Vlaky mezi Čínou a Evropou táhnou Eurasii k prosperitě

2022-02-01 14:16:00
Sdílej:

Sobota 29. ledna byl symbolicky významný den pro jednu z nejdůležitějších větví Iniciativy pásu a cesty (BRI) čili pro Novou hedvábnou stezku. Pro větev, které se také říká Eurasijský pevninský most, táhnoucí se z Číny podél celého Eurasijského mega-kontinentu do Evropy. Ten den totiž po uvedené trase vyrazil z města Chengdu v jihozápadní Číně do německého Norimberku 50 000tý nákladní vlak od jejího vzniku roku 2016. Celou tu dobu přeprava po této trase prudce narůstá. Rychlost nárůstu se neutlumila ani v krizovém roce globální pandemické ekonomické deprese 2020. Na počátku v roce 2016 zde proudilo zboží jen za 74,9 miliardy amerických dolarů, leč v roce 2021 byly ty objemy více než devětkrát větší v hodnotě 74,9 miliardy amerických dolarů, uvedly ve svém hlášení čínské státní dráhy China State Railway Group Co., Ltd.

Během těchto šesti let býval meziroční nárůst přepravy po této trase v průměru 55 procent, jde tedy o exponenciální růst, který má přímo explozivní charakter. Tu hlavní trasu obsluhuje společný čínsko-evropský podnik. Trasa se v cílových destinacích jak v Číně, tak v Evropě rozvětvuje a plánuje se 75 dalších větví, kdy ty větve zatím dosahují do 180 měst ve 23 evropských zemích. V těchto místech pak často rostou nové logistické uzle, sklady, návazné přepravní trasy a spousta další infrastruktur, neboť dosavadní kapacity nárůstům objemů přepravy nestačily a v budoucnu to poroste dále. Přepravuje se tudy více než 50 000 typů zboží jako třeba IT produkty, automobily a jejich součásti, chemikálie, stroje a elektrická zařízení spolu se všemožnými dalšími položkami.

V místech hlavních logistických uzlů, do nichž tyto trasy směřují, např. v Maďarsku nebo v Německu, kde se hlavním uzlem stalo městu Duisburg, se kolem toho totálně přestavuje místní ekonomika zažívající nesmírné regionální oživení. Kromě Číny a Evropy se na to napojila řada dalších zemí podél této trasy a např. i země z jiných větví Nové hedvábné stezky, když vagóny z Vietnamu a Thajska končí za pár dnů ve středoevropských a západoevropských logistických uzlech.

Spolu s tím roste provázanost ekonomik podél celé této trasy a splétá se předivo spolupráce podniků ze všech těchto vzdálených koutů světa. Probíhá zde spontánní na partnerství založená přirozená spolupráce, kterou nikdo nediriguje, tažená nabídkou a poptávkou, tedy globalizace s multilaterálním pořádkem oproštěná od dirigismu a hegemonismu. Probíhající vývoj naplňuje všechny ty učebnicové poučky podložené zkušenostmi z tisíců let vývoje lidské civilizace, že dopravní trasy jsou pletivem, skrze které se lidstvo vzájemně zdvihá k vyšší prosperitě a vytváří podmínky pro vznik návazných investičních příležitostí.

A také si to podnikatelé podél celé trasy nesmírně pochvalují. Např. generální ředitel Sany Group pan Li Bing z Chongqingh v jihozápadní Číně vznik této trasy vnímá jako určitý předěl. Dosud neměl Západ Číny takové rozvojové možnosti jako oblasti kolem přístavů u mořského pobřeží na východě země. Najednou ale, když jsou oblasti hluboko v pevnině napojené na Eurasijský pevninský most, funguje jejich ekonomická spolupráce s Evropou na úplně jiné úrovni a takové regiony rostou o poznání rychleji. „Teď můžeme i z těchto správních oblastí mnohem lépe rozšiřovat svůj business na trzích Střední Asie a Evropy,“ libuje si pan Li Bing. Samozřejmě, že stejný efekt se projevuje i na opačné straně. Např. z některých míst v Maďarsku, které se do této iniciativy silně zapojuje, se stává něco jako vnitrozemské rychle rostoucí přístavy užívající si stejných výhod, jaké dosud měla jen přístavní města na evropských pobřežích.

Nebo ředitelka Polské mlékárenské komory Agniszka Malszewska si libuje, jak teď díky těmto rychlým železnicím probíhá exploze vývozu polských mlékárenských produktů do Číny. Samozřejmě, že by asi těžko někdo vozil jogurty kolem celé Eurasie v kontejnerové lodi, vlak je ale doveze k natěšeným čínským zákazníkům pozítří. „Máme velkou radost, protože je to pro mlékárenskou produkci a její výrobce velice rychlé a dobré řešení.“

V sobotu po trase Čínsko-evropské nákladní vlakové dopravy už prošlo přes 4,55 milionů jednotek TEU, tj. odpovídajících dvaceti stopovému kontejneru, za 240 miliard amerických dolarů. V dobách hroutících se světových dodavatelských řetězců i lodní a letecké dopravy během pandemické krize roku 2020 byla tato trasa jednou z hlavních opor, která udržela Evropu nad vodou a v nejkritičtějších okamžicích ji zásobila i zdravotním materiálem nezbytným pro boj s pandemií. V té době sem do EU včetně naší země díky této železnici přišlo přes 100 000 tun čili 13,62 milionů jednotek dodávek zdravotních prostředků proti pandemii. Např. čínské město Wuhan, kde byla svého času epidemie poprvé odhalena, ač se už tou dobou asi šířila po světě delší dobu, které bylo původně nesmírně epidemií postiženo, poslalo tento měsíc do 19. ledna do Evropy 11 vlaků s celkem 921 tunami prostředků pro boj s COVID-19.

Toto tempo nárůstu přepravy zboží a ekonomické spolupráce je monumentální a říká si o to, aby i potřebné infrastruktury rostly stejně rychle. Prozatím např. logistické uzle v Evropě v podstatě nestačily kapacitě transkontinentální železnice. Ale za chvíli nebudou stačit ty železnice. Proto China State Railway Group už chystá otevření tras přes Kaspické moře k Baltickému moři a chce natáhnout nové železnice přes Finsko a Ukrajinu. Zdokonalovat je nutno i metody spolupráce při provozování tratí a odbavování zboží ve všech do Iniciativy pásu a cesty zapojených zemích.

Tento nárůst železniční přepravy se stal jedním z hlavních faktorů růstu ekonomické spolupráce EU a Číny. Vzájemný obchod obou těchto partnerů narostl během loňského roku o 27,5 procenta, aby dosáhl objemu 828,11 miliardy amerických dolarů. Kdyby růst pokračoval dále stejným tempem, tak se tento objem do dvou let a deseti měsíců zdvojnásobí. Čína je už největším obchodním partnerem Evropy, když předloni předstihla Spojené státy, a EU je druhým největším obchodním partnerem Číny za sdružením zemí ASEAN, čímž Evropa odsunula USA na třetí místo.

Evidentně se tedy roztáčí tzv. Eurasijská osa, které řada geopolitických analytiků přisuzuje největší budoucnost v blízké perspektivě směřování vývoje lidstva. Podle tohoto výhledu se má Eurasie podél tras BRI neustále více ekonomicky provazovat a růst rychleji než zbytek světa. Kdy se povídá, že nejvyšší prioritou washingtonských jestřábů je roztočení této osy zadřít, čemuž prý odpovídají všemožné takové snahy o zadření jejího roztáčení pokusem o rozvrat Kazachstánu nebo snahy o znemožnění zapojení Ukrajiny do těchto iniciativ.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze