Druhý vlastní čínský jaderný reaktor dosáhl funkčního stavu

Letecká fotografie z 31. srpna 2020 ukazuje panoramatický pohled na projekt Fuqing ve městě Fuqing v jihovýchodní čínské provincii Fujian. V pátek začalo vkládání paliva do této první jaderné čínské elektrárny využívající technologie Hualong One, čímž je tento elektrárenský blok o krok blíže k provozu. Photo: XinHUA/Guo Donghai

V minulosti tu vyšla řada článků o vývoji vlastních čínských jaderných reaktorů třetí generace, které mají v této zemi urychlit rozvoj jaderné energetiky, např.

Co představuje projekt jaderné spolupráce zahájený prezidenty Xim a Putinem:https://czech.cri.cn/communication/3888/20210520/665329.html

Elektrárna Hualong jedna: visitka čínských technologií jaderné energetiky:https://czech.cri.cn/communication/3888/20210301/627682.html

První jaderná jednotka využívající domácí jaderný reaktor třetí generace:https://czech.cri.cn/chinanews/3883/20210211/620254.html

I o vývoji jaderných technologií budoucnosti, např.

Chystá Čína energetickou revoluci thoriových reaktorů?:https://czech.cri.cn/communication/3888/20211001/706193.html

V provozu je tedy už první čínský jaderný elektrárenský blok vlastní konstrukce třetí generace splňující ještě přísnější bezpečnostní normy, než jaké se pro takové elektrárny a jejich reaktory vyžadují, aby mohly být třetí generací. Takže ani příchod tak zkázonosné živelné katastrofy, která vyvolala svou ničivou silou jadernou havárii ve Fukušimě, by neměl stejnou havárii vyvolat, kdyby postihl jaderný blok s technologií Hualong One. Čína je tak jednou ze tří zemí, které dovedou stavět elektrárenské jaderné reaktory třetí generace.

Samozřejmě to však u jediného reaktoru nezůstane a jejich výroba se stává jednou z těch, které nabyly sériového charakteru. V sobotu 11.12 tedy už v druhé takové čínské elektrárně bylo během rozběhových zkoušek jaderného reaktoru dosaženo kritického provozního stavu, takže reaktor jako takový je už vlastně ve zkušebním provozu. Ten výraz „kritický“ zní dost dramaticky, ale nejde o nic hrozivého, naopak laicky řečeno jde o stabilní provozní stav, kdy reaktor produkuje tolik neutronů, kolik jich k udržení štěpné reakce potřebuje (kritické množství). Elektrárna, ve které probíhají postupné provozní zkoušky a oživování systémů patří China National Nuclear Corp (CNNC), jmenuje se Fuqing a stojí ve východočínské provincii Fujian.

Čínská energetika, která letos zažila značné problémy zejména kvůli nedostatku dostupných paliv, což jí hrozí kvůli světové situaci i nadále, dostala tedy posilu, která bude odolnější proti rozvratu dodavatelských řetězců než fosilní paliva, bude i bezemisní a nezávislá na rozmarech počasí. V elektrárně, kde se tento reaktor zprovozňuje, je už 5 funkčních elektrárenských bloků, kdy 4 jsou na bázi jiných technologií a reaktor číslo 5 je stejně jako tento nový, ryze čínský Hualong One. Na tom právě proběhla běžná údržba a 6. prosince mu vyměnili palivo. A nyní se tedy rozbíhají práce na oživení a zprovoznění sesterského bloku 6.

Teď bude postupně probíhat spousta zkoušek, které se při zprovoznění elektrárenských bloků při prvním rozběhu nebo po údržbě dělají. Zkouší se např. spouštět a pak vypínat různá zařízení, přičemž blokády musí vypnout nebo uzavřít jiné části, když navazující provozní složka vypadne. Rozbíhají se např. turbogenerátory spolu se spoustou s tím spojených zkoušek, aby se pak náhle odstřihly od sítě, ale regulace musí přivřít v mžiku páru přesně tak, aby si turbína na volnoběh udržela přesně provozní otáčky aj. To vše ale blok 6 teprve čeká, takže se v něm nejspíš tak teprve parou profukují různé trubky, dělají se tlakové zkoušky těsnosti aj.

Až bude jednotka 6 v jaderné elektrárně Fuqing připojena naplno k síti, tak bude mít podle CNNC instalovaný výkon 6 678 milionů kilowatů, ročně se z ní čeká odběr 50 miliard kilowatthodin a silně podpoří program vysoce kvalitního rozvoje Číny. Dosavadní úspěchy Hualong One jako reaktoru třetí generace táhnou poptávku. Zájem o ně je nejen v Číně, ale zajímají se o ně i jiné země, které se poohlíží po možnosti posílit svoji čistou energetiku jádrem.

První elektrárenský blok s jaderným reaktorem Hualong One se začal stavět v květnu 2015. Letos 30. ledna tento blok přešel ze zkušebního do normálního komerčního provozu.

Další elektrárenský blok na této technologii se ale nerozběhl v Číně. V důležité větvi Iniciativy pásu a cesty (BRI) táhnoucí se Pákistánem, kde k budování infrastruktur navazujících na dopravní trasy patří do velké míry energetika, CNNC rozběhla v dubnu v Karáčí nový blok tohoto typu, kdy jde o jeden z dvou zatím v zahraničí budovaných reaktorů. Každý blok Hualong One podle CNNC produkuje asi 10 gigawatthodin elektřiny a zajistí tak dost proudu pro život a práci asi tak 1 milionu místních lidí. Takové čínské projekty se tím stávají hlavním tahounem rozvoje Pákistánu.

Šéf-analytik energetického průmyslu Han Xiaoping z webové stránky energetického průmyslu china5e.com k tomu říká: „Hualong One od CNNC je plně nezávislé intelektuální vlastnictví založené na více než 30 letech zkušeností s konstrukcí jaderných elektráren, s výrobou a provozem jejich částí, což nejenže přispělo k nezávislému rozvoji čínské jaderné energetiky, ale také to rozhýbává rozvoj čistých energií po celém světě, zejména pak v zemích podél Iniciativy pásu a cesty (BRI).“

Tvrdí také, že Čína v poslední době zrychluje budování jaderné energetiky, přičemž dosahuje vysoké úrovně bezpečnosti. Jejich nové elektrárny jsou z bezpečnostních důvodů vybaveny řadou nouzových pasivních samočinných systémů vodního chlazení, které se aktivují, kdykoliv by došlo k nějakému technickému problému, a ty se podařilo už zdokonalit na hodně vysokou úroveň.

Jaderné elektrárny letos v Číně od ledna do října vyprodukovaly 336,6 miliardy kilowatthodin elektřiny, což je oproti stejnému období roku 2020 nárůst o 12,7 procenta.

Globální makroekonomická data ukazují, že už po řadu desetiletí platí, že planeta jako celek v přepočtu na stálé ceny vyprodukuje tolik HDP, kolik spotřebuje energie, kdy tato závislost je téměř lineární. Není možný hospodářský rozvoj bez větší produkce energií. Ta lineárnost v té závislosti také svědčí o skutečnosti, že energie jsou mezi vstupujícími výrobními faktory na nepružné části křivky, kdy prakticky není možné snížit spotřebu na stejnou produkci vyššími vstupy jiných faktorů, a ceny energií jsou základním činitelem, který řídí produktivitu všech výrobních faktorů. Zvýší-li se nebo sníží-li se dostupnost energií a jejich ceny, tak se zvýší nebo sníží veškerá produktivita práce, půdy a všech kapitálových vstupů.

Bez rozvoje vysoce produktivní, levné, spolehlivé, na rozmarech počasí nezávislé energetiky pokud možno s nízkými emisemi není možný rozvoj žádné průmyslové země ani lidstva jako celku. Čína si je toho vědoma, a tak se její strategie vysoce kvalitního rozvoje (tedy taženého zvyšováním produktivity výrobních faktorů) musí nevyhnutelně opírat mj. o rozvoj vysoce kvalitní energetiky, kdy jaderná energetika je skoro určitě tou nejspolehlivější cestou k energetice budoucnosti.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze