Krize mívají očistnou funkci. Čeká USA očistec státního bankrotu?

Fotografie pořízená 26. srpna 2021 ukazuje Bílý dům ve Washingtonu D.C. ve Spojených státech. [Photo/Xinhua]

Svět právě prožívá druhou fázi globální ekonomické krize, jejíž první fází byla pandemická ekonomická deprese. Ovšem říká se, že každá ekonomická krize s sebou přináší též přínosy, neboť se v ní zhroutí a zbankrotují různé nefunkční struktury, ukáží se funkční struktury, do kterých je třeba investovat a posilovat je, neboť ty přinesou budoucí prosperitu, a že prostě díky tomu může přijít nový čas, v němž se všechno vylepší, nicméně že to zotavování bývá svízelné, neboť není možné bez takové obtížné strukturální nápravy. A ukazuje se, že i ta pandemií vytvořená deprese plní stejnou nápravnou funkci jako standardní hospodářské krize způsobované ekonomickými cykly.

Co se týče nadcházejícího zotavení, existovaly dva tábory: Jeden tvrdil, že dojde k tzv. zotavení po V křivce, tj. po strmém propadu se vše obrátí stejně strmě nahoru a rozběhne se jako znovu zapnutý stroj. Druzí tvrdili, že vzniklý rozvrat dodavatelských řetězců a další rozvratné působení propadu ekonomických procesů nebude snadné napravit, nějakou dobu potrvá a bude svízelné. A teď, když už globální zotavení probíhá, jsou i ti zastánci hypotézy o překonávání potíží po rozvratu překvapeni, jak moc měli pravdu a jaké ty potíže jsou a vybavují se jak seriál v mnoha dílech.

Začalo to globální logistickou krizí dopravy, kdy se globální doprava a logistika ukázaly být pro takové zátěžové testy nepostačující a celkově pro potřeby moderní společnosti nedovyvinuté, kdy na odstranění tohoto se usilovně pracuje. Nyní svět trápí globální energetická krize, kdy jak se ukazuje, energetické systémy celého světa jsou nedostatečné a často i jen nepřipravené na situaci, když se např. kvůli nákladům na skladování paliv a údržbu odstavených elektrárenských bloků, aby se i během deprese udržela vysoká rentabilita, nedělaly zásoby ani údržba nevyužitých kapacit. Kdy podobná situace byla i v logistice, neboť během pandemické deprese se hromadně šrotovaly třeba nevyužité lodě a v současnosti nemá lodní doprava potřebné kapacity.

A skoro po celém světě je energetika též ohromně pod-investovaná. Teď mají s energetikou však problémy i země, které naopak na rozdíl od zbytku světa, měly energetiku prozíravě mezi hlavními prioritami, jako Čína. Nyní, když už začala logistická krize poněkud slábnout a zácpy lodí u přístavů přestaly být tak veliké, se ale kvůli energetice znovu začínají lodní zácpy tvořit a ceny přepravy stoupat, protože lodě nestíhají vozit tolika uhlí, kolik by elektrárny – zejména v Asii – potřebovaly.

Nicméně bankrotují a hroutí se i různé instituce. Celý svět se např. strachoval, že kolaps čínského developera Evergrande položí světový finanční systém stejně, jako ho kdysi položil kolaps Lehman Brothers. Nicméně Čína s jejími finančními rezervami i pomocí mezinárodních investorů, kteří v tom vidí příležitost, jak se uchytit na perspektivním čínském trhu, zřejmě nedopustí na svém trhu takový rozvratný krach a situace se průchodným způsobem vyřeší.

Finanční globální systém a systémy státních financí jsou vůbec churavé a nějakou krizovou nápravu by zasloužily, kdy současným způsobem odkládání nutnosti nápravy, tiskem nových peněz a inflací brání např. potřebným investicím do energetiky. Ovšem je tu jedna instituce, která by nápravu určitě potřebovala, a o bankrot si už dávno říká. Tou je samotná federální vláda USA. A také po krachu v Afghánistánu a rozvratu spojenectví s EU a s NATO, je už i státní bankrot jako další propadák americké vlády ve hře.

Nedávno už jsme informovali o dohadování v americkém Kongresu, kde ministryně financí kongresmanům vysvětlovala, že dluhový strop může vést jen ke státnímu bankrotu, neboť USA vlastně už v platební neschopnosti jsou, když nejsou schopny z vlastních výnosů obsloužit své úvěry a musí si na staré dluhy půjčovat dluhy nové. 5. října varoval ekonom Bílého domu, že nezdvihne-li Kongres vládě dluhový strop, musí přijít vyhlášení platební neschopnosti, které zákonitě přinese světovou finanční krizi.

„Takový bankrot by měl vleklé finanční a ekonomické dopady. Finanční trhy by ve Spojené státy ztratily důvěru, dolar by oslabil a akcie by se propadly,“ varoval během zasedání Rady ekonomických poradců Bílého domu tento ekonom a vystavil to na blog.

„Kreditní rating USA by se téměř s jistotou snížil a úrokové sazby by všeobecně vzrostly i pro spoustu spotřebitelských půjček,“ tvrdil s dodatkem, že tyto a další dopady by v USA vyvolaly ekonomickou recesi.

Spolu s tím by se globální ekonomika, která se opírá o silnou americkou ekonomiku, mohla propadnout do finanční krize a recese a v důsledku toho by se i americká platební neschopnost, prudce urychlila.

„Takový bankrot by vyslal rázové vlny napříč globálními finančními trhy a nejspíš by způsobil celosvětové zmrazení úvěrových trhů a propad akcií. Po celém světě by se zaměstnanci propouštěli z práce,“ sliboval ekonom.

Upozorňoval, jak finanční krize 2008 rozvrátila globální ekonomiku, což pak mělo zpětné dopady na tu americkou, přičemž vyjádřil přesvědčení, že krize tažená bankrotem USA má potenciál globální ekonomiku dosud nezotavenou z pandemie rozvrátit ještě destruktivněji.

Obchodování na Newyorské Akciové burze ve Spojených státech 19. srpna 2021. [Photo/Xinhua]

„Dluhový strop není politický fotbal a neměl by se jako takový používat. Důsledky jsou příliš hrozné,“ varoval.

Toto varování ekonoma Bílého domu navazuje na předchozí chmurnou předpověď ministryně financí Janet Yellen, že si je jistá, že pokud Kongres dluhový strop nezvedne, tak se americká ekonomika zhroutí do recese.

Yellen americkým zákonodárcům hrozila, že dluhový strop musí suspendovat či zvednout do 18. října, kdy její ministerstvo vyčerpá svá mimořádná opatření. Těmi mimořádnými opatřeními je myšleno něco, jako když člověk ve finanční nouzi začne nosit svůj majetek do zastavárny, a tak se americká vláda teď financuje, když má od 1. srpna zase dluhový limit, takže si nesmí brát nové půjčky na splácení těch starých a svůj faktický bankrot tak maskovat. Dluhový strop se týká všech zákonných závazků vlády včetně sociálního zabezpečení, nemocenské, úroků ze státního dluhu a dalších plateb.

Očistná funkce, jakou mívají ekonomické krize, tedy během zotavení může začít účinně fungovat. Během historie krize vyvolané epidemiemi způsobily i pád nejedné z říší a současné rádoby globální impérium USA v poslední době o své říšské postavení evidentně přichází, a celkový mocenský, ekonomický a finanční řád se musí zákonitě renovovat, tak se těšme, co nám neviditelná ruka historie přinese.

Závěrečná poznámka: Právě přišla zpráva, že americký Senát dočasně, než bude dosaženo trvalejší dohody, zvýšil vládní úvěrový strop o 480 miliard $.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze