Kam v této pětiletce půjde čínský zpracovatelský průmysl?

Pracovníci svařují součásti v továrně výrobce automobilů v městě Qingzhou ve východočínské provincii Shandong, 28. února 2021.[Photo/Xinhua]

Zatímco v Západních zemích už delší dobu probíhá proces tzv. de-industrializace, v Číně, ač už jde o značně industrializovanou zemi, industrializace dále pokračuje. A zvláštní důraz se přitom klade na zpracovatelský průmysl. Už teď je Čína dílnou světa, kdy se 11 let po sobě drží jako světově největší výrobce průmyslových zpracovatelských produktů. Chce v tom pokračovat a stanovila si to ve svých strategických záměrech na roky 2021 až 2025, kdy chce vybudovat ještě vitálnější průmysl a klást přitom důraz na vysokou inovativnost.

V současnosti má Čína ve zpracovatelském průmyslu nejkomplexnější průmyslový systém, v němž jsou často obsaženy celé průmyslové řetězce zpracovatelství a vzájemně se doplňující výrobní procesy. Čína také už dávno není jen výrobcem, nýbrž je v čím dál větší míře tím, kdo ty špičkové výrobky a postupy jejich výroby vyvíjí. Výrobci přechází od konceptu „made in China“ – vyrobeno v Číně – na koncept „designed in China“ - zkonstruováno v Číně. Čína tedy nemá zůstat jen dílnou světa, nýbrž se má přeměnit i na konstrukční kancelář světa.

Nový pětiletý plán chce urychlovat industrializaci v nových průmyslech a celkovou informatizaci Číny. Podle čínského ministra průmyslu a informačních technologií, který o tom právě 13.9 vedl tiskovou konferenci, se Čína v následujících pěti letech chystá být „lokomotivou rozvoje světového zpracovatelského průmyslu“ a „také lokomotivou síťových technologií“. Což v USA nejspíše vnímají jako „agresi“, neboť dosavadní jednička rozvoje síťových technologií Amerika tím má být novou lokomotivou světa v tomto oboru odsunuta na druhou kolej.

Ministerstvo klade zvláštní důraz na vrcholnou úroveň nových konstrukčních řešení, kdy se pro to formuluje 14. pětiletý plán pro různé průmysly, jehož zveřejnění se čeká v nadcházejících čtyřech měsících.

Tu pozici největšího zpracovatelského výrobce světa, kterou si Čína 11 let po sobě drží, chce ještě značně posílit, což se až dosud dělo, když zpracovatelský sektor vyrostl z 16,8 bilionu yuanů (asi 2,63 bilionu US dolarů) roku 2012 na 26,6 bilionu roku 2020. Takže 30 procent celkové přidané hodnoty vzniklé každoročně v celém světě ze zpracovatelských výrobků jí pochází z Číny

Čína také vyrábí 41 hlavních průmyslových kategorií zpracovatelských výrobků, což je nejvíce na světě a má tak nejkomplexnější průmyslový řetězec.

A dávno už nevyrábí nějaký průmyslový brak. Přes 40 procent v Číně vyrobených produktů se řadí mezi špičkové produkty a je mezi 500 hlavními průmyslovými druhy zboží.

Také, když nějaký průmyslový výrobek začne být módní, tak než se světoví výrobci rozhýbají, Čína s tím už zaplavuje trh jako elektro-vozy a foto-voltaika, a stala se též místem, odkud globálně přichází vrcholné značky telekomunikačních zařízení.

Podle dosavadních plánů sdělených na uvedené tiskové konferenci se teď Čína chce zaměřit hlavně na novou generaci informačních technologií, novou energetiku a špičková zařízení. Celkem to vše má být o nárůstu konkurenceschopnosti klíčových průmyslových oborů.

Samozřejmě, že ty tradiční průmysly jako strojírenství, stavební materiály a chemická výroba mají růst a zaměřovat se přitom na rostoucí technologickou úroveň a budování solidních celkových průmyslových řetězců.

Čína se rovněž v následujících pěti letech chce předvést světu, jak bere vážně všechny ty závazky ohledně uhlíku a zelenosti, ovšem na tom i vydělat, když různé výrobky, které k tomu budou všude po světě zapotřebí, půjde opatřit z Číny.

Už teď řadu let za sebou pochází 70 procent všech solárních článků světa právě z Číny. Do konce letošního srpna prodala Čína přes sedm milionů elektrických aut, tedy globálně asi jejich polovinu a stala se svým podílem v této výrobě světovou jedničkou.

Čína se na menší ekologickou zátěž prostředí a nízké emise chce v této době hodně zaměřovat a urychlit k tomuto účelu přestavbu svých klíčových průmyslů. Podle ministra Xiao se formuluje tzv. plán zeleného rozvoje průmyslového sektoru v rámci 14. pětiletého plánu 2021 – 2025, který má být v blízké době zveřejněn.

A jelikož v celém světě probíhá digitalizace všeho, tak jak tvrdí čínský ministr a průmyslu a informačních technologií, musí se zpracovatelský průmysl zákonitě rychle digitalizovat a Čína chce být jak tím, kdo bude mít svůj průmysl rozsáhle digitalizovaný, tak tím, kdo ten proces digitalizace bude všude po světě v rozsáhlé míře dělat. Takže celý průmyslový sektor musí projít rychlou digitální transformací a součástí toho musí být pokrytí všeho 5G sítěmi.

Přitom si ministr liboval, jak už v současnosti je ta digitalizace robustní, celý způsob dělání businessu se přetváří a objevují se nové, dosud nevídané, podnikové modely, což má s sebou zpracovatelský průmysl táhnout k ještě výraznějšímu růstu.

Čína si dělá naděje, že by se jí mohlo podařit pohnout se vpřed v průlomových oborech jako polovodičové čipy nových generací, vývoj software pro nová řešení a udělat z takových těch zatím spíše laboratorních záležitostí jako kvantová informatika a pokročilejší způsoby výpočetní techniky standardní průmyslové obory, v nichž povede svět.

Souběžně s tím, ty obory, ve kterých už bylo dosaženo technologických průlomů, avšak jejichž rozvoj v rozsáhlém měřítku je teprve v plenkách, jako nové formy digitálních infrastruktur a plošné nasazení vynořujících se průmyslů, jako umělá inteligence, práce s velkými daty a budování počítačových cloudů, má nabýt ještě rychlejšího tempa než dosud.

V Číně, i přes různé pokusy o překážky kladené na trzích USA a jejich spojenců, se v čím dál více zrychluje průmysl 5G. A Čína se stává více a více soběstačnější v těch čipech, které k tomu potřebuje, což probíhá asi o kus rychleji, než se původně plánovalo. Ale americký nátlak a embarga na hlavní firmy v tomto oboru, jako Huawei, Čínu přinutily, aby se na vývoj takových čipů a budování kapacit pro jich výrobu zaměřila.

Čína nechce těmito technologiemi jen inovovat průmysl, veřejnou správu aj., nýbrž chce rozšířit i nové formy spotřebitelského trhu informací. Vše mají propojit 5G sítě a provázat s cloudy atp.

Plošné pokrývání 5G sítěmi, zavádění internetu věcí při řízení logistiky a výroby, v níž spolu komunikují stroje i kontejnery ve skladech dirigované počítači z pozadí, nabývá teď v Číně rychlé tempo.

Čína je už první na světě v pokrytí 5G terminály, kdy jich v Číně je teď přes 400 milionů. Celkově globálně pokrývá trh 5G základních stanic více než 70 procenty, kdy výhledy na další rozvoj jsou slibné.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze