USA brání dalším firmám v záchraně světového trhu s čipy

Není to moc dávno, kdy jsme referovali, jak federální vláda USA znemožnila rychlé zotavení světového trhu čipů s navazujícím zotavením dalších průmyslů, jako třeba automobilového, když americké společnosti Intel zabránila rozjezd projektu v Číně, díky němuž by se zotavení trhu čipů a navazujících globálních dodavatelských řetězců nesmírně urychlilo. Tím však tato hra nekončí.

Ač když spolu nedávno vedli prezidenti Číny – Xi – a USA - Biden – rozhovory, přičemž byla jejich rozmluva plná příslibů ekonomické spolupráce a normálních tržních vztahů, tak se ukazuje, jak si USA představují svobodný a otevřený globální trh a upřímnou spolupráci na zotavení světové ekonomiky. Podle jejich představ globální ekonomika musí evidentně mít feudální charakter a nesmí se ponechat svobodné konkurenci a svobodným rozhodnutím tržních účastníků s kým uzavřít partnerství a spolupráci. Stejně jako se před nástupem svobodného kapitalismu možnost podnikat v nějakém významném oboru udílela jen jako feudální privilegium a možnost podnikat v zemědělství jen jako feudální léno k využívání půdy, stejně jsou Spojené státy odhodlány globálně přidělovat právo podnikat ve špičkových technologiích jen jako feudální léno svým vazalům.

Zrovna tak, jako ve špičkových síťových komunikačních technologiích nesmí podnikat nikdo, kdo není věrným vazalem americké vlády, takže když se čínská společnost Huawei propracovala k technologické špičce v tomto oboru, tak se svým podnikáním na technologické špičce bez řádného USA uděleného privilegia – jako by světový trh byl svobodný - stala narušitelem amerického feudálního řádu a musí proti ní být zavedeny sankce.

Teď se však pro washingtonské feudály objevila příležitost vytvořit nové léno. Svět potřebuje zachránit globální ekonomiku před nedostatkem čipů. To se ale nemůže nechat na svobodném trhu. Dá se na tom dobře vydělat a vydobýt si výhodné tržní postavení, proto se do takového podnikání smí pustit jen věrní vazalové. Intel tudíž nesmí zachránit světový trh čipů ve spolupráci s čínskou firmou, ač by to bylo rychlejší a levnější než Washingtonem nařízený postup. Dlouhé prsty amerických feudálů však sahají všude po „svobodném“ světě, proto teď podobný příkaz jako americký Intel dostal jihokorejský výrobce čipů provozující své závody i v Číně.

Vrcholný světový dodavatel paměťových čipů jihokorejská SK Hynix po americkém tlaku zastavila instalaci nových výrobních linek do závodu v provincii Jiangsu, ve kterém firma zatím vyrábí asi 40% svých DRAM čipů, referuje o tom Nikkei. Jde o zařízení pro výrobu čipů extrémně ultrafialovou mikro-litografickou technologií, tedy s ohromnou hustotou.

Svůj už rozpracovaný projekt, do kterého investovali nemalé prostředky, a který jim měl zakrátko hodně vynášet, tedy znehodnotili, již vložené prostředky vlastně vyhodili a výnosů, na které se těšili, se zřekli. Samozřejmě, že tím i prodloužili zotavení globálního trhu pro celý svět. Čekala by je ale zřetelně větší zkáza, kdyby se nepodrobili feudálnímu řádu a neposlechli kmotry z Washingtonu, kteří globálně „svobodnému světu“ určují, kdo a kde smí jaké technologie vyrábět.

Společnost se podvolí a utrpí tuto ekonomickou katastrofu prý v důsledku amerických opatření, která „omezují čínský přístup k pokročilým technologiím, které by mohly posílit jejich vojenskou sílu.“ A extrémně ultrafialová mikro-litografie (EUV) je pro čínské, tedy nikoliv vazalské podniky americkými feudály zakázaná. Holandský výrobce zařízení pro výrobu čipů ASML musel pod americkým nátlakem už v roce 2019 zastavit naplánovanou dodávku výrobních linek pro čínského výrobce čipů Semiconductor Manufacturing International Corp. Také prý pod stejnou záminkou možného posílení čínské vojenské síly.

Je to jen další ilustrace toho, že když před pár dny mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijan na tiskové konferenci v Pekingu tvrdil, že „koncept národní bezpečnosti teď USA dost přetahují,“ když kazí plány na rozšiřování svého podnikání i takovým mamutům polovodičovým technologií jako je americký Intel, tak vůbec nepřeháněl. Lijian tehdy tvrdil, že USA zneužívají národní bezpečnosti jako prostředku k „budování obchodních barikád“. Rovněž Bidenovu administrativu obvinil, že donutila společnosti Samsung a Taiwan Semiconductor, aby jí vydaly „citlivé informace“ týkající se svých dodavatelských řetězců.

Před týdnem vyšlo najevo, že Intel chtěl „použít továrnu v Chengdu v Číně k výrobě křemíkových substrátových základních disků.“ Zajímavé je, že to je výroba jen surovin, nikoliv samotných špičkových čipů, ale má-li sahat dodavatelský řetězec do Číny, je to pro Washington nepřijatelné. Radši způsobí zpomalení světového oživení a vydá ohromné vládní prostředky slíbené Intelu, aby potřebnou výrobní kapacitu vybudoval nově v USA a nevyužil čínskou kapacitu, která je rychle k dispozici.

Teď tedy, jak Intel vysvětloval Bloombergu, musí hledat „jiná řešení, která také pomohou uspokojit ohromnou poptávku po polovodičích kriticky důležitých pro inovaci ekonomiky.“

Firma slibovala: „Intel a Bidenova administrativa mají společný cíl řešit probíhající nedostatek mikročipů postihující celý průmysl, a tak jsme spolu s americkou vládou prozkoumali mnoho možných přístupů. Zaměřujeme se na významnou už probíhající expanzi zavedených výrobních činností v oboru polovodičů a plánujeme investovat desítky miliard dolarů do nových závodů na výrobu substrátových základních disků v USA a v Evropě.“

V amerických médiích se množí zprávy o tom, jak se americké firmy, které si dovolují investovat do výroby polovodičů v Číně, stávají předmětem lustrací a prověřování Bílým domem.

Dochází přitom ke konfliktům mezi americkým businessem a mocenskými geopolitickými hráči Washingtonu. Nejenže americké firmy budují v Číně své výrobní kapacity a vstupují do společných podniků s podniky čínskými, ale také americké firmy, které shání rizikový kapitál pro start-upy v poslední době rády opatřují kapitál pro rozběh nových čínských polovodičových společností. Wall Street Journal píše, že pro takové nové čínské výrobce čipů americké investiční firmy vybraly mnoho „miliard“.

Píší, že mezi lety 2017 až 2020 už došlo k více než 58 takovým dohodám pro čínský polovodičový průmysl. Na čínskou výrobu také zatím mohutně sázel sám americký polovodičový gigant Intel, který investoval do čínské společnosti Primarius Technologies Co., která vyvíjí nástroje pro design čipů, tj. podniká v tom, v čem momentálně USA vedou světový trh. Intel ale tvrdí, že to není nic moc velkého, neboť jeho investice do Číny „nepředstavují ani 10% projektů v globálním portfoliu podporujícím business a vytvářejícím obrat.“

Jak vidět boj Washingtonu za „svobodný globální trh“ a za „na pravidlech založený globální řád“ dost silně připomíná spíše někdejší praktiky britského impéria v době, kdy Spojené státy vznikly na základě odboje proti feudálním praktikám a proti udělováním práv obchodovat a podnikat jako privilegií, čímž tehdejším Američanům Británie znemožňovala užívat si výhod svobodného trhu.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze