„Bojechtivé USA“ by měly přijmout vyšetřování ohledně původu války

Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken se 13. a 14. září účastní rozpravy amerického ministerstva zahraničí ohledně stažení amerických vojsk z Afghánistánu. Americká média předtím poukázala na to, že Antony Blinken musí nevyhnutelně přijmout zodpovědnost za velké selhání přistahování amerických vojsk z Afghánistánu. Očekává se, že Blinken bude při rozpravě čelit intenzivnímu kladení otázek.
Ve skutečnosti se tato rozprava stane oknem pro veřejnost k porozumění původu americké války a k dosvědčení amerického hegemonismu a jejich plánu na „transplantaci demokracie“.

Spojené státy, které mají za sebou historii jen více než 240 let, zahájily a podílely se na více než 200 válkách. Jen v době od skončení druhé světové války od roku 1945 do roku 2001 došlo k 248 vojenským konfliktům ve 153 zemích a oblastech světa, z nichž 201 zahájily Spojené státy, což představuje 81 procent. Není pochyb o tom, že Spojené státy jsou nejbojovnější zemí na světě. Americká DNA sev uplynulých dvou stoletích formovala válkami a vojenskými silami. Aby hájili svou hegemonii, někteří američtí politici se vojensky vměšovali do vnitřních záležitostí jiných zemí, snažili se tam zavést americkéhodnoty a dokonce svrhli politické režimy těchto zemí, čímž se armáda stala významným prvkemamerické hegemonie.
Na druhou stranu mají bojechtivé Spojené státy praktickou ekonomickou povahu. Filipínský prezident Rodrigo Duterte ve svém projevu v roce 2019 poukázal na to, že Spojené státy doufají, že válka budepokračovat, protože ostatní země budou kupovat americká letadla, válečné lodě a kulky, jakmile válka skončí, bude velká skupina lidí ve Spojených státech nezaměstnaná. Co říká Duterte, je pravda.
V posledních dvaceti letech Spojené státy šířily války pod záminkou „boje proti terorismu“ a americké vojenské podniky vydělaly spoustu peněz. Web ruského strategického kulturního fondu zveřejnil na konci srpna článek s titulem „Kdo vydělal na válce v Afghánistánu“, ve kterém se uvádí, že podle seznamu příjemců z války v Afghánistánu zveřejněného americkým nezávislým think-tankem Institut pro reformu bezpečnostních politik, to bylo pět gigantů vojenského průmyslu tedy Lockheed Martin Space Systems, Raytheon, General Dynamics, Boeing a Northrop Grumman, které v uplynulých dvaceti letech dostalyobjednávky v hodnotě 2,02 bilionu amerických dolarů.

V článku bylo poukázáno na to, že obrovské příjmy, které přinesla válka v Afghánistánu vojenskýmpodnikům v USA, jsou ale jen malá část jejich zisků. Podle hodnocení Brownovy univerzity, za všechny vojenské akce po teroristickém útoku z 11. září 2001 zaplatili američtí daňoví poplatníci 6,4 bilionu amerických dolarů, a tyto peníze byly použity v rozpočtu pro pět největších vojenských podniků v čele s Lockheed Martin.
Je zřejmé, že Spojené státy, které dodnes bojovaly ve válce, věří ve vojenskou sílu a získávají obrovské zisky, které potom využívají na vojenské operace po celém světě, což vyvolává obrovské vojenské výdaje. Podle statistiky činily v roce 2020 vojenské výdaje Spojených států 778 miliard amerických dolarů, což představuje 39 procent celého světa. Obrovské vojenské výdaje podporují americkou hegemonii po celém světě a neustále přinášejí války a chaos.
Kromě toho se Spojené státy rovněž pokusily transformovat další země v souladu s jejich vlastní vůlí aprováděly nucenou transplantaci demokracie, což bez výjimky selhalo a nakonec to přineslo hlubokou katastrofu místním lidem. Podle studia Brownovy univerzity zemřelo za posledních 20 let ve válkách nebo vojenských operacích v 85 zemích po celém světě, které zahájily Spojené státy, 929 tisíc lidí. Zeptejte se Ameriky, kde je jejich demokracie a lidské práva, které slíbila. Naopak všude je chaos, chudoba a potíže, které odráží selhání modelu „americké demokracie“.
A spojenci Spojených států, kteří je celou dobu následovali, z toho nic nezískali. Francouzský deník Le Figaro na konci srpna zveřejnil na svých webových stránkách článek s titulem „Poučení z prohry ve válce v Afghánistánu“, ve kterém se uvádí, že stažení amerických vojsk z Afghánistánu znovu prokázalo jednostrannost Spojených států, protože nevzaly v úvahu své spojence při rozhodování a organizování akcí na stažení vlastního vojska.

D.