Smlouva na první 5-letou fázi čínsko-ruského lunárního programu připravena

2021-12-31 13:00:00
Sdílej:

China-Russia Photo: VCG

China-Russia Photo: VCG

Zanedlouho bude podepsána připravená smlouvu na první fázi programu čínsko-ruské kosmické spolupráce na roky 2023-2027 zahrnující i plán na zahajovací práce k vytvoření Mezinárodní lunární výzkumné stanice (ILRS) do roku 2035.

Program bude zahrnovat spoustu projektů, kdy v první fázi to např. bude vybudování infrastruktury pro spolupráci globálních satelitních navigačních systémů obou zemí ruského GLONASS a čínského BeiDou. Ale kromě takovýchto komerčních projektů to budou i společné programy průzkumu vesmíru pro nadcházející desetiletí.

Mezi nimi budí asi největší pozornost trvalá lunární základna vybudovaná v čínsko-ruském partnerství, do které by tyto země rády pozvaly i další účastníky. Na rozdíl od amerického lunárního programu Artemis, který má být zase washingtonským projektem uzavřených kruhů pod hegemonií USA, kterému se začíná přezdívat „Kosmické NATO“, má být ILRS mezinárodně otevřeným projektem k budování komunity sdílené budoucnosti lidstva.

V tomto největším a dlouhodobém společném kosmickém projektu tyto země do roku 2035 vybudují kombinaci dvou základen, kdy jedna bude na lunárním povrchu a druhá bude stálou kosmickou stanicí na oběžné dráze Měsíce. Mělo by to nahrubo obsahovat letový systém ze Země na Měsíc, podpůrný trvale provozovaný systém na lunárním povrchu, systém pro pohyb a provoz na lunárním povrchu a řadu komplexních automatických zařízení vybavených vědeckými přístroji.

Spolupráce Pekingu s Moskvou bude zahrnovat projekty strategického rozvoje a koordinace lunárního výzkumu a využití, hledání oblastí spolupráce a plánování, spolupráce při vynášení komponent ILRS, společné činnosti a řízení s podpůrnými pozemními stanicemi aj., včetně společného vytváření konceptů a předběžných konstrukcí, modelování a ověřování všeho pro ILRS a její součásti. Rámcová závazná mezivládní smlouva má být podepsána roku 2022. A jak už bylo řečeno, má jít o otevřený projekt, který zapojí všechny ochotné a schopné přispět, aby společně obohatili pochopení hlubšího vesmíru lidstvem.

Memorandum o porozumění podepsaly hlavy kosmických agentury obou zemí při video-rozhovoru letos v březnu. Nyní jsou už úvodní studie a přípravy dost pokročilé, aby bylo možno podepsat dohody o zcela konkrétních projektech k budování mezinárodní výzkumné stanice na Měsíci.

Potom došlo v dubnu během oslav Mezinárodního dne kosmonautiky v Číně ke společnému čínsko-ruskému prohlášení o tomto programu, které oficiálně vyhlásilo, že projekt je otevřen všem mezinárodním partnerům ochotným zapojit se do spolupráce.

Celý ten lunární program představující 4. fázi spolupráce nebude jen o lunárních základnách. Bude to také pokračování sérií čínských lunárních misí, které už v nedávné době proběhly. V jeho rámci mají k Měsíci vyrazit další čínské lunární mise Chang’e-6, 7 a 8. První má vyletět Chang’e-7 na lunární jižní pól. Pak má teprve následovat Chang’e-6, což bude návratová mise, která z jižního pólu Měsíce přiveze vzorky hornin.

Lunární póly jsou teď v ohnisku zájmu výzkumu Měsíce, neboť zdejší regolit je značně nasycený látkami ze slunečního větru, o které je zájem jak z výzkumného, tak z praktického hlediska. Kromě např. izotopů helia, které se lépe hodí pro řízenou jadernou fúzi než izotopy dostupné na Zemi, je zde hojná např. i voda vhodná pro podporu života lidské posádky a perspektivně i k účelům výroby paliv a okysličovadel pro cesty do hlubokého vesmíru, které by mohly vyjít levněji, budou-li se vozit z Měsíce než ze Země.

Mise Chang’e-8 pak má čtvrtou fázi uzavřít, když vybuduje první složku ILRS.

Má to být Čína, kdo se soustředí na tyto první tři lunární mise, zatímco Rusko se má více soustředit na výzkum lunárního prostředí a zdrojů, neboť kromě výzkumu se čeká, že se přijde na to, jak lunárních misí užitečně využít, aby se činnost na Měsíci vyplácela stejně jako kosmonautika na oběžné dráze, která je teď spíše záležitostí komerce.

Čínští odborníci se domnívají, že otevřenost a přístupnost tohoto projektu z něj učiní hlavní jeviště světové kosmické spolupráce a Čína už podepsala asi 160 smluv o kosmické spolupráci se skoro 60 zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Rusko se soustředí hlavně na orbitální stanici na oběžné dráze Měsíce Luna-Resurs-1 (OA), která bude úzce spolupracovat s činnostmi na povrchu Měsíce. A společně s Čínou bude budovat Datové centrum pro lunární výzkum a zkoumání hlubokého vesmíru, kdy předběžné smlouvy o tom byly podepsány už 17. září 2019.

V této souvislosti je zajímavé i přetahování o Rusko mezi lunárními programy. USA Rusko přizvaly k účasti do svého měsíčního výzkumného programu Artemis. To však má být zase výlučný program úzkých kruhů, jako Mezinárodní kosmická stanice, do níž je výslovně zakázáno přizvat např. Čínu. To je mimo principy multilateralismu, na kterých by Rusko chtělo budovat mezinárodní vztahy a spolupráci. Do žádného „kosmického NATO“, jako je Artemis, se ale Rusku moc nechce a spolupráce s Čínou je pro něj daleko přitažlivější.

Mezi USA a Ruskem sice určitá spolupráce neustále pokračuje a nejspíš pokračovat bude. Jenže je to pořád zamořeno určitým vzájemným podezřením a hlídáním. A samozřejmě, že USA by rády Rusko odlákaly od Číny a zapojily přímo či nepřímo do pokusů o její izolaci. Nicméně takové pokusy o ohrazování jsou dost dvousečné. V podstatě vedou k určitému izolování sebe sama. Všemožnými zásahy, jako sankční režimy v úplně jiných záležitostech, USA svoji vlastní přitažlivost pro možnou spolupráci v jakémkoliv dalším oboru podvrací.

Na druhou stranu oba partneři – Čína a Rusko – potřebují vyhledávat příležitosti pro takovou spolupráci, kterou nemůže ohrozit žádný sankční režim ze strany USA, a zároveň takovou, kdy se buduje společenství sdílené budoucnosti lidstva, a nebudují se uzavřené kruhy výlučných.

Prozatím spolupráce mezi Ruskem a Čínou probíhá v rámci smlouvy o kosmické spolupráci obou zemí 2018-2022. Ta teď končí. Nicméně velice se osvědčila. A nikoliv jen v tom, že se dařila samotná kosmická spolupráce. Velmi účinně podněcovala bilaterální průmyslovou spolupráci v daleko širším měřítku.

Během této doby se usilovně pracovalo na rámci celé škály nových oboustranně přínosných programů mezi čínskou CNSA a ruským Roskosmosem, které budou teď zahrnuty do nového Programu spolupráci pro roky 2023-2027.

Mezi důležitými projekty je v podstatě komerční rusko-čínský projekt spolupráce v integraci systému satelitní navigace, aby se zajistila vzájemná kompatibilita a vzájemné doplňování mezi navigačními systémy GLONASS a BeiDou.

Smlouva o spolupráci v satelitní navigaci na roky 2021-2025 s konkrétními harmonogramy integrace a inovace GLONASSU s BeiDou byla podepsána 29. listopadu 2021.

Jedním z hlavních nadcházejících úkolů tohoto programu bude vybudování pozemních systémů pro spolupráci se satelitními systémy a pro měření činnosti GLONASS a BeiDou, které se postaví už roku 2022.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze