Budoucnost Čína vidí v robotech a daří se jí

2021-09-18 23:16:09
Sdílej:

Návštěvníci na výstavě pekingské World Robot Expo sledují robota při ortopedické operaci, 12. září 2021. [Photo/Xinhua]

Návštěvníci na výstavě pekingské World Robot Expo sledují robota při ortopedické operaci, 12. září 2021. [Photo/Xinhua]

Čína má ve svém rozvojovém paradigmatu, na kterém chce stavět svoji budoucí prosperitu, tzv. vysoce kvalitní rozvoj, tedy rozvoj tažený více než rozsáhlejší industrializací, zvyšováním produktivity výrobních faktorů, tedy především technickými inovacemi. Že se jí to daří, vidíme na spoustě výrobků, jako jsou všechny ty čínské telefony, komunikační technologie a 5G sítě, jimiž rozčiluje své geopolitické rivaly. Ovšem, aby se z dílny světa Číny, stala dílna světa budoucnosti, musí stát na čele budoucích způsobů výroby a vyrábět produkty, kterým patří budoucnost. Její výroba tedy musí být čím dál více automatizovaná a robotizovaná a její výrobky musí plnit poptávku po automatizaci a robotizaci světa.

Že na robotizaci klade Čína důraz, vidíme ze spousty věcí, jako z toho, že v některých čínských městech si už můžete zavolat robotického taxíka. Před pár dny také v Pekingu skončila čtyřdenní Světová konference robotiky 2021, což byla ještě více než konference čtyřdenní výstava, kde návštěvník mohl získat zážitek jak ze sci-fi, kdy tam všudypřítomní roboti dělali na návštěvníky dojem designem, barvami, šikovností, půvabem a komunikací s nimi se spoustou gest. 152 ze zde vystavovaných produktů fungujících jako inteligentní maskoti a protějšky lidí, se tu odzkoušelo před velikou výstavou Expo 2020 chystanou v Dubaji, kde mají roboti hojně interagovat s návštěvníky, povídat si s nimi jako jejich informátoři, včetně gestikulace aj., a obsluhovat je jako prodavači a číšníci.

Na Světové konferenci robotiky 2021 však kromě toho vystavovali a ukazovali všemožné využití robotů včetně výzkumu kosmu a mořských hlubin, tovární výroby i malých dílniček, od průmyslových megaprojektů po pomůcky pro domácnost. Více než 110 podniků zde předvádělo něco přes 500 produktů pro veškerý průmyslový řetězec a různé obory aplikace.

K hitům patřila ukázka robotického provádění ortopedické chirurgické operace na modelu lidské páteře. Mechanické ruce s perfektním optickým sledováním, kterým počítače zajišťovaly dokonalou obratnost, předváděly k údivu diváků pravé divy. Není to ovšem tak, že by snad robot sám nahrazoval chirurga. Dává to doktorovi jen přesné oko a obratné ruce, nicméně doktor u toho stejně musí být, i když je třebas tisíce kilometrů daleko. Tinavi Medical Technologies Co., Ltd. už takové roboty poskytuje, aby třeba špičkoví specialisté na ortopedii z pekingské Jishuitan Hospital mohli provádět v pohodě operace na druhém konci Číny, i když sami sedí v Pekingu. Takže už ne jen telekonference, ale i tele-operace a špičkoví specialisté už mohou s jemným citem v rukou operovat prakticky napříč celým světem.

Samozřejmě, že vyvinout něco takového mohou jen komplexní mnoha-oborové týmy, v nichž ruku v ruce spolupracují experti na robotiku a mechatroniku s lékaři, biomechaniky a počítačovými experty napříč, firmami, akademickými pracovišti a nemocnicemi. Vše se to provazuje do vzájemně se doplňujících komplexů s umělou inteligencí, 5G sítěmi do jakýchsi soustav, v nichž spousta robotů, dalších automatických zařízení, řídících počítačů v pozadí aj. pracuje autonomně, ale vzájemně komunikuje s ostatními zařízením, aby to vše fungovalo sice každý autonomně, ale kolektivně v souladu jak mravenci v mraveništi.

Tento průmysl se však teprve dostává do tempa, i když rychlého. V roce 2016 se v Číně vyrobilo pouhých 72 000 robotických jednotek, kdy o čtyři roky později už to bylo skoro třikrát tolik, když jich bylo 212 000. Kdyby tyto nárůsty měly jít pořád stejným tempem, tak se během svých životů dočkáme situace, že jen v Číně se bude každoročně vyrábět více miliard robotů než kolik miliard je na světě lidí. Zatím ale loni výrobci servisních a speciálních robotů v Číně vydělali jen 52,9 miliardy yuanů (8,21 miliardy amerických dolarů). Nicméně je to i přes pandemický rok o 41 procent více než v předchozím roce, což je jistě příslib přímo explozivního růstu v tomto oboru.

Zajímavé je také, jaký má ten rozvoj charakter. Trochu se opakuje někdejší model, jak při rozběhu počítačové revoluce v Silicon Valley, kdy maličké garážové firmy financované prozíravými investičními fondy převrátily svět a zaplavily ho osobními počítači a síťovými technologiemi. I současná robotická revoluce v Číně je hlavně záležitostí malých a středních firem, které získávají kapitál přes prozíravé investiční fondy. A že rostoucí inovativní čínský průmysl právě takovýto kapitálový trh nesmírně potřebuje, se odráží v nedávném založení Pekingské burzy, jež se má na získávání kapitálu právě pro takovéto podniky specializovat.

Ma Qinghai, generální ředitel SMC Investment Management China Co., Ltd, tedy právě takového investičního fondu, který malým firmám na jejich vynálezy shání kapitál, si libuje, že šedesát procent toho, co investují, je teď v průmyslu spojeném s automatizací a robotikou, polovodiči, novými energiemi a v biomedicínském oboru. A podle jeho slov se tempo rozvoje robotického průmyslu taženého malými podniku musí ještě značně zrychlovat, neboť za prvních osm měsíců letošního roku přesahoval nárůstu prodejů více než 50 procent.

Ovšem po čínských robotech začíná prahnout celý svět. Viceprezident Siasun Robot & Automation Co., Ltd. Zhang Jin tvrdí, že zámořská poptávka závratně roste a že letos se jim jejich exporty ztrojnásobily. Tato v Shenyangu sídlící společnost jde na export chytře. V zahraničí zakládá pobočky, které pak spolupracují s místními podniky a univerzitami, aby ve spolupráci s nimi vyvinuly přesně takové produkty, jaké sedí na míru těmto jejich zákazníkům a ty jim pak dodává nebo s nimi spolupracuje na společné výrobě a těší se, že tento obor se stane jedním z tahounů nového rozvoje světové ekonomiky.

Podle expertů na konferenci však robotické technologie jejich integrace a potřebné doprovodné inovace v jiných oborech začínají narážet na nové problémy s rozvojem, když se musí řešit integrace do dalších průmyslů, výuky, výzkumu a investičních vzorců a řešení řady problémů s intelektuálním vlastnictvím, nutností interdisciplinárního vzdělání a nesouladu mezi aplikačními scénáři a inovacemi produktů.

Po celé Číně však vznikají inkubátory, v nichž se podničky snaží v robotice zopakovat to, co se kdysi v mikroekonomice povedlo takovému inkubátoru v Silicon Valley. Nejvíce je to možná v pekingském Ekonomicko-technologickém vývojovém parku, který se stává světovou líhní technologických inovací a kooperací průmyslů na inovativních řešeních, v němž je přes 100 robotických menších podniků.

Náměstek ředitele řídící komise tohoto vývojového parku Liu Li slibuje, že místní průmysl robotické a inteligentní výroby se přemění na industriální klastr produkující do roku 2025 ročně hodnotu 100 miliard yuanů.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze