Čínsko-ruský obchod je na rekordní výši a spolupráce narůstá

2022-01-27 14:16:00
Sdílej:

China Russia Photo:VCG

China Russia Photo:VCG

Obchod Číny s mnoha různými trhy během loňského roku narostl. A často nešlo jen o pouhé zotavení na před-pandemickou úroveň. Jedním z takových obchodních partnerů bylo i Rusko. Objemy transakcí přesáhly úroveň před-pandemického roku 2019, neboť obchody s ním v průběhu roku 2021 narostly o 35 procent na 147 miliard dolarů, tedy rekordně vysokou. Kdyby to tedy rostlo stejným tempem i nadále, došlo by ke zdvojnásobení vzájemných obchodů za dva roky a čtyři měsíce.

A není důvod se domnívat, že by tento nárůst měl být jen nějaká výjimka kvůli okamžité mimořádné situaci na trhu. Mezi Ruskem a Čínou se staví nové železnice a silnice, mosty přes řeku Amur, přístavy určené k vzájemné přepravě zboží, propojují se elektrické rozvodné sítě, a staví se další infrastruktury jako plynovody. Tedy budují se z velké části infrastruktury pro dlouhodobě rostoucí objemy dodávek – zejména energií v různých podobách z Ruska i různých komodit jako petrochemických produktů ruského zpracování ropy. Přitom budování těchto infrastruktur roste, Čína investuje do rozšiřování těžby uhlovodíků na ruském Dálném východě, jejich zpracování v místních ruských chemičkách atp. Tento růst obchodů bude tedy zákonitě spíše ještě zrychlovat.

Samozřejmě, že Rusko dodávalo i spousty jiných výrobků než energie a chemikálie, ale nárůst obchodu se týkal nejvíce těchto komodit. Čína Rusko zásobovala tradičně převážně svými produkty zpracovatelského průmyslu. Obě ekonomiky se vzájemně dobře doplňují a představují pro sebe komplementárně výborné tržní příležitosti, takže by vůbec nepřekvapilo, kdyby ke zdvojnásobení jejich obchodů došlo třeba méně než za dva roky.

Ovšem pravdou je, že trend růstu dostal loni značnou vzpruhu a zrychlil se o něco více oproti původním plánům. Dostavil se ten efekt rekonfigurace globálních dodavatelských řetězců, k jakému během pandemické krize prudce docházelo a který nadále rychle pokračuje.

Značná krize ve váznoucích dodavatelských řetězcích a v nedostatečně obsloužené mezinárodní námořní přepravě se loni navíc dostala do souběhu s epochálními záplavami v Číně vyvolanými klimatickým jevem La Nina, které mj. vyřadily z provozu několik čínských uhelných dolů a elektráren, čímž Čínu postihla ohromná energetická krize s těžkými dopady na výrobu, kdy navíc ceny uhlí a uhlovodíků díky přetížené dopravě aj. vyletěly do neskutečných výšek. Za těchto okolností náhle situaci zachránilo uhlí a plyn z Ruska spolu i s elektřinou z ruské rozvodné sítě, a to vše za velice rozumnou cenu s jistotou, že dodávky nenaruší nějaké zácpy lodí v přístavech.

V současnosti, kdy v Číně skoro jako všude po světě aktuální situaci v energetice zachraňuje uhlí, Čína v delším výhledu vyhlíží něco nejlépe bezemisního nebo alespoň nízko-emisního, a to splňuje zemní plyn, takže projekty pro vyšší zásobování Číny plynem z Ruska jsou už v plném běhu. Nová ložiska sibiřského plynu se závody na jeho předběžné zpracování a distribuci i s budováním plynovodů, to vše běží hbitým tempem.

Zatím však rychlým tempem běží i dodávky uhlí a přímé čerpání elektřiny z ruské rozvodné sítě, kdy Rusko má v této oblasti i řadu hydroelektráren.

Obě země rovněž patří vedle Francie k jedničkám v oboru rozvoje jaderné energetiky a navázaly spolu plodnou spolupráci na výzkumu a vývoji a hledání nových cest pro tento obor. Čína např. loni spustila elektrárenský zkušební provoz bloku thoriové jaderné elektrárny s reaktorem, kde moderátorem i chladivem jsou roztavené soli, což je vysoce průlomová technologie, která slibuje, že dojde k revoluci v jaderné energetice.

Čínští experti odhadují, že v rusko-čínském obchodu dosáhne energie během roku 2022 podílu 35 procent. Bude to nejspíš jedno z největších přeskupení dodavatelských řetězců stimulovaných tou určitou „pandemickou přestavbou světa.“

Obě země začínají spolupracovat daleko úžeji, než kdy předtím v historii, a budují řadu infrastruktur, obchodních a politických rámců aj. k posilování jejich spolupráce včetně i toho, že např. zrovna probíhá společné čínsko-ruské námořní vojenské cvičení v Arabském moři zaměřené na boj proti pirátům. Roste mezi nimi vzájemná důvěra stojící na porozumění politických kruhů stejně jako na nových a sílících vztazích mezi spolupracujícími podniky a business kruhy. Rovněž, jak se ukazuje při vojenských cvičeních z poslední doby, jsou ozbrojené síly obou zemí schopné fungovat jako jeden celek s propojenými systémy komunikace a velení do jediného celku.

Mezi oběma zeměmi probíhá obchod i v mnoha dalších oblastech, zejména se zemědělskými a potravinářskými komoditami a s elektromechanickým zbožím. Rusko je pro Čínu největším dovozcem energie včetně ropy a plynu, kdy v ropě je druhým největším. Probíhá spolupráce na platformách e-commerce, které slibují daleko rychlejší nárůst obchodů pro spotřebitele a menší podniky.

Přínosná spolupráce probíhá i ve špičkových oborech. Obě země mají společný program vývoje komerčních dopravních letadel, s nimiž by chtěly zlomit monopol amerického Boeingu a evropského Airbusu nad světovou leteckou dopravou a zatím se jim to daří. Nejenže tato letadla uplatňují na svých domácích linkách, ale pronikají s nimi i např. do zemí ASEAN.

Obě země rozšiřují spolupráci na kosmickém výzkumu, kdy Rusko odstupuje od smlouvy o Mezinárodní stálé kosmické stanici, rozbíhá projekt vlastní stálé kosmické stanice a chce spolupracovat s Čínou na programu čínské kosmické stanice, která už je v provozu a rozšiřuje se.

Korunou na jejich kosmické spolupráci by pak měl být program společného čínsko-ruského dobývání Měsíce se stálou stanicí na měsíční orbitě a zároveň i se stálou stanicí na lunárním povrchu.

Ze spolupráce by neměla být vyňata ani jaderná energetika.

Čína je pro Rusko největším obchodním partnerem a Rusko je pro Čínu největším dodavatelem energií a paliv, kdy jeho dodávky do Číny ještě rostou.

Ruský Dálný východ začíná pozvolna prorůstat se severem Číny, aby zde vznikala více méně společná provázaná ekonomická zóna. Opakuje se tu v podstatě situace, jaké jsme svědky při provazování jihu Číny se zeměmi ASEAN.

Obě země spolupracují na Iniciativě pásu a cesty (BRI – Nové hedvábné stezce) a na provázání nejen železnicemi ale i jinými spoji mezi Ruskem a Čínou a celou Střední Asií s návazným napojením na Jihovýchodní Asii přes Čínu, kdy leccos z toho už funguje. Do velké míry se při obchodování mezi oběma zeměmi prosazuje finanční vyrovnávání v yuanech místo dolarů a rozvoj transakčních měnových mechanismů, které jim a případně dalším účastníkům umožní provádět transakce mimo systém SWIFT, a systémů přeshraničního odbavování zboží včetně celních procedur automatizovaně a hladce.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze