Polský prezident si na Zimní Olympiádě s čínským prezidentem dobře rozuměl

Říká se, že poznání bývá spojeno s údivem a čím větší je údiv, tím větší to signalizuje poznání. A ohledně politických her kolem letošních her Olympijských tak moc údiv budících překvapení není. Že současná vládní garnitura ve Washingtonu poplatná kruhům jestřábích geopolitických stratégů zkusí Olympijských her využít ke svým představením pro očerňování Číny s vytahováním hororových příběhů z bájné země Xinjiang, který teď nahradil Mordor atp, se dalo čekat. A tak se také stalo.

A když Washington zavelel, sešikovali se povinně všichni ti, co tím chtějí signalizovat svou ušlechtilost a oddanost těm jedině správným hodnotám amerického nového světového řádu. A tak se na základě washingtonského povelu na svobodném Západě všichni od těch správných médií, přes umělce, co chtějí dotace, granty a role, až po hlavy států sešikovali a přihlásili se tzv. bojkotu. Vůbec tedy nepřekvapuje, že hlavy zemí Evropské unie také na zahajovacím ceremoniálu Olympijských her chyběly, ale ne všechny.

A důvod k údivu tu je. Tou jedinou hlavou země EU, která se zúčastnila zahajovacího ceremoniálu her a následně si popovídala s hlavou Číny a dalších s Čínou spřátelených zemí a s dalšími významnými osobnostmi byl polský prezident Andrzej Duda. Tedy hlava státu, který stojí spolu s Pobaltskými zeměmi obvykle v rámci NATO, EU a dalších institucí obvykle nejsemknutěji v šiku za Washingtonskými postoji. Najednou mu to ale nestojí za to, aby se přidal ani k jakémusi formálnímu divadýlku, do kterého se zapojili i takové s Čínou dost spřízněné země jako Francie a Německo. Je tedy důvod k údivu a je to signál, že by stálo za to poznat, jak je to do hloubky.

Setkání proběhlo s veškerou obřadností a okázalostí k takovému jednání náležející. Ke schůzce Dudy s Xi Jinpingem došlo v čínské metropoli v pátek po účasti polského prezident na zahajovacím ceremoniálu 24. Zimní Olympiády. Polský prezident Andrzej Duda se v neděli ve Velkém lidovém paláci v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Xi Jinpingem, přičemž během jednání a ve vyjádřeních k jednáním se důraz kladl na vzájemné porozumění a touhu po spolupráci mezi oběma zeměmi, k čemuž patřily i nové obchodní iniciativy.

V prohlášení publikovaném o této schůzce čínskou stranou v neděli ráno se zdůrazňuje, že návštěva Dudy „předvedla, že čínsko-polské přátelství zvládne test neustále proměnlivé mezinárodní situace a ztělesňuje oddanost obou stran olympijskému duchu.“

Ten signál polského přátelství k Číně je určitě dost za současných okolností silný a Polsko ukázalo, že v té „neustále proměnlivé mezinárodní situaci“ není jen nějakým oportunistou, který kouká, odkud vítr fouká, aby postupovalo podle pravidla – kam vítr, tam plášť – nýbrž je zemí dbalou svých zájmů, klíčových závazků a výhledů na to, na čem opravdu záleží v první řadě.

Podle čínského prohlášení byla návštěva Dudy projevem jasné ochoty „spolupracovat k dosažení zdravého, stabilního a trvale udržitelného rozvoje čínsko-polských vztahů ve prospěch lidu obou zemí.“

„Je třeba, aby se obě strany respektovaly a přizpůsobovaly se vzájemně základním zájmům a významným obavám protistrany, zlepšovaly komunikaci o hlavních mezinárodních záležitostech, důsledně dodržovaly mezinárodní systém a základní normy platné v mezinárodních vztazích a ochraňovaly základní zájmy velké většiny členů mezinárodní komunity,“ řekl prezident Xi.

Duda – prezident země, ze které se stává jeden z nejdůležitějších uzlů Iniciativy pásu a cesty (BRI) - jistě jasně ukázal, že stabilitu jejich vzájemných vztahů jen tak něco nerozhodí, dokonce ji nerozhodí ani Washington, k němuž se Polsko obvykle chová nadstandardně loajálně.

Ale vyjádření prezidenta Xiho asi naznačuje, že se bavili i o věcech, ve kterých je třeba si věci vzájemně vyříkat, zřetelně vyjasnit významné zájmy a obavy a případné neshody řešit a upravovat právě tím, co Duda dělá, vzájemnou komunikací, a ne dětinskými gesty narušování olympijského ducha a povýšeným uraženectvím signalizujícím neochotu k adaptaci na skutečnou realitu a zájmy druhé strany. Když si obě strany vyříkávaly své věci, asi to nebylo žádné milé lichocení a postoje třeba k současné ukrajinské krizi zrovna moc shodné nebyly. Ale vše zřejmě probíhalo v duchu – neshody se nevyřeší, když si je nevyříkáme a nebudeme bedlivě poslouchat jeden druhého, kdy se oba musíme chovat jako součásti multilaterálního pořádku a ne stát neochvějně v šiku nějaké hegemonické linie.

Čínská strana rovněž zdůrazňovala potřebu dohodnout se na rozvojové strategii včetně společné stavby Iniciativy pásu a cesty a potvrdila připravenost Číny „aktivně se zapojit do snah Polska přebudovat se na logistický uzel a podpořit polské úsilí stát se klíčovým bodem v čínsko-evropském průmyslovém dodavatelském řetězci.“

To Duda jistě rád slyšel, neboť těžko může v něčem spočívat větší naděje na prudký ekonomický rozvoj a tvorbu hodnotných investičních příležitostí než právě ve využití šance zapojit se jako klíčový hráč do největšího rozvojového projektu současného světa BRI. Takže tomu odpovídala i jeho prohlášení.

Prezident Duda zdůraznil, že „během posledních let probíhal zdravý rozvoj polsko-čínského komplexního strategického partnerství napříč mnoha oblastmi,“ a během rozhovorů vyjádřil vděčnost Polska vůči Číně za dodávky zdravotních materiálů k boji s pandemií koronaviru.

Tuto spolupráci si zjevně nenechají kazit ani, když je tu záležitost, o které těžko dosáhli shody, neboť na Západě a v Polsku panují obavy z potenciální ruské invaze na Ukrajinu, s níž má člen NATO Polsko dlouhou hranici. Duda před touto schůzkou prohlásil, že ji využijeme, abychom přednesli „Evropský pohled“ na narůstající napětí na Ukrajině. A vyříkávání si tohoto pohledu nemuselo být moc snadné, neboť Čína se v této záležitosti postavila explicitně na stranu Ruska.

Ale když jsou rozumné důvody pro spolupráci, tak převažují nad rozmíškami. Polsko je tedy jedinou zemí Evropské unie, která poslala na Olympijské hry svého voleného vůdce i přes diplomatický bojkot vedený USA.

Čínská strana rovněž ocenila poctivost, s jakou se Duda postavil ke svým někdejším slibům. Prezident Xi poukázal, že speciální cesta polského prezidenta do Číny, aby splnil „Slib o Zimní olympiádě“ učiněný před pěti lety, ukazuje, že čínsko-polské přátelství může obstát v testu mezinárodních změn a že obě strany ctí Olympijského ducha. „Čína a Polsko jsou přáteli, kteří ctí sliby,“ řekl.

V sobotu se Duda v Pekingu rovněž setkal s generálním tajemníkem OSN Antonio Guterresem a s prezidenty Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. S těmi byly rozhovory určitě plné optimistických očekávání, že jejich rostoucí obchody s Evropu půjdou převážně přes Polsko.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze