Roku 2022 by mohl být čínský ekonomický růst asi 6%

Photo:GT

Právě proběhla čínská Ústřední hospodářská pracovní konference, která má rámcově na základě současných odhadů vytyčit, jak by si měla Čína poradit s nadcházejícím, jistě ne jednoduchým rokem, aby pokračovala v dobrém hospodářském růstu s výhledem na další úspěšné roky. A přední účastníci této konference nešetří optimismem s očekáváním až 6 procentního růstu v příštím roce.

Nikdo však nečeká, že by mělo jít o snadný rok. Pandemie zdaleka není u konce. Globální ekonomická krize, kterou vyvolala, se dostane do další fáze. A USA vyděšené z toho, jak je Čína dohání, aby je vystřídala jako největší ekonomiku světa a získala i tomu odpovídající celkové globální postavení, stupňují své snahy o částečnou izolaci od Číny zejména ve špičkových technologických oborech a o vykolejování čínského růstu v těchto oborech, i za cenu rozvratu světových dodavatelských řetězců, který značně přibrzdí zotavení globální i jejich vlastní ekonomiky z pandemické krize.

Ústřední hospodářská pracovní konference každopádně očekává, že dojde k celosvětovému útlumu poptávky, a tedy příležitostí pro čínský hospodářský růst, který byl letos vysoký mj. proto, že uspokojoval rostoucí světovou poptávku během zotavení z pandemické deprese. Též se mají zadírat dodavatelské řetězce a bude obtížnější si opatřovat ekonomické vstupy, jako suroviny atp.

V letošním roce se dařilo překonávat 9-9,5 procentní růst HDP, dokud nenastaly ve třetím čtvrtletí potíže vyvolané především problémy se vstupy, jako byly váznoucí dodávky paliv, které utlumily energetiku a tudíž veškerou ekonomiku. Příští rok, kdy už bude mít Čína za sebou letošní zotavení, a její růst bude muset být tažen jinými faktory, se jako s optimistickou variantou počítá s 6 procentním růstem.

Letos, kdy se pro čtvrtý kvartál počítá s růstem 5 procent, by celoroční růst čínské ekonomiky měl být asi 8,5 procenta.

Ve třetím kvartále se růst HDP kvůli výše uváděným brzdícím činitelům propadl na 4,9 procenta, ovšem vzhledem k raketovému růstu předchozích kvartálů byl meziroční růst za prvního ¾ roku ohromujících 9,8 procenta.

Čína si obvykle s výzvami, které by podle očekávání měly vykolejit její růst, dobře poradí do velké míry díky tomu, že je dopředu dost úspěšně odhaduje a přijímá v předstihu opatření k řešení, stejně jako přípravné kroky, aby se nenechala zaskočit tím, co zatím přesně očekávat nemůže. A tak se už teď rozbíhají opatření, aby čínský růst nepoložily nadcházející potíže, a Čína ke svým ekonomickým politikám přistupuje stejně inovativně, jako u ní probíhají inovace technologické.

Přijímá však i velice klasické kroky jako v pondělí ohlášené snížení povinných rezerv bank o 0,5 procenta, což by mělo o mnohonásobek uvolněné částky zvednout dostupnost kapitálu pro rozvoj čínských podniků i dostupnost úvěrů pro spotřebitele, aby zvedli spotřebitelskou poptávku, což by Čína také ráda.

Značná část letošních problémů, které na konci roku utlumily růst, pocházela z poklesu dostupnosti komodit na světových trzích a jejich závratně rostoucích cen. K tomu se tedy přijímá řada opatření.

Čínský rychlý růst stál v poslední době hodně na rychlých ekonomických inovacích. Momentálně jsou tu ale snahy USA sypat písek do čínské rozvojové mašinérie odvracením dodávek pokročilých čipů, umělé inteligence a dalších špičkových záležitostí od Číny, aby její rozvoj vázl na jejich nedostatku.

Čína tedy výrazně zvyšuje investice do své soběstačnosti v uvedených oborech. A samozřejmě, když se jednou rozběhnou snahy o větší soběstačnost, nezůstanou jen u těchto kritických oborů, ve kterých ji USA ohrožují sankcemi, nýbrž ty snahy nabývají větší šířky.

Nicméně vzájemná izolace ekonomik, obchodu a investic mezi Čínou a USA je nemožná. Bylo by to ekonomickou katastrofou pro obě strany. A i v oborech, jako počítačové čipy, jsou možnosti odtržení těchto dvou ekonomik jen omezené.

Dá se tedy čekat, že přes všechnu řevnivost, budou obě ekonomiky nuceny k mírové konkurenci plné hospodářské spolupráce a obchodu a snad by to mohlo nakonec, jak takové soutěže v historii končívaly, přinést urychlení inovací technologií i tržních mechanismů a poněkud urychlit inovativní vývoj světa, který od 70. let už nikdy nedosáhl tempa, jaké bývalo během 2. Průmyslové revoluce.

Také je samozřejmě ve hře virus, který tlumí zotavení celého světa i rozvoj Číny, ač je to země, které se daří možná nejúspěšněji bránit následným epidemickým vlnám. Jenže účinek epidemie má pro Čínu i povzbudivé účinky. Čína se promptním zvládnutím nejhorší části pandemie a rychlým zotavením, kdy za sebou jako lokomotiva růstu vytáhla i zbytek světa, dopracovala k ještě významnější pozici ve světových dodavatelských řetězcích, zatímco třebas s USA to dopadlo naopak. V důsledku let pandemie tedy došlo k situaci, kdy se okamžik předběhnutí USA jako nejsilnější ekonomiky světa Čínou blíží rychleji než dosud.

Nyní se čeká, že Čína Ameriku dožene už někdy v letech 2025-27, jak tvrdí někteří experti, kteří se zúčastnili zmíněného fóra.

Porovnáme-li momentální tempa růstu obou zemí, tak bude-li čínský růst HDP v posledním kvartále očekávaných 5 procent, bude za celý rok asi 8,7 procenta, zatímco americký růst se čeká, že bude asi 3 procenta.

Až dosud se čekalo, že k předběhnutí Ameriky Čínou dojde někdy ve 30. letech tohoto století. Po pandemické depresi a závratně rychlém zotavení Číny a jejím vyplňování mezer ve světových dodavatelských řetězcích, ale britské Centrum pro ekonomický a obchodní výzkum (CEBR) tyto projekce přehodnotilo, kdy odhadlo, že Čína USA dožene už roku 2028.

Čína, která dosud se svým sektorem zpracovatelského průmyslu proslula především jako „dílna světa“, také svoji ekonomiku restrukturalizuje a její růst se přelévá i do jiných odvětví. Jak se na Ústřední hospodářské pracovní konferenci probíralo, tak v současnosti čínský sektor služeb obnáší 54 procent její národní ekonomiky. Před deseti lety to bylo 44 procent, zatímco v USA představuje sektoru služeb 82 procent její ekonomiky, to ale pořád nic není proti Velké Británii, kde je tento podíl 92 procent.

Čína chystá mohutný nápor do takových oborů, které mají především charakter služeb, jako průmysl zpracování velkých dat, umělé inteligence a blockchainů podporované digitálními technologiemi. Jenže Čína jakožto země velice zkušená z toho, co rychlý rozvoj přináší sociálně, se už nyní chystá i na nové sociální problémy. Dosud se potýkala s problémem rozestupu mezi bohatnoucími lidmi z průmyslových sektorů a zaostávajícím zemědělským venkovem, kdy problémy venkova se jí jeho modernizací daří řešit až teď. Nicméně čeká, že nastane nárůst podobného rozestupu mezi nově se vynořujícími inovativními sektory a tradičním průmyslem s rozestupem příjmů mezi lidmi pracujícími v těchto sektorech. Zkouší tedy rozbíhat už teď řešení těchto nadcházejících sociálních problémů.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze