Čínský hospodářský a inovativní zázrak pandemie nevykolejila

Svobodný a férový trh s dobrými podmínkami pro soukromý kapitál je nejspolehlivějším receptem na rychlý ekonomický růst, inovativnost a prosperitu. A praktické případy z historie i současnosti to zřetelně dokládají. Jako byl třeba německý hospodářský zázrak po Druhé světové válce postavený na doktríně ordoliberalismu, kterému se ale obvykle říkalo sociálně tržní ekonomika, nebo jako je současný čínský hospodářský zázrak, který v podstatě stojí na stejné ordoliberální doktríně pěstování svobodného trhu a podmínek pro soukromý kapitál a pro podnikání, jako svého času předchozí „zázrak“ v Německu. Až se vkrádá otázka, jak je to vlastně s těmi svobodnými trhy v tzv. svobodném světě, když je výskyt rychlého ekonomického růstu způsobeného skutečně zdravým a svobodným trhem tak vzácný, že když k němu náhodou dojde, označuje se za zázrak?

Ale v Číně ten zázrak momentálně funguje a její vláda nedávnými ordoliberálními raziemi proti pokusům o monopolní chování některých megakorporací předvedla, že ho jen tak nenechá vykolejit narušováním svobodného a férového trhu snahami o vytváření monopolů či oligopolů nebo monopsonů. Je přitom zábavné, že na Západě zejména média ale i takoví jako tržní predátor a kazatel té jediné pravé svobodné společnosti Soros, tuto ochranu férové konkurence označili za „protitržní“.

Ale právě vydaná zpráva vrcholné organizace samotných čínských soukromých podnikatelů Celo-čínské federace průmyslu a obchodu to vidí tak, že soukromý čínský business zažívá zlepšení podmínek pro podnikání v důsledku rostoucí vitality trhu a podnikatelského prostředí, když se vyvíjí protitrustové úsilí. V čem majitelé a ředitelé soukromých společností zapojených do sestavení této jejich zprávy vidí teď největší problém, jsou rostoucí ceny surovin a nejistota ve světových dodavatelských řetězcích.

Uvedená zpráva nebyla zprávou o veškerém podnikání v Číně, zmíněná federace vydá ještě více zpráv, aby celou tuto problematiku pokryla, přičemž tato konkrétní v sobotu vydaná zpráva se týkala 500 vrcholných čínských soukromých firem. Ty za poslední rok vykázaly výnosy 35,12 bilionu yuanů (5,43 bilionu $), tj. meziročně došlo k nárůstu o 16,39 procenta. Jejich čistý zisk dosáhl 1,97 bilionu yuanů tj. nárůst o 41,4 procenta a celková hodnota aktiv dosáhla 50,73 bilionu yuanů, tj. meziroční nárůst o 37,25 procenta.

Aby se společnost do první pětistovky soukromých čínských společností dostala, musela letos překročit hodnotu 23,5 miliardy yuanů, tj. o 3,3 miliardy více než loni. Hodnota aktiv devadesáti osmi z vrcholných 500 překročila 100 miliard yuanů a mezi takové letos přibylo 18 společností.

Na špičce té vrcholné pětistovky se už po šest let drží ďábel z nočních můr amerických geopolitiků, příliš tržně a technologickými inovacemi úspěšná Huawei Technologies Co., následovaná firmami jako JD, textilní obr Hengli Group, Amer International z oboru informatické elektroniky a Alibaba Group, která byla mezi těmi, které dostaly pokuty za porušení férové konkurence snahami o monopolní deformaci svobodného trhu. Jen tato pětice podniků měla za uplynulý rok výnosy přesahující 600 miliard yuanů.

Kapitáni čínského soukromého průmyslu při posuzování současných výhledů nešetřili chválou: „My soukromé podniky čerpáme značnou důvěru z rostoucí podpory, jakou tato země soukromým firmám poskytuje, zvláště když nás vrcholní vůdci Číny podněcují, abychom se svými businessem směle razili vpřed, a ujišťují nás, že hřiště pro soukromé firmy poroste,“ říkal Linang Wen’gen předseda správní rady vůdčí strojírenské firmy Sany Group, která je 53. v seznamu té pětistovky.

Předseda maloobchodní a realitní společnosti Better Life Group Wang Tiang chválil ordoliberální zásahy ve prospěch svobodného trhu a férové konkurence: „Čína v poslední době vystupňovala protitrustové úsilí a regulace všech druhů neférové konkurence. Tyto snahy pak poskytují zákona dbalým společnostem větší prostor pro rozvoj a spolu s tím rozhýbávají efektivitu soukromých společností a tržní ekonomiky.“

Soukromý sektor je už řadu desetiletí hlavním tahounem čínského hospodářského zázraku. Podle Ministerstva průmyslu a informačních technologií přispívají soukromé společnosti v průměru 50 procenty k daňovým výnosům, 60 procenty k HDP, 70 procenty k technologickým inovacím a 80 procenty k zaměstnanosti ve městech.

Zpráva Celo-čínské federace průmyslu a obchodu rovněž uváděla, že asi 90 procent z těch 500 vrcholných soukromých společností prošlo digitální transformací. Počet jejich platných patentů meziročně vzrostl o 3,64 procenta a platné registrace domácích obchodních značek meziročně vzrostly o 36,06 procenta.

Klíčové technologie 394 z těchto společností pochází převážně z nezávislého výzkumu a vývoje. Mezi těmi 500 vrcholnými je i 229 společností, u nichž zaměstnanci výzkumu a vývoje obnáší přes 3 procenta jejich personálu a u 120 společností to přesahuje 10 procent všech zaměstnanců.

A to vše je podle Lianga ze San spojeno s tím, že z Číny se stal vůdce čtvrté průmyslové revoluce: „Čína se kromě zlepšení tržního a podnikatelského prostředí stala spíše vůdcem čtvrté průmyslové revoluce, než aby se tou revolucí nechala jen vést, a ta spočívá hlavně na digitální ekonomice. Spousta čínských společností věnuje čím dál více pozornosti využití technologií 5G, umělé inteligence, zpracování velkých dat i technologiím nových energií a baterií, aby se držela globálně na špičce,“ říkal.

Ovšem ne všechno budí optimismus. Současná krizová doba je do velké míry o nejistotě a překonávání potíží. Místopředseda této federace Hunang Rong to připomínal, když říkal, že přes 50 procent soukromých firem z té vrcholné pětistovky říká, že pandemie COVID-19 má na jejich business značné dopady. Navíc 43,8 procenta říká, že jim hrozí dopady nestabilních globálních průmyslových a dodavatelských řetězců.

Ten rozvrat dodavatelských řetězců a přetížení dopravních uzlů s sebou přináší problémy s obstaráním surovin a energií a jejich ohromně rostoucí ceny. Proto mluvil i o tom: „Dopad růstu cen surovin byl rovněž významný. Mezi nákladovými faktory s dopady na rozvoj těch 500 vrcholných soukromých společností se během letoška nárůst cen surovin vyšplhal ze třetího nejvýznamnějšího místa na první místo. Více než 300 z těch podniků bylo právě těmito cenami postiženo nejvíce a to je o 32 více než v předchozím roce,“ říkal Hunang Rong.

„Země ale přijímá série opatření, aby soukromým společnostem pomohla tyto problémy překonat, aby se u nich rozběhl dlouhodobý kvalitní rozvoj,“ dodal.

O řadě z těch opatření jsme už v minulosti psali. Třeba o urychleném budování plynovodů a přepravních cest k zajištění dostatku plynu ze sousedních zemí, dodávky strojního vybavení do těchto zemí, aby svou těžbu rozšířily, urychlené budování železnic k dovozu surovin, jako chemických výrobků z Ruska. Zejména však uvolnění strategických zásob surovin země, čímž se podařilo srazit ceny např. rud a ropy a udržet výrobu na potřebné výši.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze