Budované Senzehen Qianghai pro pilotní provoz reformy přeshraničních

2021-09-09 23:54:48
Sdílej:

Budované Senzehen Qianghai pro pilotní provoz reformy přeshraničních obchodů v yuanech

Dělníci na staveništi transakčního centra Qianhai Shenzhen City v jihočínské provincii Guangdong dne 8. září 2021. Photo:Xinhua

Dělníci na staveništi transakčního centra Qianhai Shenzhen City v jihočínské provincii Guangdong dne 8. září 2021. Photo:Xinhua

Čína v poslední době podniká řady kroků, aby se stala jedním z hlavních světových center kapitálových a finančních trhů a aby se její měna yuan čili renminbi stala jedním z hlavních prostředků směny. Aby se stal yuan skutečně špičkovým platidlem na výši, tak vyvinula a v sériích pilotních provozů zavádí digitální formu své měny – digitální yuan, kdy k těm pilotním provozům patří i zkoušky s přeshraničním používáním digitálního yuanu.

Hlavní zónou pro kapitálové a finanční trhy Číny se stala oblast tzv. Velkého zálivu. Jde o oblast, kde jsou ostrovní zvláštní administrativní zóny Hongkong a Makao, a patří k tomu i přilehlá oblast zálivu kolem nich Guangdong, ze které se v jistém smyslu stalo takové „rozšíření Hongkongu“ na pevninu se špičkovými obchodními zónami a moderními průmysly.

Čína si vybrala jako hlavní centrum k rozvíjení přeshraničního styku v yuanech zde umístěné středisko Shenzhen Qianhai, které naváže na exkluzivní postavení, jakému se na světovém trhu těší Hongkong a pomůže mu tuto pozici posílit a rozšířit, když se stane i hlavním centrem mezinárodních finančních transakcí v čínské měně. Hongkong je už dnes největším mezinárodním trhem s yuanem, a tak je to logická volba, která tuto jeho funkci ještě posílí.

Vše uvedené je jen součást daleko širších plánů pro tuto oblast i Čínu jako celek. Oblast Guangdong-Hongkong-Makao čili Oblast velkého zálivu je experimentální oblastí většího otvírání čínské ekonomiky světovému trhu a rozvoje nových oborů, kdy v těchto novinkách hrají prominentní roli dvě města - ostrov Hengqin v Zhuhai a Qinhai Shenzhen-Hongkong jako moderní kooperativní zóna průmyslu služeb v Shenzhen. Vše to probíhá pod vedením čínské centrální banky tj. Lidové banky Číny (PBC).

I toto počínání probíhá v širším rámci čínských snah o větší otvírání svého trhu a zdokonalování svého finančního sektoru. Ruší se a omezuje i vstup zahraničního kapitálu na čínský finanční trh a vlastnická účast zahraničních finančních institucí. Díky tomu na čínský trh vstoupil i náš Home Credit. A hledají se přitom nové kanály pro toky zahraničního kapitálu i obchodních finančních vyrovnávání, kdy se finanční trhy v pevninské Číně pozvolna přetváří na takový „obrovský Hongkong“, v čemž hraje prominentní roli např. i Šanghaj nebo Pekingská burza.

Čínská centrální banka na své tiskové konferenci k nejnovějším chystaným plánům sdělila, že se zřizují dvě nové přeshraniční finanční linky mezi pevninou a speciálními administrativními zónami Hongkongem a Makaem, kdy zde vznikne linka pro fondy správy bohatství a tzv. jižní noha programu propojení obligací, který značně usnadní vstup na trh čínských dluhopisů. Tyto programy umožní světu, aby přes Hongkong a Makao, kde jsou zahraniční finanční instituce už dávno zakořeněné a mají zde předmostí pro obchody s Čínou i s Jihovýchodní Asií, snadněji pronikal na trh investičních produktů prodávaných bankami pevninské Číny a obligací všeho druhu.

Ta tzv. jižní větev propojení obligací teď učiní z čínského trhu dluhopisů, ať už vydávaných vládou, místními správami, státními či soukromými podniky a dalšími institucemi naprosto hladkou a snadnou záležitostí. Tím by se mohla v yuanech denominovaná aktiva začít stávat jedním z nejžádanějších druhů ukládání bohatství, zvláště když třeba aktiva denominovaná v dolarech se teď v důsledku prudké americké inflace a lavinovitého tisku nových peněz dost znehodnocují.

Teď má prý dojít prakticky ke sjednocení finančních a kapitálových trhů i vedení financí domácností do jediného funkčního celku svižných domácích i mezinárodních transakcí bez překážek přes Hongkong a Makao. Také se rozběhnou nová již budovaná centra Hengqin a Qianhai s budováním mechanismů kapitálových účtů na úplně nové úrovni při styku mezi Hongkongem a Shenzhenem. To ovšem má posílit roli Hongkongu jako hlavního světového střediska v yuanech denominovaného finančního trhu. Již teď je Hongkong jedním z hlavních investičních rájů a s posilováním jeho přístupu na pevninský trh a s rozrůstajícím se zapojováním do provazování trhů Jihovýchodní Asie toto jeho postavení jedině raketové poroste.

Přes tento uzel budete mít brzy možnost provádět veškeré transakce, kapitálové nákupy a prodeje, ukládání na investiční účty a do fondů bohatství, jako kdybyste podobné operace dělali doma s tím, že přitom budete mít plnou institucionální a poradenskou podporu.

Také se čeká, že díky tomu se z yuanu začne stávat vyhledávaný prostředek mezinárodní směny na komoditních trzích. To je dost důležité, neboť např. výsadní postavení dolaru na světových trzích se opírá hlavně o jeho pozici skoro výhradního prostředku směny na trhu s ropou a je to v jistém smyslu měna více podložená globální ropnou ekonomikou než vlastní ekonomikou USA. Nicméně v současnosti třeba Rusko a Írán na trzích uhlovodíků berou yuan raději než dolar.

Zapojením se do transakcí yuanem se také lze vyhnout americkému finančnímu dohledu a sankčním režimům, což bude jistě zase další pobídkou zapojit se raději do obchodů denominovaných v yuanech, zvláště když techniky a organizačně to bude na špičkové výši a bez jakýchkoliv překážek.

Podle pojetí kapitálových cyniků lze současný geopolitický zápas v podstatě redukovat na zápas o směřování toků světového kapitálu. A v tomto se Číně v poslední době velice daří. Ovšem je převážně ohromným lákadlem pro přímé zahraniční investice, kdy zahraniční podniky zakládají v Číně pobočky, budují společné podniky s čínskými investory a podíly v čínských výrobních podnicích.

Teď je šance, že k podobnému trendu by mohlo začít docházet, zejména přes Hongkong, v přílivu za hraničního kapitálu do finančních aktiv, fondů správy bohatství aj. a do přílivu bohatství do finančních instrumentů denominovaných v yuanech jakožto do spolehlivých, snadno dostupných a snadno prodejných a manipulovatelných prostředků ukládání bohatství.

Už teď je Hongkong domovem kapitálových fondů, v nichž je uloženo bohatství denominované v yuanech ve výši přes 800 miliard yunanů čili 124 miliard dolarů. To je výborné východisko pro internacionalizaci yuanu, růst jeho postavení v mezinárodních obchodních platbách a přitažlivého prostředku pro ukládání bohatství.

Nelze pochybovat, že stejně rychlým tempem, jakým Čína budovala průmysly reálné ekonomiky, to teď půjde s čínským finančním sektorem a s jeho průnikem na světové trhy spolu s rostoucím postavením yuanu jako světové měny. I řada různých současných událostí, jako nutnost rekonstrukce Afghánistánu, do které se po boku Číny mají v úmyslu zapojit i ropná království ze Zálivu, silně přispěje k určité yuanizaci světových trhů.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze