Dílnu světa Čínu roku 2022 k růstu vytáhne zpracovatelský průmysl

Pracovníci na výrobní lince ve strojírenském výrobním závodě v Huzhou, provincie Zhejiang. [Photo/Xinhua]

Rok 2022 bude pro světovou ekonomiku i přes skutečnost, že se asi bude dařit tlumit pandemii a že zotavení hospodářství je všude už v běhu, velice těžký, čínskou ekonomiku nevyjímaje, ač ta patří k těm nejzotavenějším. Ale i ta se setkala s ohromnými potížemi, když na přelomu léta a podzimu nastal těžký rozvrat světových dodavatelských řetězců, ceny komodit raketově vyskočily a navíc energetiku ochromil nedostatek paliv. To ve třetím kvartále zpomalilo tempo čínského růstu, avšak z nejhoršího je už venku. Elektrárny jedou zase naplno a s nimi i dočasně odstavené výroby jako produkce výrobků z hliníku a ceny komodit trochu klesly na přijatelné výše i námořní doprava se poněkud stabilizovala. Čísla ze čtvrtého kvartálu ukazují na zrychlení tempa růstu oproti třetímu kvartálu, a tak se čeká, že ekonomika je z nejhoršího venku a roku 2022 dále poroste, ač tempem už jen 5,1 procenta ročně. Také, jak díky důvěře trhů v čínský růst, tak díky její politice otvírání svých trhů zahraničním investorům, pokračují zahraniční investice, ač se USA od nich investory snaží odrazovat. Ta část zahraničních investic, která připadá na tzv. přímé zahraniční investice, za prvních 11 měsíců loňského roku dosáhla 157,2 miliardy $, což je meziroční nárůst o 15,9 procenta.

Potíže přetrvávají hlavně v takových oblastech jako oživení domácího spotřebitelského trhu či na trhu nemovitostí. Ovšem tím, co si vede velice dobře je zpracovatelský průmysl, jehož výroba po celou pandemii zachraňuje světové dodavatelské řetězce. Ten během čtvrtého kvartálu zase zřetelně urychlil růst, ač přesná čísla ještě nejsou známa. A i vláda se ho snaží podpořit a zároveň klesají ceny surovin, takže základní výhled na jeho růst je dost dobrý.

Čínská vláda, která vede svou politiku „surfování ekonomiky na vlnách ekonomických cyklů“ velice obezřetně, se dosud na rozdíl od většiny ekonomik světa zdržovala silných finančních stimulů, aby nezhoršila inflační situaci monetární složkou inflace. Teď ale po základním rozběhu ekonomiky jak centrální vláda, tak místní vlády, centrální banka a komerční banky přichází se stimulacemi, s levnými úvěry, a s dočasnými daňovými úlevami, aby ekonomika dosáhla svého plného potenciálu a rozhýbal se více růst malých a středních podniků. A zatím to vypadá, že v prosinci měly tyto fiskální a monetární stimuly dobrý účinek a na oživení ekonomiky.

Za ukazatel, který v krátkodobém měřítku ukazuje vzestupy a útlumy ekonomické aktivity s nižší časovou prodlevou než třeba objemy výroby se považuje index nákupních manažerů. Je-li nad 50, tak ukazuje na růst ekonomické aktivity, zatím co je-li pod touto hranicí, tak probíhá útlum. V listopadu po těžkých měsících byl tento index jen na výši 50,1 tedy nevelké oživení, zatímco v prosinci se ukázalo, že růst se zrychluje tímto indexem na výši 50,3. Mělo by to ukazovat, že se ekonomika zlepšuje jak na straně nabídky, tak poptávky, a to by se mělo finančními a monetárními stimuly dále podněcovat a posilovat.

Velkou vzpruhou a zdrojem optimismu je, že v prosinci konečně poklesly cenové indexy surovin. Tento index v posledním měsíci roku oproti listopadu, kdy byl na hodnotě 52,9, spadl na 48,1, tedy nejméně za 20 měsíců. Cenový vrchol by proto mohl být za námi a výroba by se mohla dostat do vyšších obrátek, produkce by měla zlevnit, zvednout se poptávka a mělo by se to promítnout i do mírného zbrzdění tempa inflace u nás v Evropě.

Tento pokles cen okamžitě přiměl podniky, aby začaly navyšovat svoje zásoby surovin, jejich index narostl na 49,2, takže překonal i situaci za časů ekonomického boomu a je na nejvyšší úrovni za tři roky. Tudíž nejspíš ani krátkodobé výpadky výrobu nerozvrátí.

A rozhýbává se poptávka, ukazatel nových objednávek za loňský prosinec vyrostl na 49,7 oproti výši 49,4 v listopadu, kdy poptávka prý roste zejména ve výrobě zdravotních potřeb, automobilů a elektroniky. Všechny indexy ukazují ve zpracovatelském průmyslu v prosinci oživení, takže ty těžké měsíce jsou už asi překonány a pro nadcházející rok je dobrý výhled, že i přes obtížnou situaci ve světových dodavatelských řetězcích se podaří udržet zřetelný růst.

Ač v některých ekonomikách zejména rozvojových zemí stižených dalšími vlnami pandemie došlo k ekonomickému útlumu, světová ekonomika zatím lehce roste a s ní i poptávka po čínském zboží a při lehkém korigování cen vstupů a vylepšení situace ve světové dopravě jsou vyhlídky na růst v letošním roce dobré, ač vzhledem ke světové situaci ten růst asi nebude nijak závratný.

Kromě tažení zahraniční poptávkou by růstu ekonomiky měly mj. pomoci vládní intervence. Místním správám se pro rok 2022 povolilo zvednout zadlužení o 1,46 bilionu yuanů, tj. 230 miliard $ ke zrychlení investic do infrastruktur, které zvýší poptávku po průmyslových produktech jak přímo, tak přes pákový efekt veřejných investic, které s sebou táhnou další oživení v soukromém sektoru.

Zatím sice nebylo ještě nic oficiálně vyhlášeno, ale zasvěcenci tvrdí, že vláda chystá řadu opatření na podporu menších a středních podniků, které se z obtížné situace nezotavují tak snadno, a ač celková čísla vypadají celkem slibně, netýkají se tak moc těch malých podniků. Ty by se tedy měly brzy dočkat úlev z daní a z odvodů a zmírnit se pro ně podmínky solventnosti na to, aby v tomto roce dostaly nové úvěry s nižšími úrokovými sazbami bank.

Při všech těchto opatřeních včetně zrychlení investic do infrastruktur se čeká, že letošní růst bude nejspíš 4 až 6 procent. Samozřejmě však není nic jistého. Nikdo neví, jak se podaří zvednout důvěru spotřebitelů, aby se zvedla spotřebitelská poptávka. Zatím růst táhne především vysoká zahraniční poptávka, situace ve světě je ale pořád dost nejistá.

Zotavení je také dost nerovnoměrné. Uváděli jsme zde index nákupních manažerů (PMI) nad 50 jako doklad hezkého růstu, jenže ten táhnou větší podniky. PMI u malých výrobců byl v listopadu 48,5 a v prosinci dokonce ještě klesl na 46,5. Mohlo by tedy hrozit, že se trh zdeformuje jako v řadě zemí Západu, kde díky pandemické krizi zaniká podrost malých podniků a velké podniky získávají nezdravě silné tržní postavení. Lze tedy čekat akce vlády a centrální banky na jejich podporu, aby se udržel zdravý trh plný malých a středních podniků.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze