Čínské ekonomice prudce roste ziskovost

Fotografie z 19. srpna 2021 ukazuje ocelové role v továrně Ansteel ve městě Anshan v severovýchodní čínské provincii Lianing. [Photo/Xinhua]

Jednou z námitek, jakou se škarohlídi ohání oproti rychlému rozvoji Číny, je ta, že jde o tzv. „přepálený rozvoj“, jaký zpravidla vede ke krachu. K tomu dochází, když se hodně investuje, hodně buduje, hodně vyrábí, ale ziskovost ze všeho toho úsilí je nízká. Když v Babylóně stavěli Babylónskou věž, tak říší také mohutně stouplo HDP, ale nic z něj neměla a zničilo jí to. Země Sovětského bloku, když upadly do éry stagnace, také mohutně vyráběly, budovaly, investovaly, ale zhroutila se ziskovost tohoto počínání a neskončilo to dobře.

I v různých těch historických závodech to bývalo podobné. Indie se stala kolonií Británie, ač měla několikanásobně vyšší HDP než Británie, ale ziskovost britské výroby byla vyšší, a tak měla převahu i přes menší populaci a celkovou produkci. A když se někdo snaží růst rychleji, ale zvyšuje svoji produkci a investice, aniž by to neslo dostatečnou míru ziskovosti, obvykle ho čeká krach z přepáleného růstu.

A právě to škarohlídi předpovídají Číně. Poukazují např. na obrovité infrastrukturní projekty, které jsou prý přehnané a nemohou se vyplatit, Čínu tedy musí prý nevyhnutelně čekat krach z „přepáleného“ rozvoje. A k takovým projektům, které znamenají „přepálený“ rozvoj, podle škarohlídů patří i Iniciativa pásu a cesty (BRI).

Na základě čeho tedy poznat, zda není rozvoj náhodou přepálený a není to babylónská věž vytvářející ohromné HDP, vypadající jako růst, ale směřující ke krachu? Pozná se to právě na ziskovosti. A průmyslový sektor Číny si i přes řadu těžkostí způsobených především ne moc konsolidovanou a ne moc zotavenou globální ekonomikou pořád dobrou ziskovost drží.

Po prvních 11 měsíců roku si čínské průmyslové firmy držely rychlý růst, a to nejen hrubé produkce, ale i ziskovosti a dobrou perspektivu, že se v podobném kurzu nadále udrží. U průmyslových firem, které nepatří mezi malé podničky, mezi něž se v Číně počítají firmy, které mají roční obchodní výnosy alespoň 20 milionů yuanů (asi 3,14 milionu US dolarů) narostly podle právě zveřejněné statistiky čínského Národního statistického úřadu (NBS) zisky za leden až únor oproti předchozímu roku o 38 procent na 7,98 bilionu yuanů.

Leden až únor, to byla evidentně doba, když se ekonomika ještě rozbíhala po rozvratu předchozího roku kvůli pandemii, i když už loni byla čínská ekonomika jedinou významnou světovou ekonomikou, která vykázala určitý růst, ač zdaleka ne takový jako normálně. Počátkem letošního roku se však už dostávala plošně do obrátek. I když na číslech o ziscích se ukazuje, že zotavení nebylo rovnoměrné a značná část toho nárůstu zisků připadala na podniky, kterým situace hrála do noty více než jiným, protože průměrný nárůst těch zisků byl jen 18,9 procenta, ale i to je ohromné číslo.

Za samotný únor, jak je vidět z čísel NBS, se hlavní průmyslové společnosti se těšily zisku 805,96 miliardy yuanů, tedy 9 procentnímu meziročnímu nárůstu. A krásná ziskovost a její posilování se u čínských průmyslových podniků projevovala i ve zbytku roku, i když situace nebyla vždy růžová kvůli značným problémům ve světové logistice a obrovitým cenám přepravy, komodit, potížím sehnat dopravní kontejnery, v jednu chvíli dokonce energetické krizi a přírodním pohromám jako obrovské záplavy a tajfun blokující přístavy, či občasné propuknutí místních epidemií.

Čínští analytici si dělají naděje, že nejhorší by mohlo být za nimi a že zlepšující se situace v cenách některých surovin by mohla fungovat pro průmysl jako vzpruha a promítnout se do lepší ziskovosti a do výše plošných dopadů na výrobce, kteří jsou dále ve výrobním řetězci. V počátcích oživení nejvíce profitovaly podniky vyrábějící základní věci nutné pro přežití v pandemii všude po světě. Později se však začalo dařit i podnikům, které vyrábí např. spotřební zboží, a s lepšími vyhlídkami a klesající nezaměstnaností pak rostla i poptávka spotřebitelů.

Spotřebitelské zboží a různé technické vybavení se už lépe prodává a jde proto vyrobit o něco levněji než v časech největších potíží, a tak firmy, které ho vyrábí, začaly znovu vykazovat vysokou ziskovost. Po měsících s energetickou krizí a dalším zhoršením potíží v létě během října a listopadu dobře rostl odbyt spotřebitelského zboží a vybavení domácností, což dlouho předtím nebývalo, a ziskovost šla napříč oborem do výrazně černých čísel tučných zisků, což v časech před takovým zotavením ekonomiky nebývalo.

Aby se zotavil i takový ten „tržní podrost“ malých podniků a živnostníků a takovéto podniky, které obvykle nemají nijak zvlášť vysoké rezervy a po těžkých časech se těžko vzpamatovávají, přistoupila vláda k řadě opatření, kterými jim pomohla zotavit se po pandemii, aby nemusely předat svůj tržní podíl velkým korporacím, včetně finanční podpory a odkladů daní, takže jejich ziskovost narostla více, než byl průměr v průmyslu. Protože čínská vláda chce kultivovat zdravý trh, hodně se snaží, aby živnostníci, malé a střední podniky měli pořád dobrý tržní podíl a nedopadalo to u nich jako v zemích, kde v důsledku pandemie zavírají soukromé restaurace a přejímají to velké korporátní řetězce, a to se během zotavení ekonomiky asi podařilo.

Za prvních letošních 11 měsíců vyrostly výnosy průmyslových podniků oproti loňsku o 20,3 procenta na 114,31 bilionu yuanů a rostla ziskovost, ač zatím dost nerovnoměrně. Čínský statistický systém rozeznává 41 průmyslových oborů a k výraznému nárůstu ziskovosti došlo ve 33 z těchto oborů. Ta ziskovost se rovněž promítá do optimistického počínání firem lačnících chytit se nově se vynořujících tržních příležitostí, a tak své zisky investují do rozšíření svých produkčních možností, díky čemuž do konce listopadu narostla aktiva čínských průmyslových firem na 141,07 bilionu yuanů, takže meziročně nárůst o ohromujících 9,8 procenta.

Ač celková čísla ohromují, pořád jde pro řadu firem o těžkou dobu, kdy se potýkají s obrovitými cenami vstupů a nutností sehnat prostředky na plný rozběh i s dalšími nejistotami. Je jim proto třeba prý pomoci. Že to má Čína v úmyslu je vidět např. na uvolňování čínské monetární politiky, kdy snižuje úrokové sazby a povinné rezervy bank v okamžiku, kdy na Západě z obav před pádivou inflací dochází k opaku.

Ale pomoc zvláště malým a středním firmám nebo i mikro-podničkům a živnostníkům je prý podle čínských analytiků stále pro dobré zotavení a vysokou ziskovost napříč všemi obory nutná.

Čínský rozvoj tedy není žádným „přepálením“ ve formě stavby nějaké novodobé „Babylónské věže“ a stejně tak i zotavení, je rozvojem a zotavením nejen ekonomických objemů, nýbrž zejména ekonomické ziskovosti.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze