav světa Ningbo-Zhoushan ve východočínské provincii Zhejiang. Photo: Xinhua

Po předchozím útlumu tempa růstu počátkem léta v srpnu nabral nárůst exportů i importů značné tempo, a to i přes nepříznivé okolnosti způsobené vlnou delta varianty koronaviru jako zácpy dopravních lodí ve významných světových zejména amerických přístavech, kvůli čemuž nebylo na světovém trhu dostatek lodí k plnění všech objednávek a ceny přepravy raketově vyrostly. Na tom je vidět, jak hybnost čínského růstu už nabrala na síle a jen tak něco ji nezbrzdí.

Podle toho byly tedy upraveny projekce dalšího očekávaného vývoje růstu čínského zahraničního obchodu i růstu čínské ekonomiky jako takové. Čeká se proto, že během celého roku dojde k 25 procentnímu nárůstu zahraničního obchodu. Na tom je názorně vidět klíčová úloha Číny v celosvětových dodavatelských řetězcích, kdy pro kohokoliv je izolace od Číny prakticky nemožná, když navíc během epidemických potíží její význam narůstá, neboť funguje i jako záloha za dodávky poskytované jinými zdroji utlumenými pandemií. To tedy znamená, že čínské HDP by meziročně i přes dosud neúplné zotavení čínské ekonomiky z epidemie mělo meziročně vzrůst o 9 procent. Roste tedy i v tomto obtížném roce tempem, jakým se zdvojnásobí během asi osmi let.

Podle zprávy čínské Generální celní správy (GAC) z úterý 7.9 dosáhl v srpnu čínských zahraniční obchod počítáno v dolarech 530,3 miliardy $, což znamená meziroční nárůst o 28,8 procenta a oproti předchozímu měsíci nárůst o 4,2 procenta.

V růstovém měsíci srpnu dosáhly exporty celkových 294,3 miliardy $, to je meziroční nárůst o ohromujících 25,6 procenta a překvapení pro analytiky, neboť se čekalo, že nárůst bude jen o 17,3 procenta. Nárůst dovozů byl v relativním měřítku ještě mohutnějí, kdy výší importů 236 miliard $ bylo meziročně dosaženo dokonce 33,1 procenta růstu, což bylo též značným překročením očekávání, která byla jen 26,9 procenta.

Ve starověku se říkalo, že všechny cesty vedou do Říma. Teď všechny globální dodavatelsko-odběratelské řetězce vedou přes Čínu. A když někde něco vypadne, tak z Číny přijde záskok, čínská ekonomika v těžkých pandemických letech zatím ze všech velkých ekonomik předvedla největší odolnosti proti svému rozvratu epidemickou situací.

Podíl zboží se značným podílem lidské práce meziročně v prvních osmi měsících narostl na objem 2,46 bilionu yuanů (381 miliard $), kdy největší míru nárůstu poptávky vykazovaly asi země Jihovýchodní Asie, které se čím dál více s čínskou ekonomikou provazují a v době epidemických rozvratů dodavatelských řetězců na ni ve značné míře spoléhají.

Čínský export v prvních osmi měsících letošního roku prudce rostl i k ostatním hlavním obchodním partnerům, kdy největší se drží do asijských zemí obchodního sdružení ASEAN, druhá je Evropská unie, pro kterou je Čína největším obchodním partnerem, a jako třetí se pořád drží USA. Spojené státy, ač hrají různé hry vzájemnou ekonomickou spolupráci značně narušující a tlačí na všechny na světě, aby se od Číny v maximální míře izolovali, tak s Čínou samy přes všechny restrikce obchodují v čím dále větším měřítku, kdy bilaterální obchod mezi oběma zeměmi narostl o ohromujících 36,6 procenta a dosáhl 470,32 miliardy $.

Tento nárůst je ohromný, je však o dost menší, než jaká je ve skutečnosti poptávka a vlastně i nabídka zboží, protože nastaly značné problémy s kapacitou přepravy. Amerika si prostě tolik zboží, kolik by chtěla, nestíhá brát. Před americkými přístavy stojí fronty lodí, jejichž přeprava hrozně zdražila, protože čekání před přístavem trvá déle než plavba. Uvnitř USA nejsou schopni zdejší přepravci kvůli epidemickému rozvratu zboží lifrovat s přístavů a ještě se v USA hromadně ztrácí přepravní kontejnery, které pak chybí pro přepravu v celém zbytku světa.

Na počátku srpna byly však kvůli opětovnému objevení epidemie zácpy i u přístavního terminálu východočínského přístavu Ningbo Zhoushan, což je asi nejvytíženější nákladní přístav na světě.

Čínská ekonomika je kombinací státem vlastněných a soukromých podniků. Rychlost růstu exportu těch soukromých byla od ledna do srpna vyšší a jejich podíl v celkové bilanci roste. Zahraniční obchod soukromých společností dosáhl 11,92 bilionů yuanů, tj. 48,1 procentní podíl na celém zahraničním obchodu země, její podíl se tudíž meziročně zvětšil o 2,3 procenta.

Soukromá ekonomika rostla rychleji, vytvářela rychleji nová pracovní místa a také rychleji vyhledávala nové obchodní příležitosti ve světových obchodních řetězcích. Změny ve světovém obchodním prostředí pocházely převážně z jejích rukou.

Nicméně čínští ekonomové si dělají naděje, že model čínského ekonomického růstu se bude ve druhé polovině roku měnit. Vnitřní čínský trh se dosud nezotavil. Domácnosti jsou pořád opatrné utrácet, služby jsou dále v útlumu a zaměstnanost v sektoru služeb a v dalších uspokojujících domácí poptávku zdaleka není na před-pandemické úrovni. Jsou zde tady naděje na zotavení spotřebitelského trhu a jím taženého růstu. Také se čeká, že se teď do velkého tempa dostanou investiční projekty do dalších infrastruktur a do modernizace výrobního sektoru.

Půjde-li vše podle optimistických předpokladů, tak se očekává, že zejména poroste čínský obchod s hotovými výrobky zpracovatelského průmyslu, který má růst dvojciferným tempem a už letos značně předstihnout úroveň před-pandemického roku 2019, přičemž v tomto roce by měl překročit 5,1 bilionu $.

Letos se tedy čeká, že podíl Číny na hotových výrobcích zpracovatelského průmyslu v celosvětovém měřítku naroste na 15 procent. Při celkovém nárůstu zahraničního obchodu za celý letošní rok o 25 procent má nárůst HDP země vyrůst o více než 9 procent.

Panují však obavy, že strach z pandemie bude dále držet domácnosti v opatrnosti a vnitřní spotřebitelský trh by se nemusel zotavovat plánovaným tempem. Také by bylo třeba, aby se podniky pustily odvážněji do nových investic, od čehož je rovněž částečně odrazuje celková nejistota na světovém trhu, útlum spotřebitelského trhu a další faktory.

Čeká se proto tedy, že se do událostí vloží Čínská centrální banka ve snaze zlevnit úvěry a rozhýbat tak ekonomiku. Zvláště růst malých a středně velkých podniků. Nejspíše tedy použije jeden z nejsilnějších nástrojů, jaký centrální banky mají, sníží výši povinných rezerv, jakou musí komerční banky držet na účtu u centrální banky.

Jakmile se pro banky tyto peníze z rezerv uvolní, mohou je použít k rozsáhlejšímu půjčování s následkem vyšší dostupnosti úvěrů s nižší úrokovou sazbou, kdy objem úvěrů naroste mnohonásobně více, než jaký byl objem prostředků uvolněných z povinných rezerv u centrální banky.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze