Čína vede razii na monopoly, Západ křičí, že narušuje tržní svobodu

Čína si pěstuje kultivované tržní prostředí s tržními svobodami a férovou konkurencí nenarušovanou monopolním chováním a s rostoucí podnikatelskou generací podle osvědčených zásad ordoliberalismu.

Už jsme tu vícekrát psali, že čínský hospodářský zázrak stojí na tom samém, jako stál německý hospodářský zázrak v poválečné éře, tj. na ordoliberalismu, což je doktrína, že rychle se rozvíjející ekonomika může stát jen na svobodném a férovém trhu, ale je odpovědností státu, aby takový trh ochránil před vznikem a nadvládou monopolů. Čína si trh a svobodné podnikatelské prostředí pečlivě pěstuje jako užitečnou rostlinku a jako mohutnou sílu táhnoucí ji k úspěchu, která je užitečným sluhou, ale zlým pánem, přesně ve smyslu ordoliberalismu.

A právě kvůli její ochraně svobodného trhu se v poslední době stává terčem hojného pokřiku, jak vede razie proti tržní svobodě a svobodě podnikání a je tedy, když je tak anti-kapitalistická nebezpečné do ní investovat, a vytahují to jako „důkaz“, že v Číně opravdu panuje „autokratická diktatura“.

Čína však usiluje o úspěšný rozvoj a spravedlnost postavenou na tom, o čem se v každé Západní učebnici na toto téma píše, jako o jedině možné základně takového úspěchu, na svobodném a férovém trhu bez nekalé konkurence a monopolů, a tak k monopolnímu jednání tolerantní není. Stejně jako Německo za časů ordoliberálního hospodářského zázraku z éry kancléře Adenaura a jeho nástupců nebo jako Jižní Korea, když udeřila proti svým monopolním chaebos, anebo jak to dělávala samotná Amerika, když byla ještě veliká. A možná by byla zase veliká, jak sliboval prezident Trump, kdyby se místo opatřením neférové konkurence proti čínským firmám věnoval férové konkurenci na vlastním trhu a oživila v USA férové podnikání a rozvoj, který s sebou zákonitě nese.

Fotografie z 31. srpna 2021 ukazuje dějiště Čínského mezinárodního veletrhu obchodu se službami (CIFTIS) v parku Shougang, tj. v bývalé ocelárně přebudované na kulturní a sportovní centrum v čínské metropoli Pekingu. (Photo/Xinhua)

A tak přišla také řada nových opatření na ochranu hospodářské soutěže zaměřených na digitální ekonomiku. Třeba zákon zakazující, aby stránky e-commerce nutily prodejce, že musí prodávat jen u nich a nikde jinde. Šlo se tvrdě po mezipodnikových dohodách o určování cen, o omezování některých technologií, po nepatřičném sběru dat a algoritmech na manipulaci trhů. A uplatňovalo se to, načež čínský mamut e-commerce patřící k Alibaba Group dostal v rámci razie na monopoly pokutu 2,8 miliardy dolarů, načež proti-čínští propagandisté křičí, že jde o údery proti „tržní svobodě“. Asi by podle nich liberálním ideálem měla být svoboda monopolismu a svoboda trhu by měla spočívat ve svobodném manipulování trhu privilegovanými trusty.

Vždyť jak fungovala ta tržní „svoboda“, kterou čínská vláda „narušila“. Alibaba kontrolovala stránky internetových tržišť a plateb Ant Financial a Taobao E-Commerce a k digitálním platbám udělila privilegium jen pro Alipay. Jiný gigant Tencent Holdings, co provozuje sociální médium WeChat, umožňoval platby jen přes WeChatPay, ale platby napříč těmito platformami jinými platebními kanály, než pro tu platformu privilegovanými možné nebyly. Ta vládní „protitržní“ opatření je však dohnala, že už více slouží svým klientům, než aby vedly nekalou konkurenci, a platby napříč nimi možné už jsou.

Tencent Holdings vlastníci čínskou obdobu Facebooku WeChat, která má přes miliardu uživatelů, jež ji obvykle každodenně používají a kupují si přes ni zboží a služby. Každý tedy dostal svůj spotřebitelský profil a prodejci si mohli koupit službu, aby mohli jít po přesně cílených zákaznících. Jenže vláda zavedla něco jako evropská pravidla GDPR. Není to ale nic neobvyklého, ovšem jen, pokud to nedělá Čína.

Návštěvníci sledují propagační video na čínské Mezinárodní výstavě průmyslu velkých dat Expo 2021 v Guiyan v jihozápadní Číně v provincii Guizhou, 26. května 2021. (Photo/Xinhua)

Celý svět dnes ví, jak prakticky celou planetu špehují americké tajné služby, které nutí i všechny firmy, nad nimiž mají vliv, aby do svých zařízení zabudovávaly zadní vrátka, a zmocňují se tím či oním způsobem dat, která sbírají komerční firmy, veřejná správa i jiné subjekty prakticky po celém světě. A dá se čekat, že pokud nebudou v Číně dostatečná omezení na sběr dat, tak ta data tak či onak – ukradená nebo koupená – skončí někde ve skále pod Utahem v úložištích dat o celém lidstvu pod kontrolou amerických tajných služeb. Také proto si Čína začíná dávat na ochranu dat velký pozor.

Toto úsilí o ochranu hospodářské soutěže je rovněž zapotřebí kvůli otvírání čínského trhu světu a zvyšování atraktivity čínského trhu pro zahraniční investory a obchodní partnery, kteří nemusí mít obavy z nekalých praktik místních mamutů nebo zásahů orgánů veřejné správy, které by jim nadržovaly. Jde tedy přesně o to, co se od každé vyspělé tržní ekonomiky očekává.

Též to probíhá v rámci širších snah o vytváření společnosti, v níž striktně platí vláda zákona, před kterým jsou si všichni rovni, kde není jen tak možno zneužívat moc nebo tržní sílu. Je to tedy přesně to, čím se obvykle Západní společnosti vychloubají, že u nich platí, a z čeho obviňují každou „černou ovci“, kterou si vyberou k očerňování a k nátlaku pod záminkou tvrzení, že u ní neplatí. Když to ale platí v Číně, tak je to kupodivu narušení tržní svobody.

Jakmile by Čína připustila, aby její trh ovládly privilegované monopoly diktující ceny, skupující nebo k bankrotu dohánějící konkurenci a přetvářející veřejnou správu na spolupachatele svých protitržních spiknutí, jako je v tom „kamarádíčkovském kapitalismu“ v zemích, které upadly do technické a tržní stagnace – jako třeba USA – díky čemuž je Čína tak dohání a předhání, tak by její rozvojový zázrak a naděje na narůstající prosperitu byla u konce.

Že ta situace, v níž Čína raketovým tempem dohání USA, zatímco Amerika, která bývala ve 20. století hlavním tahounem pokroku, upadla do stagnace a nedovede si před vynořujícími ekonomikami držet náskok, spočívá ve skutečnosti, že v Číně funguje svobodný trh, zatímco v USA už kapitalismus dávno nahradil korporativismus, to všichni zasvěcení dobře vědí.

Proto také nedávno Bidenova administrativa přišla se souborem opatření na ochranu hospodářské soutěže, aby své tržní síly pustila trochu z monopolních otěží a zkusila před Čínou trochu prchat. Své podnikatele doma také straší před tržním prostředím v Číně a v Honkongu např. poukazy na ta „protitržní“ opatření proti monopolně se chovajícím korporacím.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze