Čínský průmysl čipů raketově roste a zrychluje

V USA čekají, že čínský podíl na trhu čipů bude roku 2024 ve výši 17%.

Photo:VCG

Geopolitické stratégy Spojených států postihlo cosi jako čipové běsnění. Čipy se pro ně stávají nejvyšší metou v jejich štvanici za opětovným nastolením americké hegemonie nad světem, kdy jejich snahy se točí kolem dvou hlavních os, znovu udělat z Ameriky hlavní dílnu a vývojovou laboratoř počítačových čipů jako za časů revoluce v Silicon Valley v 80. letech a počátkem 90. let a zadruhé, nedopustit, aby se z Číny stal významný hráč dodavatelských řetězců výroby čipů, natožpak významný vývojář čipů. A pro to zadušení čipů v Číně jsou ochotni ohromných obětí. Jejich současná politika čipů je na úkor jejich vlastního hospodářského zotavení a zotavení ekonomiky celého světa, když nedostatek čipů je jedním z největších problémů, s jakými se potýkají celosvětové dodavatelské řetězce, a rychlý konec krize čipů není v dohledu, přičemž bez konce krize čipů nedojde ke skutečnému globálnímu ekonomickému zotavení.

V USA se právě chystá schválení zákona na zvýšení konkurenceschopnosti Ameriky opětovným nárůstem podílu země na výrobě a vývoji čipů ve světě pokud možno ruku v ruce se zadušením růstu průmyslu čipů v Číně.

Do vývoje a budování výrobních kapacit čipů se mají i za cenu zvýšení státního dluhu přesměrovat ohromné prostředky se snad ještě vyššími preferencemi, než má zbrojní průmysl, neboť dominanci v čipech asi považují za geopolitický významnější pro světovou dominanci, než vojenskou převahu. Ovšem, jak poznat míru americké úspěšnosti v této snaze?

Samozřejmě, že to lze poznat na počínání investorů a toků investic. Ty uměle vyvolané toky čipových investic do Ameriky jsou zatím spíš konstruktem plánovačů. Ale toky investic do jiných míst, jako třeba Korea, jsou na tom jinak, a samozřejmě, že toky investic v tomto oboru se přímo lavinovitě už nějakou dobu valí do Číny i přes všechny americké pokusy pokřivit svobodný kapitálový trh a ty toky přesměrovat podle své libovůle.

Např. počet čínských firem věnujících se designu nových typů čipů od roku 2019 do roku 2021 o 26,7 procenta, takže už jich je 1 780 a ta rychlost nárůstu jejich počtu se zvyšuje, jako to bylo kdysi v zlatých časech Silicon Valley v Americe. To zrychlování růstu čínského čipového průmyslu trvá už alespoň 10 let. A v posledním roce je ten nárůst už explozivní. V roce 2020 bylo v Číně 20 900 podniků spojených s průmyslem čipů. A v roce 2021 jich už bylo 86 400, tj. nárůst o 207,39 procenta.

To je do velké míry výbuch Americe do tváře. K tomuto vývoji nejspíš nic nepřispělo tolik, jako americké blokády na exporty čipů do Číny. Ty nárůsty čínského čipového průmyslu jsou mnohonásobné v porovnání s objemy přesměrování dodávek čipů a z Číny se díky tomu stává větší konkurent na trhu čipů, než nebýt těch restrikcí. Do té doby to byla obyčejná komodita, o kterou se nikdo moc nestaral. Teď ale vypukla čipová horečka a po čipech se jde více než po zlatě. V Číně rostou obdoby někdejšího amerického vznikajícího Silicon Valley jako houby po dešti. Investoři celého světa nad tou čipovou válkou zajásali, vidí v ní jednu z největších investičních příležitostí naší doby a lačně se vrhají do investic do nově vznikajících čínských podničků.

A znalci si libují v očekávání, že tento trend potrvá nejméně 10 let, nebude-li to déle. Existují totiž dva trendy. Zaprvé, současný nedostatek čipů není obyčejným narušením logistiky pandemickou krizí. Je hlavně způsoben daleko rychlejším nárůstem poptávky, než jaké byly dosud do tohoto oboru investice, neboť se rychleji rozvíjí průmysly následně čipy využívající, včetně těch jednoduchých, ale chce jich daleko více, protože čipy jsou teď skoro všude a s internetem věcí, který už teď rozbíhá průmyslovou revoluci 4.0, těch čipů bude třeba mnohokrát více.

I kdyby USA investovaly do zvýšení produkce čipů stejně šíleně jako do zbraní, tak stejně zůstane pro Čínu více globální poptávky, než kolik jí ona bude moci uspokojit.

Dalším trendem je to, že čipy se začínají dělat více na míru svému účelu. Doteď se skoro všechno skládalo z určitých čipů s univerzální použitelností. Teď se ale pro umělou inteligenci a různé zvláštní účely vyvíjí trochu jiné čipy střižené tomu účelu na míru. Poptávka po čipech různých určení také poroste daleko rychleji, než bude stíhat vývoj.

USA nemají šanci uspokojit rostoucí poptávku po množství nových čipů ani po množství nových konstrukcí čipů a svými opatřeními, kterým zrychlily vývoj a investice do Čipů v Číně, si jen vytvořily nového konkurenta, ale nemohou Čínu z tohoto explozivně rostoucího trhu vytlačit. Vývojáři čipů a budovatelé nových výrobních kapacit nebudou mít hodně let šanci nárůst poptávky uspokojit a těžko na takovém trhu bude možno získat dominanci.

Např. pro umělou inteligenci, ale jinde, jsou teď poptávány čipy, které jsou střižené na míru algoritmům.

Dnes je poptávka po čipech alespoň desetkrát vyšší než před několika lety a spíše se zrychluje a zvyšuje se i rozmanitost požadovaných čipů k rozmanitým účelům a algoritmům.

A Amerika nemůže investovat do tohoto oboru tempem, jakým by Číně nebo komukoliv v tomto oboru úspěšnému znemožnila nárůst podílu na trhu. V současnosti je čínský podíl na globálním trhu čipů 9%. A podle zprávy Asociace polovodičového průmyslu USA bude čínský podíl na tomto trhu roku 2024 ve výši 17 procent a dosáhne rozsahu 116 miliard dolarů.

Americký podíl na tomto trhu býval relativně donedávna většinový. V roce 2015 se propadl na 50 procent a roku 2024, i když bude Intel Corp. investovat 100 miliard dolarů do vybudování obrovského výrobního komplexu v Ohiu, tak stejně sami Američtí analytici nečekají, že by jejich podíl na světovém trhu byl roku 2024 více než 40 procent.

V Číně zatím pěstují několik obdob Silicon Valley. Největší je v Šanghaji a pokouší se zde vyvinout 3 nanometrové či menší struktury čipů a do 5 let pro ně vytvořit průmyslovou základnu – tzv. platformu pro pokrok v polovodičovém průmyslu k dosažení tržní konkurenceschopnosti na národní úrovni, které říkají EDA.

Ve světě mezitím probíhají procesy růstu poptávky, jakou nikdo sám, ani USA ani Čína neuspokojí a můžeme se těšit, že svobodný trh zvítězí nade všemi, kdo by si chtěli hrát na polovodičové monopolisty.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze