Čína má k Ukrajinskému konfliktu neutrální angažovaný postoj

Ukrajinští vojáci stojí u shořelého vozidla Ukrajinské armády na západ od metropole Kyjeva, 26. února 2022. Ukrajina s Ruskem chtějí vést jednání na bělorusko-ukrajinské hranici. Photo: AFP

USA a další země Západu nakloněné reagovat na situaci na Ukrajině sankcemi zpochybňují, že Čína v konfliktu zaujímá neutrální postoj, když se nestaví na jejich stranu a k sankcím se nepřidává, už před zasedáním Rada bezpečnosti OSN, ač striktně podle mezinárodního práva sankce může vyhlásit jen RB OSN.

Čínský ministr zahraničí Wang Yi v pátek a sobotu vedl telefonní hovory s ministryní zahraničí Británie, zástupcem EU pro zahraniční záležitosti, francouzským diplomatickým poradcem prezidenta a s německou ministryní zahraničí.

Důkladně si vyříkali především situaci na Ukrajině, kdy základní postojem Číny je podpořit a povzbudit veškeré diplomatické úsilí pro mírové vyřešení ukrajinské krize. Čína by uvítala co nejdříve přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.

Těsně po vypršení termínu stanoveného pro zahájení jednání oznámila ukrajinská delegace, že jede na jednání do běloruského Gomelu. Rusové tvrdí, že na jednáních nechtějí být moc přívětiví.

V neděli měl telefonát také prezident Putin s izraelským premiérem Naftali Bennettem, když Izrael chce v jednání pomoci jako prostředník. Putin přitom ujistil o otevřenosti Ruska k jednáním, leč upozorňoval na „nekonzistentnost“ ukrajinské strany v této záležitosti.

Vojenští analytici Číny sledující konflikt tvrdí, že Rusko je v používání síly k útokům na Ukrajinskou armádu velice zdrženlivé a většina jeho vojsk je nasazena jako obrana proti možné intervenci NATO. Rusko také nechce, aby konflikt trval dlouho, ale kdyby se začal protahovat, tak by možná změnilo strategii a mohlo se chovat tvrději.

Značný důraz na prevenci možného vstupu NATO do konfliktu je vidět i na uvedení ruských strategických jaderných sil do pohotovosti po prohlášení NATO, které ruská strana označuje za „agresivní“.

Čínští analytici vidí záměry USA tak, že se budou snažit, aby konflikt neskončil a naopak se co nejvíce protahoval. Jednání nebudou tedy snadná. Od Ukrajiny se bude chtít, aby se obětovala jako celonárodní sebevražedný atentátník, a bude-li poslouchat, bude se situace muset rozhodnout na bojišti a vleklé boje budou mít velice chmurné důsledky do velké míry pro Evropu, ale pro Ukrajinu přímo katastrofální.

Zpočátku NATO čekalo, jestli se Ukrajinská armáda totálně nerozsype během prvních hodin a dnů a nic nedělalo. Teď ji ale chce vyzbrojovat a zásobovat, aby válka vydržela co nejdéle, pokud možno, aby Rusko zatáhly do vleklého konfliktu, což výhled na rychlá jednání dost zatemňuje, a hrozí velké škody, ohromné počty obětí a uprchlíků.

Podle Číny je logické, že ti, kdo se pokouší konflikt protahovat dodávkami zbraní aj., nemohou být neutrální, ale ani nakloněni Ukrajině, a spíše zkouší udělat si z Ukrajiny sebevražedného atentátníka k zavlečení Ruska do dlouhé šlamastyky.

Čínský ministr zahraničí říká: „Čína trvá na tom, že by se měla respektovat suverenita a územní celistvost všech zemí a dodržovat by se měly účely a principy Charty OSN. Na tomto postoji Čína konzistentně a jasně trvá a v ukrajinském problému se musí aplikovat na všechny stejně.“

Řekl však také: „Musí se respektovat legitimní bezpečnostní obavy všech stran. Vzhledem k pěti po sobě jdoucím kolům expanze NATO na východ je třeba brát vážně ruské legitimní bezpečnostní požadavky a řádně je řešit.“

Vyjadřují se k tomu i čínští akademičtí experti na problematiku např. ředitel Evropských studií při čínském Institutu mezinárodních studií Cui Hongjian. Ten tvrdí, že USA a NATO ve skutečnosti patří mezi příčiny Ukrajinského konfliktu a pokud by se jim dovolilo, aby získaly napříč mezinárodní komunitou kontrolu nad veřejným míněním, bylo by to nespravedlivé a bránilo by to řešení problému.

Výzkumník z Institutu pro Rusko, Východní Evropu a Střední Asii při Čínské akademii sociálních věd Yang Jin tvrdí, že Rusko sankce nezastraší, a kdyby fungovaly, tak by konfliktu už dávno zabránily.

Důvod, proč si Čína myslí, že Rusko má „legitimní bezpečnostní obavy“, spočívá v tom, „že jsme v minulosti viděli jednání NATO při nátlaku na Rusko a při zničení bývalé Jugoslávie. Nebýt konkrétního bezpečnostního tlaku a rozmisťování vojsk NATO kolem ruského území, tak by Moskva nepotřebovala v reakci na hrozbu od NATO provádět tak riskantní vojenské operace,“ řekl Yang.

Ministr zahraničí Wang vedoucím diplomatům EU vysvětloval, že „By mělo dojít k akcím Rady bezpečnosti OSN, která by měla zlepšit situaci a zařídit diplomatické řešení, místo aby se ještě rozdmychávalo napětí a vyvolávala další eskalace. Vzhledem k tomu Čína v rezolucích Rady bezpečnosti OSN nikdy nesouhlasila se svévolným vyvoláváním Kapitoly VII Charty OSN, která zplnomocňuje k používání síly a sankcí.“

„Sankce nebo odsuzování Ruska tak, jako dělá Západ, je ve skutečnosti daleko snadnější počínání než zachování neutrality a odpovědnosti tak, aby se přispělo ke zprostředkování řešení konfliktu, ač je to spojeno se zpochybňováním a nátlakem Západu,“ dodal další čínský analytik. „Čína se chová jako odpovědná mocnost s nezávislou diplomacií a s jasným postojem na základě objektivního a spravedlivého posouzení situace, nikoliv zemí bez nezávislého myšlení, která ve všech záležitostech jen slepě následuje Západ.“

A ministr zahraničí situaci popisuje: „Otázka Ukrajiny se vyvinula ve složitém historickém kontextu. Ukrajina by měla fungovat jako most mezi Východem a Západem a ne jako hraniční území ke konfrontacím velmocí. Čína podporuje EU a Rusko ve snaze vstoupit do dialogu rovných stran o bezpečnostních problémech Evropy a o realizaci filosofie nerozdělitelnosti bezpečnosti tak, aby se nakonec vytvořil vyvážený, efektivní a udržitelný Evropský bezpečnostní mechanismus.“

I další čínští analytici Evropě doporučují, aby si vytvořila vyvážený bezpečnostní mechanismu a řešila své problémy přímo na míru místním podmínkám s jeho pomocí pokud možno bez vměšování vnějších mocností a sama se proto do těchto záležitostí také vměšovat nechce, ráda však bude nějak nápomocná vytvoření jakékoliv základny, v níž takové věci půjde mezi místními stranami vyřešit, kdy vnější strany by měly fungovat jen jako zprostředkovatelé či poradci.

Takový bezpečnostní mechanismus nemůže vylučovat žádnou zdejší stranu, zvláště ne tak významnou jako Rusko, nebo být vlastně uzavřeným kruhem proti nějaké straně, zejména proti Rusku. Jinak bude zákonitě docházet ke zbytečným konfliktům a bude hrozit jejich podněcování hráči mimo oblast.

Podle čínských expertů se dá čekat, že pokud se o řešení budou domlouvat místní strany, kromě Ruska a Ukrajiny, také třeba Francie a Německo, tak se skoro určitě brzy podaří nalézt pro všechny přijatelné a výhodné řešení.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze