Proč investice americké Black Rock do Číny dohání Sorose k hysterii?

Podle cynických kapitálových redukcionistů je veškerý geopolitický zápas o tom, kdo přiláká více kapitálu. A v tomto smyslu se Číně velice daří. I v době pandemie, kdy se celosvětově přeshraniční kapitálové investice silně propadly, lákala kapitál enormním tempem a i celosvětově jí vedená Iniciativa Pásu a cesty k sobě přitahuje kapitál do přilehlých investičních zón všude, kam sahá. Až to v některých prý liberálních zemí provokuje hlasy volající po McCarthystickém kádrování domácích investorů, zda se příliš nespolčují do investiční spolupráce s Číňany. Ty se k nemalé roztrpčenosti evropského businessu ozývají dokonce i od určitých politických kruhů v Evropském parlamentu. Ovšem nejvíce mediální pozornosti a pokřiku způsobily takovéto výzvy k americkému Kongresu teď v září vytrubované údajnou ikonou toho, co si říká liberalismus, a prý největším filantropem čili dobrodějem světa Georgem Sorosem prosazujícím to, co je teď vyhlašované za ty jediné správné hodnoty Západu.

Šéf spekulativního investičního fondu Soros, začal mediálně a politicky hysterčit, když se obrovitý americký investiční fond Black Rock rozhodl nasypat miliardu svých investic do Číny. Obvinil správce tohoto konkurenčního investičního fondu, že peníze jim svěřené takto mizernou investicí vlastně vyhodili a Číně zlořečil všemi očerňujícími povídačkami, kolik jich je. Je přitom trochu i divné, proč, místo aby se potají chechtal, že jeho konkurent udělal investiční chybu, ho za to veřejně pranýřuje. Jistě mu nejde o to, že jak tvrdí, že firmy, do nichž Black Rock vkládá investice, nesplňují americké standardy investorské kontroly.

Samozřejmě, že tím spustil vlnu pokřiku od čínských médií, která ho obviňovala ze všeho možného včetně toho, že to byl právě on, kdo do velké míry stál za vyvoláním proti-pekingských nepokojů v Hongkongu roku 2019. Jelikož všichni jeho odpůrci na Západě, kteří jsou obvykle označováni za konspirační teoretiky, i když jde občas i o členy vlády jeho rodného Maďarska, Sorose obviňují ze všech uměle vyvolaných rozvratů obvykle označovaných za „barevné revoluce“, které po roce 2000 proběhly, takže kdyby v řádění v Hongkongu neměl Soros prsty, byly by asi hongkongské bouře jedinou barevnou revolucí, za kterou se Sorosovat stopa netáhne. Jenže se táhne velice viditelně a čínská média na to hlasitě poukazovala. Přičemž se dá jistě čekat, že k jeho největším snům patří vyvolat barevnou revoluci v Číně jako takové.

Už na konci srpna byl Soros asi nejhlasitějším kritikem Číny za to, že provedla razii proti monopolnímu chování ohrožujícímu tržní svobodu a férovou konkurenci, kdy to označoval za „protitržní“ a za útok vlády na soukromý sektor. Podle jeho pojetí liberalismu má tedy asi mít prominentní postavení svoboda monopolních a protikonkurenčních praktik. Přičemž kupodivu, ač Black Rocku za investice do Číny zlořečí, tak v těch monopolně se chovajících a svobodný trh v Číně deformujících mega-korporacích měl Soros své investice. Na místě je tedy i otázka, zda přes ně nechtěl provádět rozvrat čínského trhu sloužící jeho predátorským záměrům?

Soros je totiž proslulý, že jak sup či hyena vždy urve svou největší kořist ze zkázy jiných. Z pádů vlád, nepokojů, burzovních krachů, propadů měn, ekonomických krizí aj., přičemž o těchto událostech vždy dopředu ví, anebo se i aktivně účastní jejich umělého vyvolání. Vytvořil k tomu i teorii. Normální teorie rozhodování se zakládají na tom, jak se na základě dostupných informací správně rozhodnout. Sorosova teorie rozhodování je o tom, jak probíhá rozhodování, když rozhodující o něčem podstatném, co ho čeká, neví. Snad bychom ji tedy mohli označit za teorii klamu a kořistnictví.

A Soros si např. urval ohromnou kořist, když vyvolal tržními intervencemi destabilizace různých měn, přičemž nejproslulejší byl jeho úspěšný útok, kterým poškodil britskou libru, z čehož si na úkor Britů urval 1,1 miliardy $. Během asijské finanční krize 1997 z ní nesmírně kořistil a napakoval se na neštěstí Asijců, takže v Asii získal přezdívku „finanční krokodýl“. Ač jeho tehdejší nejproslulejší proti-asijský pokus mu nevyšel, když se pokusil nahrabat si na tom, že podlomí hongkongský dolar. Mazaní hongkongští finančníci ho ale prokoukli a ve spolupráci s vládou mu jeho snahy překazili.

Ale i v poslední době je dost aktivní, jak v útocích a spekulacích proti hongkongskému dolaru, tak i proti měně kontinentální Číny. Rovněž jak, Hongkongu, tak kontinentální Číně už alespoň pět let pořád předpovídá ohromný ekonomický krach. V lednu 2019 z jeho hlediska příliš úspěšného čínského vůdce prezidenta Xi Jinpinga označil za nejnebezpečnějšího nepřítele svobodných společností. Jistě nelze pochybovat, že právě takový krach je jeho největším snem a že tento největší filantrop čili „dobroděj“ planety sní o tom, jak na velké čínské a nejlépe celo-asijské a ještě lépe celosvětové hospodářské krizi nechutně vydělá. A asi by mu vůbec nevadilo, kdyby přitom jeho konkurent Black Rock, o jehož investory má takovou starost, prodělal.

V Číně jsou si jeho motivací velice dobře vědomi, a tak ho třeba čínský Global Times označuje za ekonomického teroristu, vytahují těžko popiratelné pomluvy šířené Sorosovými neziskovkami Open Society Foundations a Human Rights Watch o Honkongu, Číně a Xinjiangu. Ve svém hodnocení Sorose jako zloducha a satanáše vyvolávajícího rozvrat a kořistícího z něj se velice dobře shodují i s vládou Sorosova rodného Maďarska a se všemi Západními odpůrci toho podivného neoliberalismu, jaký Soros přestavuje.

Vkrádá se tedy otázka, jakou zkázu, na kterou se Soros v Číně nesmírně těší, Black Rock svými investicemi ohrožuje, takže díky jeho penězům ta zkáza nemusí nastat?

Ti, kteří si tuto otázku kladou, mají podezření, že může jít o čínský trh s bydlením, kdy výstavba domů a bytů je tam v dost podobné situaci, jako byla před ekonomickou krizí 2008 v Americe. Vybudovala se tam na dluh spousta bydlení, ale zvláště vzhledem k ekonomické depresi při pandemii atp. se trh s nemovitostmi utlumil, ale dluhy zůstaly. Podobná situace v USA vyvolala krach banky Lehman Brothers, který s sebou strhl do těžké krize celé USA i svět. Soros se evidentně těší na dluhovou krizi z propadu trhu s nemovitostmi, která by se mohla přeměnit na čínskou krizi, asijskou krizi a nejlépe světovou krizi, z níž lze kořistit.

Jenže Black Rock vidí příležitost, když levně ty nemovitosti zatížené dluhem skoupí. Získá tak „za babku“ ohromné jmění a zabrání krizi v zemi, kam stojí za to investovat. Chytá se tedy investiční příležitosti ze situace, kdy lze vydělat na bránění ekonomickému rozvratu a vydělávat v ozdravěném investičním prostředí, na rozdíl od Sorose, který chce kořistit z rozvratu.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze