Elektrická síť čínsko-laoské železnice už k radosti místních funguje

Letecká fotografie pořízená 2. července 2021 ukazuje část rozestavěné Železnice Čína-Laos v autonomním kraji Ning’er Hani a Yi v městě Puer v jihozápadní čínské provincii Yunnan. [Photo/Xinhua]

Čína se při budování prosperity jak u sebe doma, tak v zemích se kterými na společné prosperitě spolupracuje, do velké míry soustřeďuje zejména na budování dopravních a energetických infrastruktur sloužících jako výchozí opora růstu, po kterých se pak další ekonomická prosperita šplhá ekonomicky vzhůru jak „popínavá rostlina“. Až jí to chytrolíni vyčítají, že toho staví více, než může být zapotřebí a než se může vyplatit, což mj. říkají i o rozsahu Iniciativy pásu a cesty BRI.

Zrovna teď však ve světové ekonomice nastala situace, že téměř celosvětové patří k problémům to, že logistické kapacity a infrastruktury nestíhají zátěž, jakou by od nich světový dodavatelsko-odběratelský řetězec chtěl, včetně logistických kapacit podél železničních spojů Eurasijského pevninského mostu, tj. jedné hlavních větví BRI, kde jsou problémy zejména s logistikou na evropské straně nestíhající odbavování zboží mezi železnicí a návaznou distribucí. Naštěstí ty „předimenzované“ čínské kapacit jakž takž stíhají a svět svými výrobky Čína do velké míry zásobuje. A energetika se teď stala dalším úzkým hrdlem ekonomického oživení většiny světa.

Budování těchto infrastruktur je tedy více než opodstatněné. Jednou z důležitých budovaných větví BRI jsou železnice z Číny do jižní Asie, která má nastartovat prosperitu přilehlých jihoasijských oblastí a zrychlit dopravu, která může vynechat plavbu podél východoasijského pobřeží a odbavovat ji z jihoasijských přístavů. K tomu patří i rozestavěná Železnice Čína-Laos, kdy elektrická rozvodná infrastruktura zde už byla dokončena. Laos se tím přemění z vnitrozemského státu odloučeného od moře a dalších dopravních tras na spojovací článek transkontinentální dopravy, kde bude pro rozvoj jeho ekonomiky i dost energie.

Ta elektrická rozvodná síť představuje 2 220 stožárů vysokého napět s 936 km závěsných vedení táhnoucí se kolem 24 stanic trakčního napájení. Čínskou část financuje a provozuje Jihočínská rozvodná síť (CSG) a laoskou část financuje a provozuje společný čínsko-laoský podnik zaměřený na investice do energetiky. Stavba se netáhne vždy krajinou, kde něco budovat je snadné. Přes polovinu těch elektrických vedení se muselo postavit přes horské krajiny. Protože šlo často o stavbu v divoké přírodě, přistoupilo se k tomu, jak je teď u čínskými společnostmi vedených projektů zvykem, environmentálně citlivě. V takovém prostředí se při stavbě stožárů nezarovnával terén, ale základy se jim stavěly v různých výškách, aby se původní tvar terénu nenarušil a stavbou dotčený povrch byl pak osázen vhodnými druhy trav.

Vedení se vyrovnávalo různými výškami stožárů od 30 metrů vysokých po 80 metrů vysoké a nikoliv narušováním rázu krajiny s citlivým přístupem k místní vegetaci a s ponecháním přirozených průchodů zvěře. „Třpytivá voda a bujnou vegetací porostlé hory se považují za neocenitelnou hodnotu jak v Číně, tak v Laosu,“ komentoval tento seriózně ekologický přístup prezident investiční společnosti a vedoucí tohoto projektu Huang Wengang. Možná by si to mohl přečíst i britský premiér Boris Johnson, který vyzýval Západ rozběhu konkurenčního projektu k BRI, kde ty infrastrukturní trasy nebudou tak „smrduté a zamořující životní prostředí“ jako ty čínské. Tato elektrifikovaná ekologicky přívětivá železnice má přinést udržitelný rozvoj a prosperitu do celého pásu území táhnoucích se kolem ní.

K tomu, aby trasa a elektrické sítě kolem ní byly nejen postaveny environmentálně šetrným způsobem, ale aby se jako takové provozovaly a pomáhaly v okolí rozvoji právě tak šetrné ekonomiky, jsou školeni zaměstnanci a manažeři z Laosu, kteří to teď budou mít na starosti. Veškerá bezpečnost a zvládání ekologických rizik zde bude muset probíhat podle čínských norem, které jsou v současnosti dost přísné.

Kvalifikovaní zaměstnanci zapojení do projektu si v něm pochvalují finanční ohodnocení, že dovední pracovníci vydělávají více než dvojnásobek platu obyčejných pracovníků a šikovnost se zde značně oceňuje. Ti lidé, kteří se zde osvědčili, si během stavby osvojili řadu nových dovedností, o kterých se předpokládá, že budou na zdejším trhu práce během následné industrializace a budování dalších infrastruktur vysoce žádané.

Železnice Čína-Laos zákonitě přinese ekonomický vzestup a s ekonomickým růstem je neoddělitelně spjatá vyšší spotřeba energie a všeobecná elektrifikace opírající se o tuto vznikající rozvodnou síť, což vyžaduje rovněž vyškolení dostatečného počtu místních profesionálů, kteří se o to postarají.

Momentálně projekt zaměstnává značné množství místních lidí často za peníze vysoko nad místními poměry, jde však o jednorázový projekt. Nicméně tito lidé se zřejmě o další práci bát nemusí. V návaznosti na to se rozeběhne značná elektrifikace a industrializace Laosu a zdejší trh práce po lidech s jejich dovednostmi bude prahnout.

Projekt této železnice a rozvodných sítí samozřejmě sám o sobě potřeboval síť místních silnic, které tam ale nebyly, a tak jako jeho vedlejší produkt vzniklo propojení místních vesnic silničními sítěmi, a ty se teď tedy motorizují a propojují mezi sebou i s městskými trhy s veškerým vzestupem produktivity, který to s sebou nese.

Místní obyvatel Bounxay Nuhuexong z vesnice Huang Phae v kraj Muaeng Xay v provincii Oudomxay to komentuje: „Předtím nám do vesnice vedla jen jedna úzká cesta, která když napršelo, tak se rozbahnila, což je tu často. Po té nové štěrkované silnici teď můžeme snadno jezdit traktory a převážet rýži do Muaseng Xay.“ Jiný si libuje, jak teď mohou snadno prodávat hovězí do Číny, když nemusí čekat na vlaky místních lokálek.

K čemu to má všechno vést řekla výstižně předsedkyně správní rady laosko-čínské společnosti, která vede projekt na laoské straně Yang Ronghui: „Úzce spolupracujeme s čínskou EDL na zajištění napájení železnice elektřinou a tu Laosko-čínskou železnici vybudujeme jako svoji cestu k prosperitě.“

Elektrická síť už byla zprovozněna, ale železniční trať jako celek ještě ne. Čeká se však, že do konce roku 2021 na ní bude otevřen provoz, čímž se otevře i cesta ke vzniku nesčetných příležitostí pro ekonomický a sociální rozvoj v místní oblasti. Také to perspektivně povede k propojení Laosu s mořským pobřežím a s tamními přístavy i k většímu zpřístupnění těchto přístavů pro Čínu s možností vyhnout se dlouhým plavbám podél čínského pobřeží. Místní lidé se propojí se zbytkem země s Čínou i zbytkem světa, kde za dobrou cenu uplatní své výrobky a nakoupí si odtud, co potřebují.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze