Výuka čínštiny je stále populárnější mezi kubánskými školáky
V průběhu mojí poslední návštěvy karibského ostrova Kuba v roce 2019 si bylo možné všimnout toho, jak si tam čínské obrázkové písmo nachází především mezi mladými lidmi svou oblibu, ať už čínské znaky viděl člověk v knihkupectvích, či antikvariátech Havany, kde byly k mání pestré dětské komiksy, které byly psány španělštinou a čínštinou, nebo bylo čínské obrázkové písmo součástí nápisů na obchodech či restauracích, především v čínské čtvrti v Havaně, ale i jinde, třeba na periferii tohoto velkoměsta.

Jistá móda učit se čínsky se na Kubě objevila nedávno, a to po rozmachu kubánských vztahů s Pekingem a také založením prvního Konfuciova institutu v Havaně v roce 2009, kde nyní několik stovek převážně mladých lidí studuje čínštinu. Jejich motivy jsou různé, chtějí v budoucnu například získat studijní stipendium a studovat přímo v Číně, někdo z nich se chce například živit průvodcovskou činností a v Havaně provázet skupiny čínských turistů a další studují tento poměrně těžký jazyk na „stará kolena“ a z čiré zábavy. Ke studiu mandarínštiny je přitom původně přitáhlo leccos, u někoho to byl třeba zájem o tradiční čínskou medicínu, čínské jídlo, nebo třeba tradiční asijská bojová umění.
Nedávno se v centru kubánského hlavního města začala skupina 15 dětí základních škol učit čínsky prostřednictvím komunitního projektu vyvinutého Domem čínských umění a tradic. Přitáhla je k tomu především četba španělsko-čínských časopisů, sledování televizních seriálů nebo dokumentů o starobylé čínské kultuře a podobně.
Jeden kubánský školák z Havany se podle kubánských médií během pandemie učil doma obrázkové čínské písmo. Předtím chodil každou sobotu ráno do Barrio Chino, tedy čínské čtvrti v Havaně, o které jsem psal zde http://czech.cri.cn/society/3887/20210830/698564.html , která se nachází jen pár bloků od malého bytu, kde školák žije se svou rodinou. Tam ho základy čínštiny učila kubánská učitelka. Motorem malého chlapce pro to, aby se učil právě tento jazyk, bylo jeho seznámení a následná obliba čínské kaligrafie.

Chlapcova učitelka, čtyřiadvacetiletá Diana Llanesová, se jazyk učila podle kubánských médií se svými čínskými spolužáky na škole cestovního ruchu a své dovednosti dál zdokonalovala v havanském Konfuciově institutu.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou stále lepší, takže pro lidi je podle slov zmíněné kantorky opravdu praktické naučit se alespoň základy čínštiny, protože je Čína důležitou zemí pro kubánský cestovní ruch a poskytuje také ostrovu zásadní investice.
Na Kubě zahrnují jazykové programy na základních a středních školách jako druhý jazyk pouze angličtinu. Skupina dětí a mladistvých v hlavním městě však navštěvuje hodiny čínštiny, které vyučují čínští rodilí mluvčí z havanského Konfuciova institutu.
Zásadní význam existence tohoto institutu v Havaně pro šíření čínského jazyka v Karibiku nedávno potvrdil i kubánský velvyslanec v České republice Danilo Alonso, zde http://czech.cri.cn/communication/3888/20210622/679358.html, který uvedl, že v rámci akademické spolupráce Institutu Konfucius Kuba kooperuje s Pekingem a pochopitelně i existují výměnné pobyty mezi univerzitami obou zemí. „V naší zemi, s ohledem na historii a tradici, se životní styl velice liší od Číny. Proto musíme vše analyzovat a probádat,“ dodal nedávno v Praze Alonso s tím, že je třeba se poučit i z toho, co v Číně nebylo úspěšné, protože se jedná o neustálé vzájemné učení a čerpání nových poznatků.
Jednou za čas pořádají samotní profesoři a studenti Institutu Konfucius takzvaný Den otevřených dveří, kde seznamují návštěvníky s funkcí a záměry tohoto jazykového centra. Návštěvníci si mají možnost poslechnout vše o jazykových kurzech a pak si mohou zahrát třeba čínskou stolní hru Wei Qi, mohou si vyzkoušet umění kaligrafie, anebo se věnovat poslechu čínských písní.
„Institut byl založen 30. listopadu 2009. Od té doby prošlo našimi třídami více než 6000 studentů, kteří si osvojili různé úrovně čínského jazyka,“ řekl nedávno v čínských médiích kubánský ředitel Institutu Konfucius Yorbelis Rosell.

V Havaně se ale konají také intenzivní kurzy i na žádost některých kubánských státních organizací, například celní služby, organizací zabývajících se mezinárodním obchodem, tedy i samotnými projekty spolupráce s Pekingem, jako je například stavebnictví, doprava, zemědělství, komunikace a podobně.
Nejenom kubánští školáci, ale pochopitelně i další mladí lidé v produktivním věku se formou hry seznamují se starověkou čínskou kulturou, kterou propaguje 22 čínských učitelů a šest Kubánců, kteří v ústavu pracují.
Konfuciův institut na univerzitě v Havaně každoročně slaví své výročí založení a při té příležitosti otevírá své brány veřejnosti, což mnohdy způsobuje příchod nových kubánských studentů se zájmem o čínský jazyk a kulturu.
Institut nabízí jazykové kurzy různých úrovní, od základních až po pokročilé, stejně jako pro teenagery ve věku 14 let a pro dospělé starší 18 let.
„Institut je mostem přátelství mezi dvěma národy, protože tím, že se kubánští studenti učí čínský jazyk a poznávají prostřednictvím něho čínskou kulturu a historii, poznávají také odlišnosti lidí, respektují je a jsou schopni poté vytvářet silnější přátelské vztahy,“ uvedl nedávno Rosell.
Jeho slova mohu nakonec potvrdit i já, neboť jsem se při svém téměř dvouletém pracovním pobytu v Číně setkal celkem náhodně v Pekingu se sympatickou čínskou kantorkou, která určitý čas žila a pracovala v Havaně, a to právě ve zmíněném institutu. Protože nevládnu čínštinou, hovořili jsme spolu španělsky a tato učitelka mi potvrdila fakt, že zájem o čínštinu právě na Kubě a zejména mezi mladými lidmi, opravdu stoupá. Potvrdila mi tedy to, co jsem před časem postřehl v dalekém tropickém Karibiku také já.
Radovan Rybák, zvláštní zpravodaj CMG v Praze